Je jasné, že nové stavby nevedou k větší biologické rozmanitosti ani k vytváření nových přirozených prostředí pro živočichy. Když přijedou bagry, rostliny a živočichové se musejí vystěhovat. Zejména v hustě osídleném Nizozemsku panuje tvrdý boj o pozemky a účinná ochrana klimatu, přírody, půdy a vody je zde velmi obtížná.
Vizuální propojení mezi podlažími vytvářejí galerie, do kterých se vstupuje po točitých schodištích.
Že lze tyto aspekty sladit, dokazuje nedávno dokončená administrativní budova banky Triodos na pozemcích De Reehorst v Driebergen-Rijsenburgu, přibližně 45 km od Amsterdamu.
Konstrukce a design novostavby o rozloze 13 000 m2 vychází z principů přírody, a napodobuje tak přirozený život. Komplex se skládá ze tří vzájemně propojených věží o výšce tří, čtyř a pěti podlaží a svými organickými tvary, materiály a přírodními barvami zapadá do krajiny. Po skončení životního cyklu bude jeho uhlíková stopa minimální. Pokud by bylo třeba budovu rozebrat a znovu postavit, je to možné.
Novostavba jako součást ekosystému
Proces výstavby tohoto architektonického díla byl stejně náročný, jako je jeho koncept neobvyklý. Začlenění novostavby do krajiny si vyžádalo mnoho plánování, aby se zajistilo, že bude působit jako součást ekosystému, ne jako cizí objekt spadlý z nebe.
V roce 2011 bylo rozhodnuto o výstavbě nové administrativní budovy na pozemku De Reehorst. Volba místa nebyla v žádném případě z nouze ctnost: právě zde totiž byla nizozemská banka v roce 1980 založena.
Zásadní bylo, aby budova měla pozitivní dopad na lidi, přírodu a životní prostředí. Koneckonců tato udržitelná banka, která působí ve 43 zemích a jejíž aktiva v roce 2020 dosáhla více než 20 miliard eur, investuje pouze do projektů se sociální, ekologickou a kulturní přidanou hodnotou. Proto se tato filozofie musela odrazit i v novostavbě.
Ideálně měla vzniknout budova, která by daleko přesáhla dosavadní parametry udržitelnosti a dala podnět k takzvané cirkulární výstavbě.
 |
Budova vnímaná jako „limitovaná edice“
Thomas Rau, průkopník cirkulárního hospodářství a několikrát oceněný architekt, se pro tento projekt dokonale hodil. V letech 1999 a 2006 navrhl dvě sídla banky Triodos. V mezinárodním měřítku je Rau považován za průkopníka cirkulárních, klimaticky pozitivních a inovativních staveb. Je známý tím, že zpochybňuje status quo, a vždy hledá lepší řešení. Budovy vnímá jako „limitovanou edici“, kombinaci materiálů, výrobků a komponentů, která je časově omezená a má zdokumentovanou identitu.
V roce 2017 založil nadaci Madaster Foundation a spustil stejnojmennou online platformu pro vytváření digitálních materiálových pasů budov. Na projektu se kromě firmy RAU Architects podílely také developerská společnost EDGE Technologies, stavební firma J.P. van Eesteren, společnost Ex Interiors specializující se na interiérový design a mnoho dalších subjektů.
Projekt pamatoval i na jeleny a jezevce
Vizionář Rau propůjčil budově velkolepý charakter díky použití amorfních křivek v konstrukci budovy s plně prosklenou hliníkovou fasádou.
Aby bylo možné co nejcitlivěji začlenit budovu do pozemku chráněné oblasti o rozloze 30 hektarů, spolupracovali krajinářští architekti ze společnosti Arcadis se stavebními specialisty ze společnosti Copijn na vytvoření konceptu, který by zlepšil kvalitu prostoru vytvářeného po mnoho let.
Přibyly například zdroje vody pro jeleny, jezevce a lišky a nové průchody a zeleň vytvořily další místa k úkrytu. S ohledem na letové dráhy netopýrů se krajináři a stavební projektanti dohodli, že výška budov by neměla přesáhnout výšku stromů. Shodli se také na použití zelené střechy, která je šetrná k hmyzu a má dodatečný izolační a chladicí účinek.
