V netolickém archeoparku zkoumají studenti také pohřebiště kolem zaniklého

V netolickém archeoparku zkoumají studenti také pohřebiště kolem zaniklého kostela sv. Jána. Na snímku je Lenka Parvoničová. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Studenti archeologie musí pohřebiště v Netolicích hlídat před zloději

  • 4
Na místě starého přemyslovského hradu na netolickém vrchu sv. Jána se rozkládá unikátní archeopark, kde pořádá tento týden Jihočeská univerzita Letní archeologickou školu. Studenti tu nejen získávají praktické dovednosti, ale musí také pohřebiště hlídat před zloději.

"Občas někdo v noci přijede, a když vidí, že tu jsme, tak se jenom otočí. Stává se to na každém pohřebišti. Nám se to stalo tři dny za sebou," říká jeden ze studentů Martin  Pták.

Studenti obsadili svatojánský vrch poprvé v roce 2006. Letos se tady na 14 dnů zabydlela skupina 25 vysokoškoláků, aby teoretické znalosti z archeologie a antropologie přenesla do praxe.

Někteří tu jsou na praxi, někteří přijíždějí dobrovolně. Bydlí v Netolicích, na vršku pracují vždy od 8 do 16 hodin. Někteří zůstávají i déle, aby odhalené pohřebiště hlídali.

V pohřebišti pracuje také Nikola Kubísková, studentka ústavu archeologie. Právě objevila lebku malého dítěte, kterou opatrně očišťuje. Stojí nad ní absolvent stejné katedry Martin Pták.

"Opatrně tu lebku rozeber a dej ji pryč, kdyby tam byly ještě drobné kostičky," radí. Dívka postupuje podle pokynů. Odstraněnou hlínu odhazuje do kbelíku, který putuje nad pohřebiště.

Další slečna pak detektorem kovů obsah kontroluje kvůli drobným artefaktům a bronzovým slitkům. Detektor pípá poměrně často, další studentka ve středověkém kostýmu proto hlínu přebírá.

"Moc mě to tu baví. Je tu dobrá parta. Zaujalo mě, že je tu pohřbených hodně dětí, jedno mělo třeba zlomený nos," popisuje Kubísková, která se chce po studiu věnovat environmentální archeologii.

Práce archeologů uchvacuje především děti

U dokonalé repliky hradby a dřevěné palisády se strážní věží postavené starou technikou, kvůli které je archeopark oblíbeným výletním cílem, pracuje i doktorandka antropologie a genetiky z Univerzity Karlovy Kristýna Farkašová.

"Teď se chystám zdokumentovat čtvrtou a pátou kostru, která je jen změtí žeber. Zdokumentované kostry vyjmeme, zbytek zasypeme. Koster tu je 24," vysvětluje Farkašová s tím, že její práce často uchvacuje děti. "Děti, které sem míří na výlet, to často zajímá mnohem více než dospělé," doplňuje.

Výzkum vede Jaromír Beneš z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. "Letos tu máme i jednu gymnazistku. Studenti z jiných univerzit či škol se na náš kurz musí hlásit dlouho dopředu, protože zájem je velký. Kurz je bezplatný," informuje. O výzkumu pohřebiště se Beneš se studenty chystá napsat vědeckou monografii.

"Naším úkolem je kostru najít, očistit a zdokumentovat. Na takhle rozsáhlý výzkum se těžko shánějí finance. Město a univerzita nám ale vycházejí vstříc," prohlašuje Pták.

Na svatojánský vrch se prý všichni rádi vrací. Panuje tu odlehčená atmosféra. V improvizované peci si studenti chystají placky, mouku melou ve starém mlýnku. Posilnit se chodí do stanu. "Funguje to tu i jako setkání starých známých," říká Pták.