„Klidné“ krytiny s minimálními barevnými rozdíly a téměř bez suků jsou získávány z vnitřních částí stromů, které vyrůstaly v mírných klimatických podmínkách. Naopak rustikální podlahy s výraznými rozdíly v barevnosti, se zřetelnými suky a prasklinami pocházejí spíš ze stromů z drsných severských podnebných pásů. Vyrábějí se z vnějších vrstev kmene.
V tomto případě zařazení do kategorie „calm“ nikoho nepřekvapí.
Každý výrobce má samozřejmě pro své podlahy i vlastní označení, které by zákazníkovi mělo napovědět, zda je krytina spíš monoliticky barevná a bez součků, tedy čistá, nebo jde o „echt“ dřevo, tedy rustikální provedení. Například nejstarší evropský výrobce dřevěných podlah švédský Kährs dělí třívrstvé podlahy do pěti skupin: Calm, Variation, Lively, Dynamic a Expressive.
„O zařazení rozhodují zejména suky, jejich velikost a množství, barevné rozdíly mezi jednotlivými prkny a praskliny. Obvykle jde jen o všeobecný popis, protože většina výrobců si přesné začlenění drží pod pokličkou. Kolik na prkně může být suků, jak mohou být velké, co je malý suk, to už vám většinou nepoví,“ vysvětluje Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi.
Pro zákazníka je důležité dělení podle barevnosti, velikosti a množství suků nejen s ohledem na trendy, ale kvůli ceně. Rustikální podlahy budou vždy levnější než „klidné“.
Strom pro rustikální podlahu měl více větví
A co je to vlastně suk, tolik zásadní prvek pro třídění podlah? Laicky řečeno, je to místo, ze kterého vyrůstala větev. Zjednodušeně lze tedy říci, že čím více větví strom měl, tím může být podlaha z něj vyrobená rustikálnější.
„Když se podíváte na strom, tak každý má úplně jiné větve, jinak široké, jinak velké. Navíc při opracování dřeva vznikají různé podoby suků, mohou být velké, malé, uměle vytvořené pomocí tmelení v místech, kde byl nějaký kaz. Často mají suky po větvích prasklinku, obvykle do tvaru kříže, který bývá vytmelen, tomu se říká křížový suk. Oproti tomu zdravý suk je jen tmavší místo po odříznuté větvi,“ objasňuje Milan Mrkáček.
Ručně opracované palubky z kolekce Da Capo (Kährs) jsou lepené, s 3,6 mm vysokou nášlapnou vrstvou a starobylým vzhledem povrchu včetně suků a spár. Původně sloužily "kolíky" (mašličky) k renovaci masivních podlah. Pokud došlo ke vzniku větších spár mezi palubkami, těmito speciálními kolíky se podlahy „fixovaly“ zpět k sobě. Zde jde jen o estetickou záležitost, i proto jsou uprostřed lamel.
Praskliny, které se vyskytují až v živějších a zejména ve výrazně rustikálních podlahách, vznikají v rámci kresby v letech. Jejich původ závisí na mnoha faktorech, na vlhkosti, teplotě. Praskliny mohou vzniknout i při zpracování, protože třeba v daném místě mělo dřevo větší vlhkost než ve zbytku kmene a vlivem vysoušení prasklo. „Viděl jsem ale i podlahu s prasklinou, která byla výsledkem zásahu bleskem,“ dodává Milan Mrkáček.
Své stopy mohou ve dřevě zanechat i živočichové, třeba červotoč. Jen pro uklidnění, takové podlahy se nemusíte bát, protože červotoč je parazit, který ke své existenci potřebuje určitou vlhkost ve dřevě, takže během výrobního procesu (vysoušení dřeva) je bezpečně zlikvidován.
Podstatné jsou rozdíly v barevnosti, ne barva
Na barevnosti podlah se podílejí i další detaily, například takzvaná zrcátka, tmavé záběhy, svalovina či bělové dřevo. Žádná dřevěná podlaha nemá jednolitou barvu a všechny zmíněné věci popisují barevnost.
Kategorie „lively“ je jakýmsi kompromisem, stojí přesně v polovině „stupnice“.
Třeba k charakteristikám dubu patří běl, někdo také používá výraz zrcátko či prasátko. Běl vytváří jakési nepravidelné podlouhlé šmouhy, které mohou působit až dojmem, že dané místo nemá povrchovou úpravu. Tmavé záběhy jsou hodně tmavé odstíny v kresbě dřeva.