Fasáda jako stabilizační prvek
Vizionář Rau propůjčil budově velkolepý charakter díky použití amorfních křivek v konstrukci budovy s plně prosklenou hliníkovou fasádou. Její design vznikl díky speciální konstrukci Schüco. Vysoce tepelně izolované blokové okno se základní hloubkou 75 mm má extrémně štíhlé vnější profily rámu bez patrných kontur okenních křídel. Systém se může pochlubit hodnotami Uf mezi 1,5 a 2,0 W/(m2K) a splňuje nejpřísnější požadavky z hlediska energetické účinnosti a architektury a zároveň nabízí maximální transparentnost.
Použité provedení dokonale podtrhuje lehký charakter kvalitních hliníkových okenních konstrukcí. Kromě toho má hliník řadu dalších: trvanlivost, stabilitu, pevnost a 100% recyklovatelnost.
Konstrukce fasády převzala důležitou stabilizační funkci tím, že podepřela nosné dřevěné prvky. Nasazovací konstrukce na ocel s certifikací pro pasivní domy Schüco AOC 50 ST (Steel) s šířkou 50 mm zaujala jak po technické, tak po designové stránce užitnými vlastnostmi, které kombinují energeticky úspornou konstrukci, zjednodušenou výrobu a spolehlivou montáž.
Nová administrativní budova je postavená na pozemku De Reehorst, kde byla nizozemská banka v roce 1980 založena.
Nový izolační princip umožnil zkonstruovat vysoce tepelně izolovanou svislou fasádu s hodnotou Uf nejvýše 0,8 W/(m2K). Velkých rozměrů skel s trojitým zasklením bylo možné dosáhnout díky inovativnímu patentovanému vedení šroubu, které umožňuje tloušťku výplně až 63 mm a maximální hmotnost 1500 kg.
Pocit prostoru jako v katedrále
Extrémně vysoké stropy, dřevěné krovy uspořádané do tvaru hřibu obklopujícího jádro a důsledné použití dřeva na podlahy, stropy, sloupy a šachty vytvářejí v interiéru pocit prostoru, jako byste byli v katedrále postavené ze dřeva. Okna na výšku podlaží v 3,60 metrových vysokých fasádních modulech jsou praktická, protože je lze otevřít, a umožnit tak přirozené větrání.
Krátké vzdálenosti vybízejí k občasné změně pracoviště nebo k setkání s kolegy u kávy v espresso baru v prvním patře. Na stavbu, která získala v žebříčku udržitelnosti BREEAM hodnocení „vynikající“, bylo použito celkem 1 615 m3 lepeného dřeva, 1 008 m3 křížem lepeného dřeva a pět celých kmenů stromů.
Místo běžných upevňovacích materiálů, které by znemožnily demontáž a přestavbu, drží konstrukci pohromadě 165 312 dřevěných šroubů o délce 240 až 500 mm.
Elektromobily v energetické koncepci
Budova s prosklenou hliníkovou fasádou vytvořenou z 1 280 jednotlivých skel umožňuje maximální využití přirozeného světla až do hloubky prostoru.
Protože fasádu nebylo možné využít pro výrobu energie prostřednictvím fotovoltaických panelů a střešní plocha byla určena jako útočiště pro hmyz, museli projektanti vymyslet alternativní místo pro umístění více než 3000 m2 fotovoltaických modulů, které ročně vyrobí 506 000 kilowatthodin solární energie pro energeticky neutrální provoz budovy.
Proč nevyužít střechu přístřešku pro auta a nezapojit zde zaparkované elektromobily do energetické koncepce budovy jako aktivní zásobárnu energie prostřednictvím obousměrných nabíjecích míst? Tento nápad se stal skutečností díky inovativnímu projektu „We drive solar“, který podporuje novátorská řešení pro mobilitu a energetické systémy v rámci programu „Horizon Europe“, programu EU pro financování výzkumu.
Podrobnosti o projektuProjekt: Triodos Bank, administrativní budova Místo: Driebergen-Rijsenburg Země: Nizozemsko Období projektování/výstavby: 2011 až 2017 Dokončení: 2019 Hrubá podlahová plocha: 12 693 m² Klient: Triodos Bank, Driebergen Rijsenburg, Nizozemsko Architekt: RAU Architects, Amsterdam Návrh interiéru: Ex Interiors BV, Nieuwegein Zahradní architekti: Arcadis Nederland BV, Amersfoort Copijn, Utrecht Výrobce fasády: Octatube, Delft and Lieftink Geveltechniek, Alphen aan den Rijn Developer: EDGE Technologies, Amsterdam Stavební firma: J.P. van Eesteren, Gouda Technologie budov: Bosman Bedrijven, Amersfoort |
