Jak se bydlí ve stodole aneb interiér z 50. let vás snadno nadchne

Stodoly v Americe jsou romantickou pozůstalostí a milovanou součástí krajiny. Ikonické stavby sehrály zásadní roli v rozvoji zemědělství, ale i kinematografie v kovbojských příbězích. Velkou roli v jejich popularitě sehrála i slavná herečka a zpěvačka Barbra Streisandová.

Přestože dnes stodoly mizí kvůli novým stavebním technologiím i nezájmu o kdysi nejpopulárnější filmový žánr, v architektuře díky nedbalosti a opotřebování časem jsou zbývající stavby pořád cennou upomínkou zdejší historie.

I poštovní schránka „ladí“ se stodolou.

Vzhled zemědělských budov po celých Spojených státech z různých období se nevyhnul ani obydlím v Los Angeles. Stodoly, které původně sloužily pro skladování sena a ubytování dobytka, byly nedílnou součásti amerického života.

V Hollywoodu se o jejich vzkříšení jako vesnického obydlí zasloužila Barbra Streisandová. V roce 1974 spolu s Jonem Petersem zakoupili v Ramirez kaňonu dům, který přestavěli do rustikálního stylu a nazvali jej jednoduše Stodola. Nestal se obydlím, spíše společenskou místností k tanci a zábavě s přáteli.

Následovala výstavba dalších tří budov na pozemku s plochou téměř 90 tisíc metrů čtverečních, jehož součástí je potok, několik můstků, tenisový kurt a správní budova. V devadesátých letech slavná umělkyně vše darovala neziskové organizaci na ochranu pohoří Santa Monica.

V roce 2016 k „perlám“ mezi klasickými stodolami v Beverly Hills patřil novodobý projekt firmy Walker Workshop Design. Bývalou stodolu s novou dvoupodlažní stavbou s výhledem do kaňonu propojili autoři chodbou. Dnes slouží majiteli, který je hudebník, jako soukromá koncertní nebo projekční síň s klavírem a prosklenými stěnami od podlahy ke stropu. Možnost dokonalého zatemnění a vynikající akustika umožňují široké využití.

Velká Červená stodola

Ještě předtím, v roce 1950 v Beverly Hills, kde většinou najdete milionářská sídla poplatná bohatství majitelů, byla postavena ikonická budova „The Big Red Barn“ (Velká červená stodola), jak zní její přezdívka. Bílými laťkami oplocený pozemek má plochu 1 376 m².

Červená budova stodoly byla postavena na zakázku. Má dvě patra se čtyřmi ložnicemi pod střechou. Dvě z nich jsou dnes přestavěné na velikou pracovnu-knihovnu.

Klasický půdorys středové haly v přízemí obsahuje venkovskou kuchyni se snídaňovou místností, prostorný rodinný pokoj a otevřený obývací/jídelní prostor s cihlovým krbem a francouzskými okny, které se otevírají na obrovskou cihlovou terasu, zahradu s altánem, venkovním krbem a rybníčkem s koi kapry.

Kuchyň i koupelny jsou dobovou a vlastně i muzeální ukázkou barevnosti a stylu vybavení obydlí z padesátých let, ať už v obložení kachličkami nebo originálními dřevěnými skřínkami v kuchyňské lince.

Kuchyň od jídelního koutu odděluje praktický pult, který lze „uzavřít“ skládacími dveřmi.

Koberce „od stěny ke stěně“ v obývacím pokoji a ložnicích byly později v některých místnostech nahrazeny parketami nebo keramickými dlaždicemi. Na stropech ve výšce necelých tří metrů je klasické dobové osvětlení.

Tento dvoupatrový statek má obytný prostor o ploše 270 m². Je zasazený pod vzrostlými stromy v malebném prostředí kaňonu s výhledem do zeleně z každého pokoje. Součástí nemovitosti je i dvojgaráž s krytým průchodem do domu.

Stodoly ve městech patří minulosti

Budoucnost výstavby „stodol“ v městských konglomeracích však není nijak růžová. Doby, kdy lidé sdíleli svá obydlí se zvířaty, jsou dávno zapomenuty a současné stavební restrikce už by podobnou konstrukci v blízkosti rodinných domků nepovolily.

Velký obývací pokoj s krbem

Dnes předpisy pro výstavbu určují, jaké typy budov mohou být kde postaveny a v některých čtvrtích i jejich barevnost. Stodoly pro zemědělské využití určitě nebudou mít problémy s povolením na vesnici, ale městské stavební zóny mají tvrdší nařízení, se kterými lze s podobným projektem jen těžko uspět. Mohou za to protipožární omezení i zdravotní bezpečnost.