Když slyší, že chce současná vláda zlevňovat energie, zdvihá prst a okamžitě varuje. „Mnozí lidé si myslí, že je takový krok zadarmo. Ale nic nikdy není zadarmo a bude se to propisovat do státního dluhu, jeho obsluhy a budou to splácet další generace,“ říká Martin Trešl (57 let). Je jednatelem českého zastoupení společnosti Austrotherm, která se specializuje na izolace a velký závod má také v Dyníně na Českobudějovicku.
Původem rakouská firma se vypracovala z rodinného podniku se dvěma závody až na evropského lídra na trhu polystyrenových izolačních materiálů. Trešl poukazuje na naléhavou potřebu sanací zejména obytných budov v České republice. „Většina bytových domů byla postavená před rokem 1980 a neprošla zásadní sanací,“ popisuje v rozhovoru.
První, co zastavilo zateplování, bylo, když vláda zastropovala ceny energií, což všechny zaskočilo.
Jaká je současná situace oboru, v němž podnikáte?
Po roce 2024, který byl pro nás nejhorší z mnoha důvodů, tak rok 2025 byl poměrně úspěšný. Meziročně jsme vyrostli přibližně o 20 procent, dosáhli jsme pozitivního hospodářského výsledku zhruba ve výši 50 milionů korun. Takže z naší strany spokojenost.
Přiblížíte, proč se vám v roce 2024 nedařilo?
Rok velmi poznamenala zpackaná digitalizace stavebního řízení. Navíc úrokové sazby připadaly lidem dlouhodobě neakceptovatelné pro čerpání hypoték a stavební výroba se částečně zastavila. Loni úroky poklesly, hypotéky zlevnily a lidé pochopili, že období úrokových sazeb kolem jednoho nebo dvou procent ročně je minulost a že dlouhodobý standard bude kolem čtyř nebo pěti procent. Pak se vrátili ke svým projektům. Částečně se odšpuntovalo stavební řízení a projekty začaly přecházet do stavební fáze.
Vy jste i přesto pokračovali v investicích.
Od roku 2021, kdy Austrotherm koupil lokálního výrobce DCD Ideal, jsme proinvestovali zhruba 150 milionů korun do zlepšení stavu zejména skladového hospodářství, ale i výrobní části a distribuce. Loni šlo 25 milionů do dostavby distribučního centra, i s pozemkem a ostatními náležitostmi to celkem bylo asi 50 milionů korun. Ještě předtím jsme postavili i fotovoltaiku na střeše výrobní haly, která umožňuje pokrýt až 80 procent naší spotřeby energie, a sklad pro vlastní výrobky.
Jaký je nynější trend? Roste počet zateplených domů?
Bohužel musím říct, že ten růst není dostatečný. Abychom dosáhli cílů, které jsou v současné době minimálně na papíře, tak bychom potřebovali troj nebo čtyřnásobně rychleji sanovat a zateplovat objekty. Není problém na straně výrobců jednotlivých materiálů, není problém v jejich ceně, ale zásadní problém je a bude v kapacitách stavebních firem. Tam je už nyní úzké místo trhu. Firmy nemají kapacitu, a proto tady zásadně rostou ceny, ale hlavně se nám zpožďuje celý proces výstavby.
Co to bude znamenat pro budoucí výstavbu?
Vzhledem k této nedostačující kapacitě firem bude trendem, že budou přibývat stavby montovaného charakteru, protože ty jsou daleko rychlejší na výstavbu než ty postavené klasickou cestou. Výrobní kapacity firem a nabídka zateplovacích materiálů jsou v Evropě dostatečné, my cítíme spíš opačný problém, a to, že Česká republika má dnes výrobní kapacity převyšující potřeby trhu.
To však musí mít dopad i na ceny.
Vede to mimo jiné k cenové válce a k tomu, že když se dnes zeptáte distributorů, tak ti vám řeknou, že polystyrenové izolanty jsou stejně drahé jako byly před deseti nebo patnácti lety. Jen za posledních pět let bude inflace kumulovaně někde na hraně 30 nebo 40 procent a my jsme ji nemohli propsat do cen našich materiálů.
