Usedlost Mazanka stojí nad Střížkovským údolím na okraji historické Libně. Budovy s velkou zahradou ve stylu přírodního parku obklopuje ohradní zeď s bránou a další malou boční brankou. Původ názvu není známý, nejspíš jde o jméno některého majitele, nebo typ původní stavby, tedy domek postavený z uhnětené hlíny.
Mazanka, která je od roku 1964 památkově chráněná, byla v roce 1954 vyvlastněna státem od rodiny Hellerů pro účely obecné školy, později školy hudební. Od roku 1987 byla ve správě Československých keramických závodů.
Po roce 1989 ji chtěli vlastníci přestavět na bytový komplex. K tomu ale nikdy nedošlo. Budovy chátraly a střechy se pomalu propadaly. Současní majitelé nemovitosti od developera odkoupili a díky tomu je na poslední chvíli zachránili. V budově školy, která nyní dostává novou střechu, vytvořili provizorní umělecké ateliéry.
Mazanka ale potřebuje žít naplno a má další tři budovy: stodolu, stáje a sýpku (špejchar). Majitelé se proto rozhodli, že tyto tři prostory poskytnou dalším zájemcům, kteří by se jejich záchrany ujali a vrátili jim život. Zveřejněná nabídka zaujala Kristýnu Bokovou a Zuzanu Kolkovou (společně provozují v Karlíně kavárnu) a rozhodly se Mazance pomoc. Jenže zchátralé objekty mají jen holé zdi a střechu. Nic víc.
„Jako první se chceme soustředit na záchranu sýpky, která by mohla na Mazanku přilákat lidi. To je náš největší a prvořadý úkol. Zpřístupnit tento krásný objekt a rozlehlý park se stoletými stromy lidem,“ říká Kristýna Boková.
„K tomu ale potřebujeme alespoň minimální zázemí, vodu, elektřinu, kanalizaci, ale také podlahy, okna, dveře a schody, aby se dalo dostat do plánovaného prvního a druhého patra. Navíc je třeba stavbu odkopat, odvodnit a zaizolovat. Střecha je naštěstí nová,“ popisuje plány Zuzana Kolková, která věří, že se usedlost oficiálně otevře na jaře 2016.
Peníze na opravu celého komplexu shánějí majitelé i Kristýna se Zuzanou, kde se dá. Konkrétně na záchranu sýpky a jejího vrácení do života lze finančně přispět prostřednictvím serveru hromadného financování HitHit.
Usedlost Mazanku tvoří stodola, stáje, sýpka a budova školy.
Historie usedlosti Mazanka
Vinice Mazanka se připomíná v 17. století, tehdy zde také zřejmě stály nějaké stavby. V polovině 18. století byl majitelem Antonín Vendelín, za něhož je na Mazance doložena malá vinice a hlavně velká zahrada. Od roku 1764 patřila usedlost Janu Štembovi a v této době také patrně vznikly pozdně barokní budovy usedlosti.
Další známou majitelkou byla od roku 1865 vdova hraběnka Valentina z Reichenbachu, které patřilo i přilehlé panství Střížkov. Na počátku 20. století náležela velkostatkáři Jindřichu Hellerovi. Tento vlastník provedl značné stavební úpravy. V roce 1902 byla postavena novostavba obytné budovy, později zde byly založeny i hospodářské provozy, například v roce 1920 cihlářská pec.
Za druhé světové války byla Mazanka zabrána Němci. V roce 1954 byla vyvlastněna státem od rodiny Hellerů pro účely obecné školy, později školy hudební. Od roku 1987 byla ve správě Československých keramických závodů, v současnosti je opět v soukromém vlastnictví. Od roku 1964 je památkově chráněná.
Zdroj: Pražské usedlosti, Barbora Lašťovková a Jiří Koťátko
 |
