Původní myšlenkou bylo vytvořit místo pro život i odpočinek, místo, které bude moderní, ale nenaruší ráz vesnice. A tak se z pohledu na chátrající starousedlost, kterou dnešní majitelé míjeli dnes a denně, zrodila myšlenka, že právě toto místo by mohlo splňovat všechna očekávání.
Pro zahradu se nechala majitelka inspirovat zahradním architektem Ferdinandem Leflerem, sama si ji navrhla i vytvořila.
Starému domu z konce 19. století, ve kterém bývalo řeznictví, a obklopeném chlívky, postupem času začala opadávat omítka a objevovat se kamenné zdivo.
„Díky tomu, že dům postupně chřadnul, získával své kouzlo a odhalené kameny nám začaly připomínat domy v Anglii. Oslovili jsme tedy architekta Františka Prajera, s nímž jsme už spolupracovali. Ve svých návrzích myslel nejen na funkčnost, ale i na to, aby dům ideálně zapadl do krajiny a okolní výstavby, což pro nás bylo důležité,“ popisují začátky stavby její majitelé, manželé Lenka a Karel.
Stavba začala kácením
Ze všeho nejdříve však bylo potřeba prosekat se přes zahradní porost k původním stavbám. „Jako první jsme tedy pokáceli staré stromy, jabloně, moruše, šeříky, kterých tu bylo tolik, že bylo těžké prodrat se jimi k domu. Chtěli jsme jich co nejvíce ponechat, ale vzhledem k jejich stavu to nebylo možné,“ dodává majitelka.
Odradit se nenechali ani nahromaděnými předměty rozličného využití uvnitř domu, nebo sklepem, do kterého přes zimu nateklo a následně namrzlo, takže z něj vzniklo kluziště. „Naším cílem bylo z původní usedlosti zachovat alespoň stěny domu a část stodoly. Ale budovy byly v havarijním stavu, a tak jsme zachránili jen dva kamenné sklepy,“ popisuje Lenka.
Lícové cihly s mírou
Usedlost tvoří hlavní obytný dům, domek s bazénem, saunou a garáží. Z původního záměru obložit celý dům lícovými cihlami sice sešlo, samotný dům to však oživilo. „Máme lícové cihly velmi rádi, obložili jsme si jimi i náš první dům. Architekt však navrhl na části domu s plochou střechou fasádní omítku. Přes mé původní průpovídky to dopadlo nad očekávání dobře,“ přibližuje Lenka.
 |
Všechny stavby jsou laděny do šedo-cihlových tónů, které propojují rustikální styl s tím moderním, který vhodně doplňuje střecha a dřevěná okna a dveře v šedé barvě. „Do obou domů jsme zvolili dřevěná okna Vekra s trojskly. Dřevo hlavně proto, že je to přírodní materiál, který máme rádi a také souzní s myšlenkou, kterou jsme domu a zahradě chtěli vtisknout. Máme s ním dobré zkušenosti,“ doplňuje manželku Karel.
„Výhodou dřevěných oken je jejich výborná tvarová stabilita, takže se hodí i pro větší plochy, kterých bylo v tomto domě poměrně dost. Mají také velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, které vhodně doplňují trojskla eliminující rosení. Dříve byla standardem okna s dvojskly, což už dnes neplatí, a navíc u dnešních novostaveb jsou trojskla i kvůli tepelné izolaci už nutností,“ vysvětluje Ing. Milena Tomčíková ze společnosti Vekra.
Majitelé svoji zálibu v přírodních materiálech promítli i v interiéru, na podlaze jsou tak dřevěné kartáčované rustikální parkety.
Vzhledem k tomu, že majitelé s tímto dodavatelem spolupracovali už při stavbě svého prvního domu, pořídili si od nich také venkovní žaluzie a interiérové dveře. „Místnosti jsme vesměs vybavili bílými dveřmi Simple s 3D efektem v klasické variantě a ve variantě posuvu do pouzdra, pouze chodbu oddělují od předsíně a od kuchyně celoskleněné posuvné dveře,“ vypočítává Karel.
K pohodě patří teplo od nohou
Vytápění domu dalo chvíli přemýšlení, ale nakonec majitelé zvolili topnou fólii. „Nejdříve nás napadlo tepelné čerpadlo. Měli jsme však obavy z pořizovací ceny, nákladů na servis a obecně jsme nechtěli mít rozvody vody v podlaze. Zvětšoval by se tak zabraný prostor v technické místnosti, finančně by to bylo náročnější. Z důvodu umístění jednotek a zachování kýženého ticha v okolí domu jsme hledali jiný zdroj a narazili na topné fólie Heatflow,“ líčí výběr topení majitel.
