Porota na něm ocenila především hledání nového pohledu na zadaný úkol a důslednost formy a dispozice v pojetí rodinného domu.
Při pohledu na návrh tohoto až příliš originálního bydlení však snad téměř každého napadnou otázky, jako zda je vůbec reálné takový dům postavit či jak by asi na podobnou studii mohli tvářit na stavebním úřadě. Na jednom jsme se zkusili zeptat.
"Ale proč ne," reaguje na takto položenou otázku vedoucí stavebního úřadu v Černošicích Vladimír Voldřich, avšak ihned dodává ono pověstné "ale": "Architektura je určitý druh umění. A jako každý obraz potřebuje vhodnou místnost a osvětlení, tak i každá stavba potřebuje vhodné zasazení do krajiny. Jako každý obraz potřebuje vhodný rám, tak i stavba potřebuje vhodně doplnit exteriér, čímž mám na mysli zahradu. A právě v tomto případě bych měl obavu, že si ten 'klenot někdo dá do sklepa a zarámuje ho červotočivým romantickým rámem'."
Podle něj je tedy velmi důležité, aby byl prostor pro umístění stavby vybrán kvalitním architektem, který by měl navíc možnost provádět autorský dozor při realizaci až po provedení parkových úprav zahrady. "Pak bych z takové stavby neměl obavu. Vždyť se jedná o kvalitní architekturu, která bude za pár let vysoce ceněna na rozdíl od typizovaných katalogových staveb."
První cena podruhé
Stejná cena byla udělena ještě jednomu ze 70 přihlášených návrhů. Je jím betonová kostka domu, prosvětlená po celém obvodu pravidelným rastrem kulatých skleněných tvárnic, od brněnského architekta Petra Šmídka.
"Jedná se o čistý, v detailu i celku výtvarně velice originálně pojatý návrh, využívající beze zbytku možnosti betonu jako moderního stavebního materiálu," vysvětluje jeden z porotců, Petr Laube ze Svazu výrobců cementu.
"Návrh byl vybrán na ocenění vzhledem ke svému invenčnímu přístupu k zadanému úkolu."
Sám autor ve své zprávě k návrhu říká: Modulová krychle, která má nejpříznivější tvar po stránce konstrukce i stavební fyziky, byla rozdělena na dva stejné díly - klidovou část s klasickým rozvržením místností a stropů a společnou část s rozdílnou výškou stropů a jejich rozmístěním, které se proplétá jako jeden kontinuální prostor na celou výšku domu. Koncept pohledů, průhledů a výhledů jak uvnitř domu, tak i navenek vytváří pocit sounáležitosti rodiny.
Vysoká cena
Má však beton opravdu budoucnost? Nebo zůstane jen u návrhů? Odhad ceny vlastního objektu byl sice jen okrajovým tématem soutěže, nicméně potvrdil větší finanční náročnost betonových domů.
Vyšší realizační cena byla často ovlivněna také zvolením netradičního materiálového řešení s originálním objemovým pojetím, které železobeton umožňuje.
Podle ekonomického experta Antonína Buchara lze říci, že při srovnání s tradičními zděnými objekty, u kterých se náklady pohybují okolo 22 tisíc korun za metr čtvereční obytné plochy, se s betonovými rodinnými domy, jejichž náklady se pohybují zhruba od 21 do 60 tisíc korun za metr čtvereční, budeme v našich poměrech střetávat v nejbližším období jen zřídka.
Cesta, zvláště přes kombinaci s tradičními technologiemi a zateplovacími systémy, tu však podle něj určitě je. Všechny návrhy jsou k vidění v prostorách Oettingenského paláce na Malé Straně v Praze až do 30. září. Výstava bude putovat také po regionech, druhým místem jejího konání bude Brno.
