Skleněný dům La Casa del Desierto stojí v poušti Gorafe v provincii Granada ve...

Skleněný dům La Casa del Desierto stojí v poušti Gorafe v provincii Granada ve Španělsku, v jednom z klimaticky nejdrsnějších míst Evropy. | foto: Gonzalo Botet pro Guardian Glass LLC

Skleněný dům na poušti se sám postará o potřebné energie i vodu

  • 20
Postavit dům v poušti? Takřka nepředstavitelné. A přesto se realizace „La Casa del Desierto“ neboli Pouštního domu v poušti Gorafe v provincii Granada ve Španělsku zdařila. Zásluhu na tom má řada speciálních druhů skel a zejména tým architektů a odborníků.

Cíl stavby skleněného domu byl jasný: demonstrovat význam a použití skla v každodenním životě napříč všemi ročními obdobími a v jednom z nejdrsnějších prostředích, jaké si lze představit. Dům La Casa del Desierto je vystavený opravdu náročným podmínkám poušti Gorafe, která je považována za jedno z nejextrémnějších a nejnepříznivějších prostředí v Evropě.

Dům o ploše 20 m2 se skládá ze tří místností: ložnice, koupelny a obývacího pokoje. Prostor díky transparentnosti svých stěn přímo komunikuje s okolím.

Pod návrhem a řešením domu je podepsaný tým architektů ze studia z OFIS Architects společně s odborníky z firmy Guardian Glass, inženýry a energetickými konzultanty z AKT II a společnosti Transsolar, která se zaměřuje na klimatizaci.

Tvůrci domu se snažili vytvořit stavbu, která je šetrná k životnímu prostředí a energeticky úsporná. Projekt, ve kterém slouží speciální sklo k oddělení každého prostoru, ukazuje, že je možné měnit interiér domu volbou nejvhodnějšího skla pro danou situaci. Dům nemá žádné externí zdroje energie, elektřiny ani plynu.

Dům ze skla

La Casa del Desierto spočívá na dřevěné konstrukci. Stavba je zcela prosklená velmi výkonným, energeticky úsporným sklem Guardian. Dům o ploše pouhých 20 m2 se skládá ze tří místností: ložnice, koupelny a obývacího pokoje. Velký prostor díky transparentnosti stěn přímo komunikuje s okolím. Disponuje i systémem filtrace vody, výroby energie a sadou fotovoltaických panelů.

„Výzva vytvořit dům s pohodlnou atmosférou v tak drsných podmínkách, jako je poušť, nám přišla velmi vzrušující. Na druhou stranu krajina je krásná, je to dokonalá skrýš nebo únik z městského života. Chtěli jsme vytvořit pohodlné prostředí pro někoho, kdo chce být sám. Naším společným cílem bylo prokázat, že dokážeme vytvořit v poušti skleněný dům, který bude navozovat příjemné prostředí,“ říká architektka Špela Videčniková ze studia OFIS Architects:

Zasklení oken tohoto domu pomáhá šetřit energii, zlepšuje tepelnou a akustickou izolaci vnitřních prostor a může dokonce zvyšovat úroveň zabezpečení proti nárazu nebo pokusu o vyloupení domu.

O poušti Gorafe

Poušť Coloraos de Gorafe v severní části oblasti Guadix, v provincii Granada v Andaluzii, vděčí za své jméno odstínům červených pískovců a rozmanitým skalním útvarům v této oblasti, vytvarovaným erozí a nedostatkem vegetace.

Tisíce let eroze vytvořily „Pustiny“, které se tak nazývají kvůli extrémnímu suchu, které zde panuje, a jejich vzhledu, který připomíná rokle. Kaňony, strže, rokle, kanály a další podobné geologické útvary tvoří krajinu této pouště, která je považována za jedno z nejdrsnějších prostředí Evropy.

Projekt dokázal, že díky zasklení výkonným a úsporným sklem mohou architekti a bytoví designéři navrhovat domy a zajímavé interiéry v jakémkoliv prostředí.

O velkém překvapení z nápadu postavit skleněný dům v této poušti svědčí i názor Miguela Péreze Navarra, starosty městečka Gorafe: „Když jsem o tomto projektu slyšel poprvé, byl jsem zmatený. Nejdřív to působilo šíleně, protože je to jako stavět skleník v poušti, kde se naopak tradičně stavěly sklepní domy, hloubené původními místními obyvateli.“

Prostor díky transparentnosti svých stěn přímo komunikuje s okolím.

OFIS

OFIS architekti je architektonická kancelář, kterou v roce 1996 založil Rok Oman a Špela Videčniková, oba absolventi architektury v Lublani a London’s Architectural Association. Již od svého vzniku obdržel tento ateliér mnoho prestižních cen, mnohokrát publikoval a vystavoval v mezinárodním měřítku, včetně Bienále architektury v Benátkách a Pekingu.

K jejich nejvýznamnějším pracím patří fotbalový stadion v Mariboru, Městské muzeum v Lublani, 185 studentských bytů v Paříži a stadion v Borisově. Mnoho jejich projektů bylo nominováno na mezinárodní ceny, včetně ceny Mies Van der Rohe, v roce 2009 obdrželi stříbrnou medaili IOC/IAKS za fotbalový stadion v Bělorusku a v roce 2006 byli odměněni Evropskou velkou cenou za inovace.

Jejich akademická práce zahrnuje výuku na Harvardské GSD, kde provozují studio od roku 2012, vyučovali i v Paříži ve Val de Seine a na lublaňské fakultě architektury.

Díky jejich výzkumu „Bydlení v extrémních podmínkách“ byly vytvořeny budovy a objekty na extrémně odlehlých místech. V Alpách postavili spolu s harvardskými studenty boudu Skuta Shelter a boudy na horách Kanin a Ojstrica.