Svalovině se říká také tříslovina, jsou to v podstatě bílkoviny, které chrání dřevo před hnilobou, také vytváří určitý barevný odstín dřeva.
Tady je třeba podotknout, že i když to tak možná na první pohled vypadá, tak světlý odstín není synonymem pro klidné třídění a ani tmavý pro rustikální, podstatou třídění není barva, ale rozdíly v barevnosti.
O živosti dekoru rozhoduje část kmene
Dřevo je přírodní materiál a každé prkno, které se vyrobí, je originál. Na světě neexistují dvě stejná prkna, opravdu co kus, to originál. O tom, zda je dekor čistší, nebo rustikálnější nerozhoduje ani tak, zda je podlaha z dubu nebo třešně, záleží spíše, z jaké části kmene byla vyrobena.
„Pokud chcete čistou podlahu v dekoru velké jednolamely (vyrábějí se z jedné vrstvy dřeva), tak k tomu potřebujete, řeknu laicky, vnitřek kmene. Naopak pro výrobu živější rustikálnější podlahy v menších formátech lamely můžete využít větší část kmene po vnějším obvodu. To je důvod, proč jednolamely a čisté podlahy jsou dražší než rustikální třílamely (tvoří je tři vrstvy dřeva). Jednoduše materiálu pro menší živější formáty je více, z jednoho kmene se vyrobí třikrát tolik třílamel v živějším provedení než čistých jednolamel.
Drsnější podmínky = rustikálnější dřevo
Tady asi nikdo nezaváhá, rustikální podlaha z kategorie „expressive“ je jasná.
A stejně podstatnou skutečností pro to, jaká podlaha bude ze stromu vyrobena, je i místo, kde strom vyrůstal. Například pro ty nejživější dekory využívá švédský Kährs duby, které rostou v co nejdrsnějších klimatických podmínkách, v největších mrazech. A naopak nejčistší duby pocházejí z mírných klimatických podmínek.
„Představme si pokus, při kterém bychom vzali dvě sazenice dubu, jednu vysadili u nás a druhou odvezli třeba na Sibiř. Kdybychom po padesáti letech oba dva duby ve stejný čas pokáceli, tak bychom zjistili, že z dubu, který vyrůstal na Sibiři a byl tedy vystaven podstatně drsnějším klimatických podmínkám, byla vyrobena podstatně rustikálnější podlaha než z dubu, který vyrostl u nás,“ dodává Milan Mrkáček.
Rozhodují totiž jak velké rozdíly v teplotách, tak i extrémní síla mrazů a délka jejich trvání. Celkově lze říci, že mráz vede k vysoušení dřeva, které se projevuje jeho praskáním. Dřevo vystavené extrémním mrazům proto obsahuje větší množství trhlin a prasklin než dřevo v mírných podmínkách. Všeobecně panuje (mylný) dojem, že v zimním období je vzduch vlhký, je tomu přesně opačně. Mrazivý vzduch je velmi suchý.“
Trend jde ke klidnějším dekorům
A jaké třídění je v současnosti nejpopulárnější? „V minulosti jsme zaznamenávali postupný přechod na co nejživější dekory, není to tak dávno, kdy podlahy Expressive byly nejžádanější. To už dnes úplně neplatí, vrátili jsme se o krok zpět. Současný trend se otáčí k čistším dekorům, takže dnes se nejvíce pohybujeme mezi Lively a Dynamic a trošku trend už směřuje i k čistšímu třídění Variation, kdybych použil třídění podle Kährsu,“ komentuje vývoj Milan Mrkáček.
Podlaha z kategorie Dynamic působí ve velkém prostoru příjemně živým dojmem.
Na závěr přidává praktickou radu: „Nespoléhal bych se při výběru podlahy jen na vzorek. I když se třeba půlmetrová ukázka může jevit jako velká, vyžádal bych si od dodavatele i fotku dekoru v ploše. Vždy totiž záleží, z jaké části prkna je vzorek vyrobený. Jsou relativně rustikální podlahy, ale když vyndáte z balíku deset lamel, tak mezi nimi najdete jednu, která je ze dvou třetin hodně čistá. A pokud je zrovna vzorek vyrobený z ní, zákazník může být hodně překvapený, že si vybral podle čistého vzorku, ale namontovaná podlaha je rustikální. Kromě vzorku bych doporučoval podívat se na podlahu i ve větší ploše na fotografii.“
