Když se Budějovice v roce 2005 vrátily do nejvyšší soutěže, hned v další sezoně došly až do semifinále. Tým trenéra Josefa Jandače proklouzl do vyřazovacích bojů z osmého místa, které tehdy zajišťovalo postup jako poslední. Ve čtvrtfinále ho čekal Liberec, vítěz základní části. Favorit byl jasný, o to větší šok přišel po postupu Jihočechů. Tygry vyřadili 4:1 na zápasy.
„Nikdo to nečekal. Až dvě kola před koncem jsme se dostali do play off a jako nováček jsme měli tak trochu splněno. Ale získali jsme zdravé sebevědomí, hráli jsme fakt dobře,“ zavzpomínal bývalý budějovický útočník Jiří Šimánek.
Důležitá byla už první výhra 2:1 v Liberci. Tu trefil tři minuty před koncem slovenský obránce Tomáš Harant. Zaskočení Severočeši navíc přišli o zraněného brankáře Milana Hniličku. Jeho náhradník Pavel Falta dvakrát fatálně chyboval ve druhém duelu při výhře hostů 4:1. „Nás držel Eda Turek, jim naopak Hnilička chyběl. I to bylo znát,“ přiznal Šimánek.
Českobudějovické série v play off 2005-2008V třídílném seriálu připomínáme série play off českobudějovických hokejistů od postupu do extraligy v roce 2005 až po přesun licence do Hradce Králové v roce 2013. |
Vyprodaná Budvar aréna pak sledovala demolici favorita 7:3, které nezabránil ani navrátilec Hnilička. První mečbol ještě Budějovičtí nevyužili, na severu Čech však vyhráli i potřetí. „Byla to nejkrásnější série, kterou jsme v Budějovicích zažili,“ zasnil se bývalý forvard.
Jandačův celek výborně zahájil i semifinále s pražskou Slavií. Na ledě soupeře vyhrál 2:0 a tým si užíval euforii. Favorit pak doma srovnal. Za stavu 1:1 skončil stejným výsledkem i třetí duel na jihu Čech.
Rozhodnout ho musely nájezdy. V nich se dvakrát prosadil Tomáš Vlasák a dostal svůj tým do vedení. „Byl to zlomový zápas. Mohli jsme vést 2:1 a hrát doma čtvrté utkání,“ zalitoval Šimánek, který jako jediný z domácích nájezd proměnil.
Také zbylé dva duely Pražané vyhráli velmi těsně. I v pátém utkání rozhodovaly nájezdy a v nich neomylný Vlasák. Českobudějovickým nepomohl ani první extraligový gól Milana Gulaše. „Měli jsme určitě na víc než na prohru 1:4. Zápasy byly vyrovnané,“ dodal.
Byla to tehdy první série v O2 areně a na zápasy jezdilo do Prahy několik stovek budějovických fanoušků. „O2 arena byla tehdy nová, každý se tam chtěl podívat. Naši fanoušci pořádali velké výjezdy. Když jsme dali gól, tak bylo vidět, že vyskočila skoro půlka zimáku,“ připomněl.
O rok později se Jihočeši střetli se Slavií znovu, tentokrát už ve čtvrtfinále. Oba celky si držely výhodu domácího prostředí. Tu až na třetí pokus zlomily Budějovice a prošly do semifinále.
V něm na ně čekaly Pardubice. Ty v čele s Petrem Sýkorou či Tomášem Rolinkem měly kromě třetího utkání navrch a zaslouženě šly do finále. „Většinou jsme tahali za kratší konec. Neměli jsme na ně,“ uznal Šimánek.
Série klubu ve vyřazovacích bojích2005/06 – 8. místo po zákl. části 2006/07 – 3. místo po zákl. části 2007/08 – 1. místo po zákl. části |
Nejblíže vytouženému titulu měly České Budějovice v následující sezoně, která byla poslední v éře trenéra Josefa Jandače. Sehraný tým s lídry jako Viktorem Hüblem, Kamilem Brabencem nebo Ondřejem Veselým suverénně ovládl základní část, když získal 106 bodů.
„Čtyři kola před koncem jsme to stvrdili výhrou v Třinci. Jeli jsme tam dokonce o den dřív, což se dřív skoro nedělalo. Díky triumfu v základní části jsme postoupili do Ligy mistrů,“ přiblížil.
Ve čtvrtfinále kandidát na prvenství přetlačil Kladno 4:1 na zápasy, když brankář Roman Turek třikrát udržel čisté konto.
Jihočeši však potřetí za sebou zůstali před branami finále. Ve strhující sérii s Karlovými Vary si oba celky hájily výhodu domácího prostředí. Budějovičtí si vytvořili mečbol po výhře 3:2 v prodloužení a šťastné trefě Veselého z nulového úhlu.
Západočeši však vyrovnali a rozhodnout musel až poslední sedmý zápas. V něm za stavu 1:1 sedm minut před koncem trefil Milan Procházka puk přesně do „polštářku“ za tyčku, videorozhodčí gól potvrdil a Budějovičtí už vyrovnat nestihli. „Rozhodující zápas jsem si znovu nikdy nepustil. Měli jsme výborný tým a největší šanci na titul, jaká tu kdy byla,“ odhadl Šimánek.
Vyladěný tým byl velmi blízko finále s pražskou Slavií. „To je série, která mě mrzí za 22 let kariéry nejvíc. Chyběl krůček, abychom se podívali do finále. Pozdější mistr Slavia už měla zamluvené ubytování v Malém pivovaru v Budějovicích, pak to museli rušit a jeli do Varů,“ přidal.