Náročnost budov se řeší i na evropské úrovni. Jaký je ten závazek?
Od roku 2030 musí být nové rezidenční budovy v podstatě bezemisní. Tedy bez spotřeby energií založené na fosilních palivech. V České republice a Evropské unii je zhruba 30 procent energií spotřebovávaných v domácnostech, což je víc, než spotřebuje průmysl. A 40 procent z toho se spotřebuje jen na chlazení, ohřev vody a vytápění. Pokud snížíme odpovídajícím způsobem náročnost, a my říkáme, že dobrou sanací obálky budovy a odpovídajícím vybavením okny a vytápěním ji lze snížit až o 80 procent, tak potom se bavíme o úspoře až 90 miliard ročně. To je obrovská částka, kterou lze využít ve prospěch občanů.
Co by se mělo stát v našem právním systému, aby se lidé snažili více zateplovat?
To první, co zastavilo zateplování bylo, když vláda zastropovala ceny energií, což všechny zaskočilo. Populisticky to bylo hezké gesto, ale v podstatě to zastavilo první vlnu zateplování. Podle mě by měl stát dlouhodobě podporovat aktivitu v oblasti zateplování a sanování budov rozumně nastavenou dotační politikou raději než zlevňovat energie lidem na úkor státního rozpočtu.
Jak v tomto světle vnímáte program Nová zelená úsporám?
Byl velmi dobře nastavený tím, že žadatelé dostávali peníze dopředu a v kombinaci s možností výhodných úvěrů nemuseli použít nebo mít vlastní kapitál. Vnímám ho jako velmi úspěšný a částka, která se vyčerpala, byla nezanedbatelná. Jestli si dobře vzpomínám, šlo o třináct miliard korun, což v kombinaci s poklesem úrokových sazeb, čerpáním hypoték, ale i osvětou v oblasti snižování energetické náročnosti budov mělo pozitivní dopad na celý trh.
Rakouský gigant koupil českou izolační firmu DCD Ideal, investuje stamiliony |
Vláda říká, že chce lidem snižovat ceny energií. Jak to vnímáte?
Jde o něco, co lidé dostanou, a myslí si, že je to zadarmo. Ale nic nikdy není zadarmo a bude se to propisovat do státního dluhu, jeho obsluhy a budou to splácet další generace. Jako vhodnější vnímám, kdyby se ty peníze investovaly třeba právě do sanace budov. Mimo ten vlastní efekt snížení jejich energetické náročnosti by se začalo vracet určité procento bytového fondu zpět na trh ve stavu, který odpovídá současným nárokům.
Pokračujte.
Je potřeba vidět, že každý rok odchází určité procento bytového fondu zcela přirozeně z trhu jen proto, že už nevyhovuje z hlediska hygieny, statiky a podobně. Pokud by se rozumně investovalo do sanace bytového fondu, mělo by to nejen efekt v energetické úspoře, ale i v částečném řešení bytové krize, kterou v posledních letech skloňují všechny vlády. Kromě toho by se lepší stav bytového fondu začal odrážet i v lepším zdravotním stavu naší populace.
Vypadá to však, že životní prostředí není na vrcholu zájmu nové vlády.
To určitě není. Samozřejmě prohlášení ministra Macinky, když nastoupil do úřadu, že tím ukončuje klimatickou krizi, tak to bylo koncentrované vyjádření odborné erudice jeho i týmu kolem něj včetně Filipa Turka. Angažují se v něčem, o čem nic neví.
Bavili jsme se o investicích. Co Austrotherm v budoucnu chystá?
Pro nás je nyní důležité, abychom potvrdili minimálně střednědobě pozitivní hospodářské výsledky. Nevíme, co přinese nový stavební zákon, a do té doby se chceme soustředit na maximální využití toho, co jsme tu už vybudovali. Samozřejmě už máme připravené rozvojové projekty, které budou vyžadovat investice v řádu stovek milionů korun. Ale není to něco, co by vlastníci chtěli schvalovat bez dlouhodobé jistoty.
