Rod Hildprandtů zámek vlastní už od roku 1798. Během komunistické éry jim byl majetek zkonfiskován a správu zámku převzala Národní kulturní komise, po roce 1991 se zámek vrátil do jejich rukou.
Rodina se během let zasloužila o rekonstrukci zámku, ale i o oživení místního kulturního života. Návštěvníkům zámek nabízí nejen prohlídku historických interiérů, kulturní vyžití a prostory pro konání společenských akcí, ale také příjemný odpočinek u dobré kávy nebo při procházce anglickým parkem.
Vedle Švihova a Červené Lhoty je zámek Blatná jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel v České republice.
V současnosti objekt spravuje Stephanos Germenis-Hildprandt. Jméno Germenis získal po otci, řeckém architektovi Spyridonu Germenisovi. V Řecku žil až do svých patnácti let. Protože doma mluvili zejména anglicky a jeho otec v Anglii studoval, rozhodl se Stephanos Germenis-Hildprandt následně žít a studovat na univerzitě v Londýně, kde si pak našel i práci.
Zásadní zlom přišel po smrti jeho otce. „Opustil jsem Londýn a vrátil se zpět do Čech. Péči o zámek Blatná považuji nejen za rodinné dědictví, ale také za své poslání a hobby. Zámek je nyní mým domovem a věnuji se mu na plný úvazek,“ říká majitel zámku.
Místo zámku mu stačí pošta
Stephanos Germenis-Hildprandt nebydlí přímo v paláci, ale v takzvané staré poště, která je součástí zámeckého areálu. „Když jsme se sem v devadesátých letech vrátili, bydleli jsme provizorně v několika zámeckých pokojích, než si rodiče zrekonstruovali empírový domek v anglickém parku. Přímo v zámku ale už znovu bydlet nikdy nechci. Je velký, studený a v hlavní sezoně je v něm stále rušno. Navíc by byla škoda obětovat část zámku pro soukromé bydlení, když ji můžeme využívat pro komerční a kulturní účely,“ vysvětluje Stephanos Germenis-Hildprandt.
V létě zde můžete vidět třeba slavnou pohádku Šíleně smutná princezna, jejíž filmová verze se zde natáčela. Nebo si zde lze až do března zabruslit: kluziště je umístěné přímo na nádvoří zámku a vytvořené pomocí speciální ekologické technologie švýcarské značky Glice. Má zanedbatelnou spotřebu vody a nulovou spotřebu energie – tu spalujete jen vy. Bruslení je možné v jakýchkoli klimatických podmínkách, nemusí tedy právě mrznout. A brusle si zde můžete i vypůjčit.
Ve spolupráci s památkáři pak probíhá od devadesátých let rekonstrukce zámku. „Musím říct, že s památkáři máme vztahy velmi dobré. Jsme sice limitovaní a nemůžeme se pouštět do žádných velkých změn, vždy ale najdeme rozumnou společnou cestu,“ dodává Germenis-Hildprandt.
Roku 1798 koupil Blatnou od bratrů Serenyiů, z nichž ani jeden neměl dědice, Václav Karel (Wenzel Karl) Hildprandt z Ottenhausen, šlechtic původem z Tyrolska.
Rekonstrukce jsou financovány z dotací od ministerstva kultury a Jihočeského kraje, z příjmů zámku i z vlastních prostředků rodu Hildprandtů, které tvoří příjmy z hospodaření v oblasti lesnictví a rybníkářství a ze správy nemovitostí. Celkem už se do oprav investovalo okolo sta milionů korun.
Jako první došlo k opravě fasády celé jižní strany zámku. Nyní probíhá oprava střechy. Další na řadě bude budování nové kanalizace a napojení na tepelné čerpadlo pro úsporu energií.
Vytápět zámecké prostory je totiž velmi nákladné. V zimě se tu teplota často pohybuje jen okolo pěti stupňů a v létě nepřekročí dvacítku. Současně s vnějšími úpravami se podle potřeb rekonstruují také interiéry. V současnosti je veřejnosti přístupná zhruba polovina vnitřních prostor. Asi dvacet procent slouží jako zázemí pro zaměstnance a zbylá část čeká na opravy.