Je to velmi odolná fólie, která je složena z uhlíkové tkaniny. Rozvádí teplo po celé ploše, je přesně regulovatelná a nevyžaduje žádný servis. Do betonu, na podlahovou izolaci, se položí pásy folie, které celou plochu akumulační vrstvy rovnoměrně nahřejí. Výhodou je nízká spotřeba vyplývající z přesné regulace a topné plochy a také skutečnost, že se dá při jakémkoliv poškození snadno opravit.
Nad pracovní deskou je dlouhé okno s výhledem na příjezdovou cestu, které prostoru dodává další přirozené světlo.
„Nepotřebujete žádný další zdroj, fólie je napojena přímo na síť z domovního rozvaděče. Regulovat teplotu můžete pomocí aplikace nebo jednoduchými termostaty v každé místnosti, jako je tomu v tomto domě,“ doplňuje Pavel Dědouch, specialista ze společnosti Efektivní dům.
Vysněná šalvějová kuchyň
Srdcem celého domu je prostorná kuchyň s jídelnou a obývacím prostorem s plochou více než 70 m2. „Chtěli jsme mít prostory vzdušné a prosvětlené, což se nám díky sestavě velkých rohových oken povedlo. Má vysněná šalvějová kuchyň s varnou deskou na ostrůvku dodává kuchaři pocit, že ačkoliv je právě v kuchyni, je s celou rodinou současně i v jídelně a obývacím pokoji,“ popisuje Lenka.
Nad pracovní deskou je dlouhé okno s výhledem na příjezdovou cestu, které prostoru dodává další přirozené světlo. Majitelé svoji zálibu v přírodních materiálech promítli i v interiéru, na podlaze jsou tak dřevěné kartáčované rustikální parkety.
Dominantním prvkem je tři metry dlouhý, masivní stůl, ke kterému se pohodlně usadí až dvanáct lidí. „Stůl jsme nechali vyrobit z krovů původního domu. Až po čase jsme zjistili, že v něm stále přebývá červotoč,“ prozrazuje jednu nepříjemnost majitelka.
Kuchyň v šalvějové barvě byla velkým snem majitelky, stůl z trámů původního domu je určený až pro 12 stolujících.
Kuchyň s jídelnou je dvěma schůdky oddělená od obývacího prostoru. Tomu dominuje rozměrná černá pohovka. Převážnou části zdi v této části tvoří velkoformátová okna se vstupem na venkovní terasu.
„Zastřešení terasy se nám povedlo, realizace přitom rozhodně nebyla jednoduchá. Přijel hotový rám se stíněním, který se umisťoval čtyřmi zvedáky za asistence šesti lidí. Zastřešení je hliníkové, se zabudovaným regulovatelným osvětlením, a zrealizované tak, aby v zimě snadno udrželo i sněhovou vrstvu,“ popisuje zastřešení terasy majitel.
A pokračuje: „Terasu tak lze využívat jak v létě za slunce či za deště, tak i v zimě. Přitápět lze lokálním plynovým topením, takzvanými cylindry, nebo infra topidly. Zároveň je ze zastřešení stažená dešťová voda i do nádrže pro závlahu travnaté plochy. Z mého pohledu představuje největší výhodu pohyblivá střecha, která se dá částečně nebo zcela otevřít.“
Naproti vchodu do kuchyně v přízemí vede chodba ohraničená z jedné strany bílou a z druhé šedou zdí. Po levé straně je ložnice s rohovým oknem s výhledem do zahrady. Místnosti dominuje masivní manželská postel a černá komoda. „Pojali jsme ložnici, ale i další pokoje tak, aby byla světlá a laděná do přírodních materiálů, aby nic nebilo do očí a nevyčnívalo,“ říká majitelka.
Přízemí je s prvním patrem propojeno točitým kovovým schodištěm v černé barvě.
Na protější straně chodby je pak prostorná světlá koupelna s walk-in sprchovým koutem, vanou a toaletou.
Točité schody do atria
Přízemí je s prvním patrem propojeno točitým kovovým schodištěm v černé barvě. „Dům měl mít zprvu pouze přízemí. Jeho venkovní vzhled by zůstal beze změny, ale v projektu byl zakreslen prostup na ‚půdu‘ v případě, že bychom někdy v budoucnu chtěli podkroví dořešit. Nakonec jsme se rozhodli podkroví dotáhnout rovnou. Vše se tedy dokreslilo. Jen při realizaci jsme si neuvědomili velikost prostupu a následně řešili kulaté, pouhých 160 cm široké schodiště,“ popisuje patálie pro plánování průchodu do podkroví Lenka.
