Současná architektura a technické možnosti totiž umožňují umístit na střechy zeminu od 30 centimetrů do několika metrů. Například na hradě v Nitře roste strom vysoký 30 metrů.
V době, kdy se v městské zástavbě sleduje množství zplodin, kouře a dalších nepříznivých vlivů na životní prostředí, jsou právě střešní zahrady nejvhodnější pro zlepšení čistoty ovzduší. Odborníci tvrdí, že pokud by bylo v určité lokalitě pět procent zelených střech, lidé by okamžitě poznali jejich blahodárný vliv.
Domy se zatravněnými střechami například prosazují v obci Jindřichovice pod Smrkem, kde využívají model norského srubu ze dřeva. Střechy jsou také často vybaveny solárními panely a za domem je i větrná elektrárna. - více zde
Na střeše květiny, mrkev i petržel
"Bohužel v tomto směru jsou dál stavitelé v Rakousku a v Německu. Ale už také u nás v poslední době začínají firmy tyto metody nabízet a lidé o ně mají stále větší zájem. Laik by si myslel, že plochy střech mohou být pouze zatravněny, což není pravda. Dají se tam pěstovat nejen květiny a okrasné keře, ale také mrkev, petržel, jahody a podobně," uvedl Antonín Fajkoš z Ústavu pozemního stavitelství FAST VUT Brno.
Střešní zahrady mají význam zejména na budovách a objektech komerčních a výrobních, kde jde o velké plochy. Jsou sice nákladné a náročné na údržbu, jejich výhody z hlediska tepelně izolačního i zvukového jsou ale nezanedbatelné.
Třikrát větší životnost a dobrá izolace
Zatravněná střecha také chrání a prodlužuje životnost hydroinstalace. "Musíme si uvědomit, že na střechy působí sluneční záření, ozón, negativní vlivy v ovzduší a různé exhalace. Většina střešních fólií je černé barvy a v létě se silně ohřívá až na 90 stupňů Celsia, v zimě naopak na ně působí mráz až minus 20 stupňů," upozorňuje Fajkoš.
Zatravněná střecha podle něj tento vysoký rozptyl teplot redukuje. Působí totiž jako dokonalá izolace a tím šetří nejen střešní prostory, ale i energii v objektu. "Technologie musí být však perfektně zvládnuta, do budovy nesmí v žádném případě zatékat, pak zvýší životnost střechy až na trojnásobek," dodal.
Střešní zahrady za dob krále Šalamouna
Zelené střechy nejsou ostatně nic nového, první jsou známy již z doby krále Šalamouna, tedy asi 920 let před n. l.
U nás byla první zelená střecha zhotovena v roce 1911 v Lipníku nad Bečvou na bývalé zámecké konírně, která se zachovala dodnes. Na přelomu 60. a 70. let pak vznikla zelená zahrada na prodejně Sempry v Kroměříži, kde je také možné si ji dnes prohlédnout.
Zatravněná střecha působí jako houba
Základem zelené střechy je vodotěsná vana, která se zhotovuje zejména z PVC fólie, a dobrá hydroizolace beze spár. Životnost těchto materiálů se pohybuje v rozmezí 50 let, přičemž by se neměly jejich vlastnosti měnit - musí zůstat stejně stále pružné.
Pak následuje drenážní vrstva pro odvod přebytečné vody z dešťových srážek, ale také ze zavlažování rostlin. Pokrývka střechy musí být doplněna filtrační vrstvou a dalšími technologickými zvláštnostmi. Zajímavé je, že pořizovací náklady na založení střešních zahrádek zhruba odpovídají investicím na rekonstrukci stávajících střech.
Zelený povrch pohlcuje prach, produkuje kyslík a vytváří prostředí pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Ozeleněné střechy jsou přitom jednoduché a vhodně nahrazují a vylepšují klasickou krytinu, například plech na rovných střechách. Zatravněná střecha také působí jako houba, nasaje totiž 70 až 90 procent dešťové vody a přebytečnou přefiltruje. Zadržená voda se postupným vypařováním přes povrch a rostliny opět vrací do ovzduší ve svém okolí, jenž se v létě citelně zvlhčí a ochladí.
Zelené střechy jsou na mnoha místech jedny z mála ploch, které lze ještě v současnosti zazelenit. Především v husté zástavbě měst, kde se musíme dívat na nevzhledné plochy, nám vegetace může zlepšit životní prostředí. Pokud by se člověk pro tuto alternativu rozhodl, musí znát statiku nosné konstrukce i možnosti zatížení všech částí objektu.