Porcelánové zásuvky a vypínače jsou odolné nejen vůči mechanickému poškození, ale také proti usazování prachu.
Z historického vybavení zámku se po restituci podařilo zachovat asi třicet procent původního nábytku. Ostatní vybavení se muselo dokoupit. Zřejmě nejstarší dochovanou položkou je unikátní Müllerova mapa Čech z roku 1720, kterou návštěvníci zámku mohou vidět v prvním nadzemním podlaží renesančního Rozdražovského paláce. Ten je nejmladší z blatenských palácových staveb. Své jméno dostal po majitelích zámku, hrabatech Rozdražovských, kteří zámek určitou dobu vlastnili.
Vypínače jedině z porcelánu
Také na rekonstrukci vnitřních prostor dohlížejí památkáři. Když bylo například potřeba vyměnit v místnostech, které jsou součástí prohlídkových okruhů, zásuvky a vypínače, musely být z porcelánu.
„Rozhodli jsme se pro kvalitní porcelánové vypínače a zásuvky od českého výrobce Katy Paty, které dobře ladí k historickému nábytku i interiéru,“ přibližuje Stephanos Germenis-Hildprandt. V zámku je momentálně několik desítek matně bílých zásuvek a vypínačů z kolekce ROO, které jsou nainstalovány na chodbách, v zámecké obrazárně, loveckém salónku, jídelně, kuřáckém salónku a ve výstavních prostorách.
„Do místností, jimiž denně prochází návštěvníci zámku, jsme totiž hledali zásuvky a vypínače odolné nejen vůči mechanickému poškození, ale také proti usazování prachu. Oceňujeme kvalitní zpracování a ruční výrobu produktů Katy Paty, které jsou zárukou dlouhé životnosti,“ dodává majitel.
Když bylo například potřeba vyměnit v místnostech, které jsou součástí prohlídkových okruhů, zásuvky a vypínače, musely být na žádost památkářů z porcelánu.
Do celého zámku však bude po další etapě rekonstrukcí potřeba dvojnásobné množství porcelánových zásuvek a vypínačů. V blízké době se plánuje jejich instalace do prvního patra Starého paláce, který bude vyhrazený pro konání svateb, teambuildingů a dalších společenských akcí, a výhledově pak do Rejtova paláce, kde po plánované rekonstrukci vznikne luxusní hotel. Účastníci zámeckých akcí tak budou mít možnost se přímo na zámku i ubytovat.
Na daňky do anglického parku
Areál zámku ročně navštíví kolem sto padesáti tisíc návštěvníků. Jejich kroky vedou nejčastěji do anglického parku obklopeného malebnými vodními plochami. Park blatenského zámku je součástí chráněného území Natura 2000, vyžaduje proto speciální údržbu, kterou je opět nutno konzultovat s památkáři a ochránci přírody.
Proto se také zámek rozhodl vstup do parku zpoplatnit aspoň symbolickou částkou. V parku se volně pohybují daňci a pávi. Letos se navíc nově rozšířil o tři alpaky. Rod Hildprandtů je svou láskou ke zvířatům proslulý. Mezi majitelovy záliby patří mimo jiné i jízda na koni. Denně po zámeckém areálu nachodí až dvacet tisíc kroků, při tom ho doprovází jeho aljašský malamut jménem Xeno.
Empírový domek v anglickém parku zrekonstruovali už rodiče současného majitele.
Z ptačí perspektivy
Když v Rejtově paláci (jméno dostal po svém proslulém staviteli Benediktu Rejtovi, který na zámku působil a k jehož dílům patří i Vladislavský sál na Pražském hradě, stejně jako chrám sv. Barbory v Kutné Hoře). vystoupáte po točitých kamenných schodech, ocitnete se na prostorné lodžii s výhledem na anglický park i zámecké nádvoří. Právě tady to má Stephanos Germenis-Hildprandt nejraději.
