Ve vodě o teplotě 13 stupňů setrvala 12 hodin 15 minut. Polovinu cesty bojovala právě se zimou. „Říkala jsem si, že to musím doplavat, protože už se nechci do té studené vody vrátit,“ dodává žena, která loni na podzim přeplavala kanál La Manche.
Kdy jste začala s dálkovým plaváním?
Plavat jsem začala už jako dítě. Věnovala jsem se ale bazénovému plavání. To dálkové na otevřené vodě jsem skoro nedělala. Před porodem jsem absolvovala jenom tři delší závody na otevřené vodě. Jeden plavecký závod na tři kilometry, následující rok závod na deset kilometrů a měsíc nato dvacet jedna kilometrů. Pak jsem se pár měsíců po porodu zeptala manžela, co by řekl na to, kdybych chtěla přeplavat La Manche. On souhlasil a já zanedlouho přišla s tím, že jsem si domluvila termín sólo přeplavby. Až poté jsem začala i s otužováním. Já jsem v tomhle trošku střelec.
Co bylo na Severním kanálu těžší než v La Manche?
Byla tam o dost chladnější voda. Oproti La Manche byl ten rozdíl asi pět stupňů. Byl to úplně jiný pocit plavat v osmnácti nebo třináctistupňové vodě. Čekala jsem, že mi po určité době bude zima, ale to, jak mi bylo chladno, ani neumím popsat.
Může se stát, že jste dva nebo tři kilometry od Skotska a proud je tak silný, že ho nepřeplavete.
