Společnost Red Group, která Waltrovku přestavuje, chce do projektu v následujících letech investovat až deset miliard korun. Pokud se nevyskytnou komplikace, tovární haly a bývalá filmová studia se stanou místem k bydlení, nákupům i práci.
„V areálu chceme postavit více než tisíc domů a vilek, které pojmou podle našich odhadů čtyři tisíce obyvatel. V kancelářských budovách, které budou zároveň sloužit jako protihluková bariéra, najdou práci až tři tisíce lidí,“ přibližuje projekt Lucie Formandlová z tiskového oddělení společnosti Red Group.
Kompletní rekonstrukce Waltrovky uleví i pražskému ovzduší. „Jinonický areál patří mezi největší znečišťovatele vzduchu v Praze. Během přeměny lokality ustanou škodlivé emise z továrny, což oblasti uleví,“ říká náměstek primátora Pavel Klega.
„Ekologie je v našem projektu velmi důležitá, chceme stavět co nejšetrněji. Budovy proto budeme vytápět čistě, na některé chceme namontovat solární panely,“ potvrzuje Klegova slova Formandlová.
V „nové“ Waltrovce bude muzeum i hotel
Továrna na letecké motory, jichž se tu za osmdesát let vyrobilo téměř čtyřicet tisíc, se po skončení přestavby otevře všem lidem z okolí. Ti tu najdou řadu služeb.
„Na hlavní obchodní promenádě budou restaurace, bary i obchody. Počítáme i s otevřením muzea o historii areálu i značky Walter a výstavbou hotelu,“ vypočítává Formandlová. Kromě toho tu samozřejmě nebudou chybět velké zelené plochy nebo dětská hřiště. Rodiče malých dětí tu najdou dokonce školku.
Aby byl přístup do nové čtvrti co nejsnazší, postaví dělníci buď krytou lávku, nebo podzemní chodbu, která Waltrovku spojí s blízkou stanicí metra.
Filmové ateliéry se promění jako první Stavební práce začnou s největší pravděpodobností již příští rok. První přijdou na řadu bývalé filmové ateliéry, v nichž ještě před otevřením Barrandova vznikaly němé filmy. Proměna dvacetihektarového areálu by měla skončit za tři až pět let a bude stát kolem deseti miliard korun.
„Nová Waltrovka se mi moc líbí a mohla by Jinonice více přiblížit centru,“ myslí si Petra Bezděková, která kolem často prochází.
V Praze 5 se změny již dočkala tovární hala firmy Škoda u vjezdu do Zlíchovského tunelu. Vznikly tu tzv. lofty, které jsou charakteristické velkou výměrou a vysokými stropy a také tím, že kromě bydlení slouží i k práci.
„Já tento projekt pozoruji už dlouho a mám radost, že továrna takhle prokoukla. Výsledný dojem bohužel kazí nádražní budova na druhé straně silnice, která je hodně zchátralá,“ myslí si Stanislav Procházka, jenž kolem často projíždí.
Proměnou už prošel také areál vagonky na Smíchově, který v polovině devadesátých let ustoupil obchodům a kancelářím. Oblast Nového Smíchova kolem Anděla od té doby láká desetitisíce lidí denně.
„Investoři přinesli do Prahy 5 miliardy korun a celou oblast výrazně oživili. Negativ bylo minimum,“ vzpomíná senátor Miroslav Škaloud, který byl v té době na smíchovské radnici místostarostou.
Podobné proměny starých továren jsou běžné i jinde. „Je to logické – těžký průmysl už není tak rozšířený a tradiční centra měst jsou přeplněná,“ vysvětluje přestavby průmyslových zón architekt Zdeněk Lukeš.