„Je tady nejkrásnější výhled za každého počasí, který mi dá zapomenout na všechny starosti. Baví mě sledovat, kam vedou kroky návštěvníků a jak se po areálu pohybují. Pohled shora mi navíc symbolicky umožňuje dívat se na věci z lepší perspektivy,“ svěřuje se.
Kromě procházky zámeckým parkem a prohlídkových okruhů se můžete zastavit na dobrou kávu v útulné kavárně Oh My Deer Café přímo na nádvoří, která je zařízena v moderním duchu a do komplexu historických budov tak příjemně vnáší všední život. Zámek pro veřejnost v průběhu roku pořádá řadu kulturních akcí a výstav. Velké oblibě se těší například vánoční a velikonoční trhy.
Prostornou lodžii s výhledem na anglický park i zámecké nádvoří má Stephanos Germenis-Hildprandt nejraději. Xenovi se tady také líbí.
Nádvoří zámku také poskytuje jedinečnou akustiku pro divadelní představení a koncerty vážné i moderní hudby. „Minulý rok jsme poprvé mohli říct, že všechny akce, které pořádáme, děláme proto, že skutečně chceme. Snažíme se kombinovat klasické i moderní akce a přilákat tak všechny cílové skupiny. Musíme však neustále udržovat balanc – uvědomujeme si historický význam zámku, zároveň je pro nás ale důležité propojovat ho s moderním životem,“ přibližuje Stephanos Germenis-Hildprandt.
Bez studentů ani děvčat za kasou by to nešlo
Díky těmto mnoha doprovodným akcím se zámku pomalu daří stát se finančně samostatným. „Všechno, co na zámku vyděláme, do něj hned zase investujeme. Rád bych jednou zámek svým nástupcům předal v mnohem lepším stavu, než v jakém jsem ho dostal,“ nastiňuje majitel.
Tým, který zajišťuje chod objektu, tvoří okolo patnácti zaměstnanců pracujících na plný úvazek. V hlavní sezóně se ale rozroste zhruba o dalších šedesát pět lidí. Mezi ně patří každé léto i tři studenti Oxfordské univerzity, kteří na zámek přijíždějí na stáž. Mají tak jedinečnou příležitost vyzkoušet si cokoli, co s chodem zámku souvisí. I díky této spolupráci a mnoha kulturním akcím se navíc daří rozšiřovat povědomí o zámku Blatná mezi mladé lidi a do zahraničí.
„Mám štěstí na úžasný tým lidí, bez jejichž pomoci bych nedosáhl toho, aby zámek vzkvétal,“ dodává Stephanos Germenis-Hildprandt.
Z historického vybavení zámku se po restituci podařilo zachovat asi třicet procent původního nábytku. Ostatní vybavení se muselo dokoupit.
Technické údajePozemek (včetně parku): 27 ha Podlahová plocha: 6 000 m2 Okna: dřevěná Podlahy: mramor, dlažba, parkety, koberce Osvětlení: elektrické Vytápění: elektrická akumulační kamna, přímotopy Konstrukce: smíšená Rekonstrukce vnější: Ing. arch. Alexander Gjurič, Bohumil Braun Úpravy interiérů: Ing. arch. Eva Willenbrinková Střecha: šindel, pálená taška Kamna: Kamnářství Blatná |
Pohled do anglického parku
Vizitka majiteleStephanos Germenis-Hildprandt se narodil roku 1981 v Athénách, kde také vyrůstal. Poté se přestěhoval do Anglie, kde studoval na univerzitě v Surrey a následně na londýnských univerzitách King’s College a Cass Business School. V Londýně pak pracoval v oblasti bankovního sektoru, ve kterém setrval i po přestěhování do Prahy. Od roku 2015 žije v Blatné, kde spravuje rodinné dědictví včetně vodního zámku Blatná. Správě zámku se momentálně věnuje na plný úvazek. Mezi jeho záliby patří historická auta a sport. Dříve hrál závodně basketbal, kterému se nyní věnuje už je rekreačně. Má rád běh, jízdu na koni, lyžování i jízdu na snowboardu. |
30. srpna 2016 |
