Manželé středního věku strávili většinu společného života ve starším pražském činžovním domě. „V přízemním bytě nám chyběl nejen klid, příroda a čerstvý vzduch, ale také světlo,“ vysvětluje majitelka domu.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.
„Hledali jsme hezké slunné místo s vůní vody, v oblasti od Berounky přes Vltavu až po Posázaví. Parcela posazená na skalním masivu vysoko nad hladinou řeky Sázavy, v blízkosti prvorepublikových domů i novějších chat, nás svým jedinečným panoramatickým výhledem uchvátila hned napoprvé,“ říká majitelka.
Neodradila je ani konfigurace, která bývá pro rodinný dům zpravidla považována za nevýhodnou: pozemek spadá ze severního svahu a přístupová cesta vede shora z jižní strany. Shodli se na tom, že jižní slunce není prioritou, a dali přednost severnímu výhledu.
Majitel vyrostl ve funkcionalistickém domě, moderní architektura s velkými okny a plochou střechou mu proto byla blízká a na architekta se obrátil s poměrně jasnými požadavky na dispozici domu i jeho vzhled.
Slunce tu nechybí
Přízemní dům slouží jako dvougenerační bydlení. Vnější členitost není jen výtvarná hra, vychází z logiky vnitřního uspořádání. Od ulice dům uzavírá a odděluje masivní stěna bez oken, pouze s integrovaným proskleným zádveřím.
Z jižní strany je k hmotě domu přisazena garáž s dílnou. Obytný prostor se obrací na sever, střední příčná nosná stěna jej dělí na společnou obývací část a ložnicovou část. Ta je orientována na východ a obsahuje i ložnici rodičů s vlastní šatnou a koupelnou.
Ústřední hala, obývací pokoj a kuchyň se spojují v jeden celek s dominantní severní prosklenou stěnou, z níž vystupuje předsazená pracovna a dřevěná terasa. Další velké okno vede na západ a shora přichází příjemně rozptýlené světlo dlouhým pásovým oknem pod stropem.
Úroveň podlah v domě se přizpůsobuje svažitému terénu, z haly se schází do společné obývací části po otevřeném schodišti o čtyřech stupních. Vznikl tak příjemný vzdušný a velkoryse prosvětlený prostor s téměř čtyři metry vysokým stropem, vytoužený opak tmavého vinohradského bytu.
Díky velkým oknům je dům doslova naplněný obrazem okolní krajiny, z kuchyně, obývacího pokoje i ložnic lze přímo vyjít ven na dřevěné terasy a na trávník.
Důležité jsou materiály i vytápění
Jako výtvarný princip architekt zvolil kontrast pohledového betonu (atika), hladké omítky a štípaného kamene. Moderní výraz dokreslují velké nečleněné prosklené plochy.
Kromě komfortního uspořádání majitelé dbali i na kvalitu použitých materiálů a promyšlená, moderní technická řešení. Jako zdroj energie zvolili ekologické a úsporné vzduchové tepelné čerpadlo, k nízké spotřebě energie přispívá i soustava větrání s rekuperací tepla a úsporné osvětlení.
Kvalitní okna s izolačními trojskly zabraňují zbytečným tepelným ztrátám. Do šaten a dalších místností zázemí přichází denní světlo tubusovými světlovody. V interiéru dominují trvanlivé a věčně krásné přírodní materiály: ořechové dřevo, dýha wengé, mramor, sklo, keramika.
Vnější plášť domu měla podle původního návrhu tvořit přizdívka ze štípaného kamene, zosobňující sounáležitost se skalnatým masivem Posázaví. Z ekonomických důvodů majitelé nakonec zvolili zavěšený betonový obklad, který dokáže přírodní kámen dokonale imitovat.
Zavěšené okno
Rozměrné a těžké izolační trojsklo (rozměr 3,58 x 4,12 m) je s ohledem na rozdílnou tepelnou roztažnost skla a zdiva neseno dvojitou ocelovou konstrukcí umožňující vzájemný nezávislý 3D posuv (MPP siltenbloky)
Čelní stěnu pracovny tvoří celoskleněné „oko – okno do duše domu“. Rozměrné a těžké izolační trojsklo (rozměr 3,58 × 4,12 m) je s ohledem na rozdílnou tepelnou roztažnost skla a zdiva neseno dvojitou ocelovou konstrukcí umožňující vzájemný nezávislý 3D posuv (MPP siltenbloky).
Toto řešení je unikátní, vychází z dlouholetých zkušeností z projekce a realizace skleněných fasád a bylo navrženo a realizováno pouze zde. Zabraňuje praskání velkorozměrové skleněné tabule.
Slovo majitele
„Orientaci na sever jsme zvolili vzhledem k místním podmínkám, především výhledu, má ale i jiné výhody. Velké prosklení směrem na sever se sice dnes nedoporučuje, nám však velmi vyhovuje. V interiéru je po celý den příjemné rovnoměrné denní světlo a vyhnuli jsme se nepříjemnému letnímu přehřívání, které způsobuje prudké jižní slunce,“ popisuje majitel.
Obvodové stěny i okna s izolačními trojskly mají kvalitní tepelněizolační parametry, takže nepociťujeme energetické ztráty, dům je možné bez problémů vytopit tepelným čerpadlem, případně krbem. Naopak odpadly starosti, jak dům v létě dostatečně chladit.
Společná obývací část domu. V rámci jednolitého prostoru se spojuje sezení, jídelna, kuchyň a vstupní hala. Plochy se zvýšenou úrovní podlahy jsou vydlážděny leštěným mramorem, sezení navazující na terasu má třívrstvou dřevěnou podlahu s podlahovým vytápěním.
„Ložnice mají okna na východ, z kuchyně je výhled západním směrem na příjezdovou cestu, takže slunce nám nechybí. V koupelnách a šatnách světlo přidávají tubusové světlovody. Krb slouží především k přitápění v období, kdy je čerpadlo vypnuté, a občas k vytvoření atmosféry,“ doplňuje majitel.
Technické údajeZastavěná plocha: 235 m2 |
Hlavní koupelna v domě je bohatě osvětlena prosklenou stěnou a také zářivkami a bodovými světly integrovanými ve stropním podhledu.
Hlavní vstup do domu je prosklený a bezbariérový, mramorová dlažba přechází v jedné úrovni dále do domu.
Autor projektuIng. arch. MgA. Ondřej Kamenický (1976) |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.
