Na začátku silnice je upozornění na snížení rychlosti. Několik aut se tudy přesto prožene, jako kdyby se jich cedule netýkala. Že se na vozovce pohybuje několik lidí, je jim jedno. Dobrovolníci přitom obsadili v sobotu silnici na Táborsku právě kvůli bezpečnosti.
Část z nich postává u stromů, které komunikaci z Čenkova do Dobřejic lemují, a jednotlivé kmeny čistí železnými kartáči. „Oškrábávám kůru od lišejníků, aby se pak mohla nastříkat, protože jinak by barva opadala,“ popisuje 42letý Filip Fremer, který žije v nedalekých Malšicích.
Našel si sem cestu přes místní zpravodaj, kde se dozvěděl o akci neziskové organizace Arnika, která natírá stromy napříč Českou republikou.
„Je to už devátá alej, kterou ošetřujeme. Chceme tím silničářům připomenout, že to je poměrně osvědčený a účinný prvek takzvané pasivní bezpečnosti. Bílé pruhy zklidní jízdu a pomohou řidičům, když je mlha nebo tma,“ vysvětluje Marcela Klemensová, odbornice na ochranu přírody a vedoucí kampaně Zachraňme stromy.
Říkají ne kácení stromů u silnic
Podle ní chce Arnika veřejnosti ukázat, jaký význam mají stromy podél silnic druhé a třetí třídy ve správě krajů. „Zároveň chceme říct jasné ne volání po velkoplošném kácení,“ doplňuje Klemensová. Loni u silnic druhé a třetí třídy zmizelo v kraji dva tisíce stromů.
Silnice z Čenkova do Dobřejic se od hlavní silnice svažuje, takže zde řidiči mají tendenci rychlost zachovat. Zatímco dobrovolníci ve vestách s nápisy V alejích jsem doma pracují, prožene se kolem nich vysokou rychlostí několik aut.
„Takzvaně to rozfofrují. Nejsou zde žádné bezpečnostní prvky a v minulosti se tady už dvě nehody staly,“ vypráví Klemensová.
Po nárazu auta do stromu přitom loni na jihu Čech zemřelo dvanáct lidí, což je nejvíc ze všech krajů. Ze všech smrtelných nehod na jihu Čech pak tvoří tyto střety více než 20 procent, celostátní průměr se pohybuje okolo 15 procent.
Dobrovolníci o víkendu nabarvili v aleji 115 stromů, které se tak v budoucnu snad do statistiky nepřidají. Kmeny musí nejdřív očistit a pak na ně nasprejují bílou barvou zhruba půlmetrový pruh.
Už potřetí si tenhle postup vyzkoušel 41letý Tomáš Jech z Prahy. „První alej, u níž jsem byl, chtěli vykácet. Nakonec zůstala stát právě díky tomu, že jsme ji natřeli,“ vzpomíná a železným kartáčem stírá kusy lišejníku. Se svými kolegy z práce hledali před lety společnou aktivitu a tradici se jim stále daří dodržovat.
Z IT firmy, kde pracuje, se o víkendu poprvé přidala také 32letá Zuzana Vítková. „Ve firmě je nás 450, ale jezdí tak čtyři až pět lidí. Už jde spíš o takovou zájmovou aktivitu,“ usmívá se.
Zatímco se společně přesouvají k dalšímu stromu, jejich kolegové se pomalu blíží se strojem, který na stromy stříká bílou barvu. Je netoxická a ředitelná vodou. Už nyní tak bude řidiče upozorňovat na to, aby si v tomto úseku dávali pozor.
„Sám neřídím a na kole jsem tudy jel už před lety. To ale neznamená, že bych nepřidal ruku k dílu. Snad napomohou, aby tady bylo bezpečněji,“ věří Fremer.
