Jeden, Obvodní soud pro Prahu 1, už verdikt vydal.
Zdejší soudkyně zamítla v dubnu žádost soukromých majitelů domu, aby byl Burianův vnuk Vlastmil Kristl z bytu s regulovaným nájmem vystěhován.
Důvody jejího rozhodnutí? Vila po Vlastu Burianovi je prý pro Kristla s manželkou příliš velká a navíc, pokud by se do ní nastěhovali, nemohli by ji dál pronajímat, jak to dělají dosud. Majitelé domu, kde Kristl užívá byt s regulovaným nájmem, se soudí dál.
Problémy začaly už před dvěma lety, když si majitelé činžovního domu v pražské Spálené ulici všimli, že se bez jejich vědomí v jednom z bytů pozměnili nájemníci. Místo vnuka Vlasty Buriana a jeho manželky začali ve stometrovém bytě, za který Kristlovi platí měsíční nájem 3300 korun, pobývat tři Ukrajinci.
"Bydleli tam asi půl roku bez ohlášení. Až potom, co se o to začala z podnětu majitelů domu zajímat cizinecká policie, došlo k oficiálnímu nahlášení tří lidí," říká správce domu Petr Voska.
Majitelé domu tehdy poprvé požádali manžele Kristlovy, aby se z bytu vystěhovali. Ti souhlasili s podmínkou, že za svůj dobrovolný odchod dostanou odstupné pět set tisíc korun.
Na to však majitelé domu - lékař Vladimír Vávra, podnikatel František Špaček a biochemik Richard Hampl - odmítali přistoupit. "Nemohli jsme to přijmout. Ten byt jim nepatří a navíc ho pravděpodobně někomu pronajímali. Nevidím důvod, proč platit nějaké odstupné," říká jeden zmajitelů Vladimír Vávra.
Majitelé domu navíc v té době zjistili, že manželé Kristlovi mají za byt v centru více než důstojnou náhradu: velkou prvorepublikovou vilu v pražských Dejvicích, kterou Vlastimil Kristl dostal zpět v restituci.
Burianovi patřila až do padesátých let, pak mu ji komunisté sebrali a udělali v ní mateřskou školu. Ve vile je pětipokojový byt a samostatná garsonka, navíc nechybí veliká zahrada s bazénem a tenisovým kurtem.
Manželé Kristlovi si na její rekonstrukci vzali dvacetimilionovou hypotéku a přebudovali ji na luxusní rezidenci. Od roku 2004 v ní bydlí maďarský velvyslanec.
"To, že jsme zjistili, že mají tu vilu, byla poslední kapka. Chtěli jsme je dostat pryč. Mimosoudně to nešlo, a tak se jedinou cestou zdál být soud," vypráví Vávra.
A tak majitelé činžáku požádali o soudní vystěhování Kristlových ze svého domu. Argumentovali tím, že mají k bydlení vlastní nemovitost.
Ukrajinci? Byli to vzdálení příbuzní
Případ loni začal řešit už zmiňovaný Obvodní soud pro Prahu 1. Zabýval se i Ukrajinci, kteří v bytě u Kristlových dlouho bydleli. Manželé Kristlovi se u soudu bránili tím, že byt normálně obývají.
To, že je v něm sousedé ani správce domu téměř neviděli, vysvětlovali tím, že často pobývají na chatě v Černošicích nebo hlídají vnoučata. A ukrajinští nájemníci? To prý byli jejich vzdálení příbuzní, kterým jen na nějakou dobu bezplatně vypomohli s bydlením.
"Máša má padesát roků, Světa asi čtyřicet a Vladimír je manžel Světy, je stejně starý jako ona. Pocházejí ze Zakarpatské Ukrajiny. Jakou práci tady vykonávali, to nevím. Teď bydlí někde na Smíchově. V místě bydliště jsem je nenavštívila," vypověděla u soudu Helena Kristlová.
Soudkyni Bronislavě Hábíkové to jako důkaz o příbuznosti stačilo a víc se tím nezabývala. Naopak zcela smetla ze stolu výpověď správce domu Petra Vosky o tom, že se Kristlovi vůbec ve svém regulovaném bytě nezdržují. Tu označila za účelovou, protože Voska je zaměstnancem majitelů domu, tedy žalující strany.
Ve prospěch manželů Kristlových zněl nakonec i konečný verdikt: stěhovat se nemusí, majitelé domu mají smůlu. Proč? Soudkyně Hábíková je momentálně na dovolené, její vysvětlení však obsahuje i podivuhodné odůvodnění rozsudku, ve kterém zamítla žalobu jako neodůvodněnou.
"Charakter domu (Burianova vila - pozn. red) žalovaného Kristla mu neumožňuje, aby jej užíval sám, protože v uvedeném domě je byt o velikosti 5+1 a garsoniéra s přepychovým vybavením," stojí v rozsudku.
Soudkyně Hábíková v něm navíc píše, že Kristlovi jako důchodci by stěží mohli dům udržovat a provozovat, protože by na to neměli finanční prostředky. "Je-li byt pronajmut maďarskému velvyslanci, nelze po žalovaném Kristlovi požadovat, aby v tomto domě obýval garsoniéru, neboť jejím obýváním by byl zmařen účel nájmu," vysvětluje své rozhodnutí soudkyně. Majitelé domu v pražské Spálené ulici se proti rozsudku odvolali a stále se chtějí Kristlových zbavit. Ti nechtějí spor vůbec komentovat.
"Nic vám k tomu neřeknu, na shledanou," reagoval do telefonu jejich právní zástupce Ilja Lamprecht. Neodpověděl ani na sérii e-mailů. Samotné manžele se MF DNES nepodařilo zastihnout ani při opakovaných návštěvách domu v centru Prahy, kde mají bydlet.
"Už tu asi nebydlí, byt je dlouhodobě prázdný, ale nábytek tam stále mají," říká sousedka Květuše Stříhavková. Podle správce domu Petra Vosky nájem platí, ale i on už je v domě dlouho neviděl. Pan Voska MF DNES poskytl na Kristlovy mobilní telefon. Ten však zvedl někdo, kdo tvrdil, že žádné Kristlovy nezná.
Absurdní, ale běžné
"Tento rozsudek je typickým příkladem absurdního způsobu rozhodování v nájemních věcech obecnými soudy. Sám se s tímto přístupem velmi často setkávám," říká právník Stanislav Němec, který se zabývá nájemními spory a zastupuje například Hnutí na obranu majitelů realit u soudu ve Štrasburku.
Podle něj musí soudu pro přivolení k výpovědi stačit, že nájemci mají možnost bydlení jinde. Jestli tak skutečně učiní, je jen jejich věcí. "Zde soudkyně očividně porušila procesní předpisy o dokazování. Je zřejmé, že výhod regulace často neoprávněně užívají bohatí," míní Němec.
Podle tradičního obránce regulovaných nájemníků Stanislava Křečka (ČSSD) je s rozsudkem všechno v pořádku. "Výpovědní důvod - mít dva nebo více bytů - je naplněn jen tehdy, když nájemce disponuje takovým bytem, do kterého se může nastěhovat. Pokud tak učinit nemůže, třeba proto, že je obsazen, dokonce zastupitelským úřadem, kterému nelze dát výpověď, pak se o naplnění výpovědního důvodu nejedná," říká Křeček.
