Hokejisté Českých Budějovic prohráli sérii se Spartou 1:4 na zápasy a skončili v letošním ročníku extraligy na třetí příčce. Po konci vypjatého semifinále se v nich mísily pocity.
Uvědomovali si, že bronzové medaile jsou velkým úspěchem. Zároveň cítili, že jim unikla jedinečná šance na finále, možná i na titul.
Takové hodnocení by přitom ještě před rokem znělo neuvěřitelně. Motor po postupu do extraligy platil za otloukánka, prohrál 42 z 52 utkání a skončil jasně poslední. Ročník naštěstí pro Budějovické nebyl sestupový, ale znamenal varování. S takovým kádrem to nepůjde!
Letní posílení zejména o zkušené hráče mnozí kritizovali. Tým byl podle nich přestárlý. Opak se ale ukázal jako pravda. Do Vánoc mužstvo střídalo lepší období s těmi horšími. Pak výkony ustálilo a ještě povýšilo. Výsledkem byl srdnatý a úspěšný boj o elitní čtyřku, což je samo osobě výborný počin.
Uspokojení byste v kabině Motoru hledali marně. Celek kolem zkušených matadorů Michala Vondrky, Jiřího Novotného, Lukáše Pecha či Milana Gulaše dobře věděl, jakou má šanci.
O titulu nikdo nahlas nemluvil, ale všichni tiše doufali, že by na konci dubna mohli zvednout nad hlavu mistrovský pohár. Pro řadu hráčů to mohla být poslední možnost.
„My starší kluci z Budějovic jsme se perfektně sešli v jednom týmu. Znovu už se nám to asi nepovede. Je fajn, že jsme to dotáhli až do semifinále. Ale samozřejmě nás to bude mrzet dlouho, protože šance byla,“ přiznal kapitán Milan Gulaš.
Pro elitního útočníka to bylo šesté prohrané semifinále v kariéře. Doma toužil po úspěchu o to víc, stejně jako další veteráni. Mezi ně se řadí i forvard Jiří Novotný. Ten v létě ukončil profesionální kariéru a chtěl hrát už jen pro radost krajský přebor. Nechal se přemluvit a k práci hráčského agenta si přidal roli, ve které ho hokejoví fanoušci znají.
„Byl strašně platný. Takových hráčů není moc, aby dokázali charakterem tým semknout. Není to jen o produktivitě. Jirka, to je osobnost, která pomůže mužstvu,“ ocenil kapitán.
Chystají rozlučku, počítají odchody
Novotný nechtěl komentovat, jestli bylo pondělní utkání poslední v jeho kariéře. Něco podobného platí i třeba pro Vondrku. Důrazný centr však zklamání skrýval.
„Někteří kluci si ještě neuvědomují, co jsme dokázali. Ale druhý rok vlize, klub se ještě trošku buduje a skončili jsme třetí. Samozřejmě že bychom radši slavili postup do finále, ale to je život a hokej. Jsme zklamaní, ale zároveň šťastní. Každá medaile v dnešním vyrovnaném hokeji je obrovská věc,“ zdůraznil.
I vedení klubu si před play off přálo úspěch, který znovu navnadí diváky a povzbudí partnery. „S odstupem pár hodin jsem zklamaný z vypadnutí. Ale třetí místo vidím jako velký úspěch. Hráči i celý realizační tým nechali v sezoně všechno,“ uvedl generální manažer klubu Stanislav Bednařík.
Bronz Jihočeši zopakovali po 14 letech, kdy mužstvo jako vítěz základní části padlo v rozhodujícím sedmém semifinále s Karlovými Vary. „Je to třetí medaile za 30 let. Vychází to jedna na deset let, tak snad ten interval zkrátíme,“ dodal Bednařík.
Po umístění v dlouhodobé části by nemělo zapadnout ani vyřazení Pardubic ve čtvrtfinále. Motor v pěti zápasech ukončil sezonu týmu s nejvyššími ambicemi. V sérii předvedl dva velké obraty a stvrdil to, co ho zdobilo celý ročník.
„Dlouho jsem neměl z mužstva takový pocit jako letos. Žádný zápas pro něj nebyl ztracený za jakéhokoliv stavu. Tento výjimečný tým se zapsal do historie našeho klubu,“ svěřil se fanoušek Jiří.
Motor se nevzdával ani v semifinále se Spartou. Nepoložila ho ani zbytečná ztráta třetího duelu, kdy ještě čtyři minuty před koncem vedl 2:0. Po zbytečném zákroku Milana Gulaše ale zamířil do oslabení, ve kterém Sparta vyrovnala, a pak v prodloužení rozhodla.
„Mrzí mě to, budu to mít v sobě dlouho. Ujelo mi to, teď už to nevrátím. Play off je plné emocí a leklé ryby nikdy nemohou zvítězit,“ nastínil.
Budvar aréna byla ve všech pěti utkáních vyřazovacích bojů vyprodaná. Ve čtvrtém souboji se Spartou ocenili diváci maximální výkon mexickými vlnami i potleskem vestoje. Všichni v hale skákali, když Budějovičtí vrátili semifinále do Prahy. Příznivci byli na své oblíbence právem hrdí.
Totéž platilo také pro trenéra Jaroslava Modrého. I po jeho angažování panovaly obavy, jak zvládne první sezonu v dospělém hokeji. Také on se postupně učil. Ke konci ročníku ale zajímavými tahy ukázal odvahu a uměl s hráči pracovat.
„Byla radost vést takový tým. Měli jsme sílu a charakter. Skončili jsme těsně před finále, ale jsem na nás pyšný. Věřili jsme, že máme mužstvo na titul, ale tak to je vždy,“ přidal kouč.
Bronzového úspěchu je třeba si vážit, i když zklamání je pochopitelné. Zopakovat podobný výsledek bude obtížné. Tak odhodlaný tým se nesejde každý rok.
Rozloučení s úspěšnou sezonou naplánoval budějovický klub na středu 20. dubna od 17 hodin v minipivovaru Kněžínek u Českých Budějovic.
Může to být zároveň rozlučka s řadou hráčů úspěšného kádru. O konci kariéry uvažují Novotný s Vondrkou, jinam mají namířeno Beránek, Holec, Piskáček nebo Voženílek.