„Dlouhou dobu jsme hledali řešení, až se nám objevilo přímo pod nosem. Zkušení zámečníci z vedlejšího zemědělského družstva nám vymysleli, vyrobili a namontovali pohodlné kovové schodiště, které se odspoda nahoru zužuje,“ dodává.
Této atypičnosti si však při stoupání do vzdušného atria s vysokým stropem v prvním patře ani nevšimnete. Samotný prostor nad schody je navržený jako odpočívárna s televizí a pohovkami. Atmosféru venkovské chalupy místu dodávají přiznané trámy.
Pokoj pro hosty
V podkroví je pokoj pro hosty a druhá ložnice. Na podlahách jsou v pokojích koberce, opět laděné do přírodních zemitých tónů. Pro hosty je v podkroví k dispozici útulná koupelna se subtilním šestihranným obkladem světlého odstínu šedé. Umyvadlo pak stojí na dřevěné desce, rovněž vyrobené z krovů původního domu.
Zenová oáza
Zapomenout nelze ani na prostornou, důmyslně rozvrženou zahradu rozprostírající se mezi domy. Kromě kobercového trávníku ideálního pro ranní meditaci anebo jógu jsou zde záhony s okrasnými květinami i rozličnými bylinkami.
„Zahrada je moje dílo, od návrhu, realizace až po údržbu. Především je to však neskutečná radost! Při návrhu jsem se nechala inspirovat pořady z kuchyně Ateliéru Flera – Ferdinandovy zahrady. Vzala jsem si půdorys, zahradu jsem si nakreslila a až na pár drobných změn během realizace jsem se plánku držela,“ přibližuje realizaci zahrady paní Lenka.
A hned navazuje: „Pozemek byl hodně nerovný, takže jsme museli navézt poměrně dost zeminy, abychom jej vytvarovali podle našich požadavků. Nerovnost mezi domem a stodolou jsme vyřešili lavicemi a terasou z odolného dřeva. Zahrada je z části obehnaná kamennou zdí, která evokuje styl Provence, ale hlavně, téměř všechny použité kameny pochází z původního domu. Z původních stromů se dochovaly pouze tři, z toho dva vzrostlé ořešáky, ze kterých máme výborné ořechy.“
Ze starých stromů se podařilo zachránit jen dva ořešáky, vlevo je zrekonstruovaný domek, který sloužil jako stodola.
Péči o zahradu majitelům usnadňuje chytrá závlaha, která využívá dešťovou vodu a trávník pravidelně zalévá odspodu. Závlahový systém díky tomu šetří vodu, a to přibližně o 60 procent oproti vrchní zálivce. A když zrovna delší dobu neprší a voda v podzemních nádržích se vyčerpá na maximum, nechávají majitelé pracovat přírodu.
Zase trochu jiný odpočinek si lze užít v domku s bazénem a saunou. „Chtěli jsme tu mít možnost dopřát si jak pasivní odpočinek, tak i ten aktivní. I za deštivého počasí si tak můžeme tělo protáhnout ve vnitřním bazénu a v zimě zase prohřát v sauně. Obojí je ve vedlejším domku, který původně sloužil jako stodola,“ popisuje Karel.
Dům je důkazem, že bez zbytečných zásahů do přírody a s využitím recyklovaných stavebních prvků a přírodních materiálů lze vytvořit moderní bydlení s téměř neznatelným podtónem historie.
Dřevěná okna s trojskly nabízejí úžasný výhled do pečlivě naplánované zahrady.
Technické údajePrůběh realizace: 2017 – 2021 Návrh interiéru: majitelé Užitná plocha: 305 m2 + 110 m2 Zastavěná plocha: 241 m2 + 125 m2 Typ vytápění: topná fólie Heatflow Konstrukce stavby: pálená cihla Wienerberger Fasáda: lícové cihly a fasádní omítka Střecha: střešní krytina Bramac Podlahy: dřevěné parkety, dlažba, koberec Výrobci a dodavatelé:
|
Zahrada je dílem majitelky domu, je na ni po zásluze pyšná. Kamenné schody schody nechali majitelé postavit z kamenů původního domu.
ArchitektIng. arch. František Prajer, PROARCH Od absolvování Fakulty architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze v roce 1982 se věnuje architektonické a projektové činnosti. Nejprve deset let v Pražském projektovém ústavu, poté jako člen a následně jednatel ateliéru PROARCH. Během 40leté praxe s ateliérem vypracoval desítky projektů od rodinných domů a bytových areálů, administrativních, komerčních, zdravotnických a školských objektů, sportovních zařízení až po průmyslové stavby. Hlavním krédem ateliéru je práce na projektu od návrhu až po jeho realizaci, od studie, přes realizační projekt, až po dohled na stavbě. A právě díky tomu se jim daří prvotní návrh uvést co nejdůsledněji ve skutečnost. |
