Aleš žije se svou rodinou v jednom křídle typického jihočeského statku s velkým dvorem uprostřed obytných a hospodářských budov a rozsáhlých pozemků. Kousek od hlavní obytné budovy je zrekonstruovaná stodola.
Další zajímavé návštěvy najdete na www.stavbadomu.net.
„Naše rodina statek obývá od roku 1938, kdy děda budovy s pozemky koupil a až do kolektivizace zde provozoval zemědělskou činnost. Jsme zde tedy třetí generace,“ říká s notnou dávkou hrdosti Aleš.
Stodolu postavili roku 1887 z lámaného kamene, který se těžil v nedalekém lomu. Umístění stodoly na severním svahu a její mělké, asi dvaceticentimetrové základy předznamenaly její postupné chátrání.
„Ještě můj otec občas přeložil nějakou tašku na střeše a stodolu více méně udržoval, ale stavba začala ze svahu ujíždět. Postupem doby se uvolnil severní štít, který se vyboulil o metr a půl, takže reálně hrozilo zřícení. Ale jelikož máme úctu k našim předkům, tak se naše rodina rozhodla stodolu zachránit,“ vysvětluje Aleš.
A pokračuje: „Nejdříve se měl opravit jenom štít a vyměnit krov a tašky, ale po zralé úvaze jsme se nakonec rozhodli, že stodolu opravíme důkladněji. A že ji budeme využívat i pro rodinné oslavy a setkávání s přáteli.“
Zápisky z rekonstrukce
Rekonstrukční práce započaly v roce 2015. Nejprve Aleš s kamarády demontoval a odstranil střešní tašky a krov, poté musela nastoupit technika, která zbořila padající zeď, takže ve finále zůstaly jen tři obvodové stěny.
„Tehdy nám konečný cíl připadal hodně vzdálený a připadali jsme si jako v pohraničí,“ vzpomíná Aleš na první, demoliční fázi rekonstrukce.
Poté začali bagrovat mlat, protože vinou stoletého posunu mělce založené stodoly vznikl mezi severní a jižní stranou stavby výškový rozdíl větší než 1,5 m. Pod původními základy jižní strany musela být vybudována opěrná zeď a na severní straně byly vybetonovány základy nové.
Teprve po zabezpečení základů se mohlo přistoupit ke svazování kamenných zdí betonovým věncem. „Rekonstrukce stodoly probíhala neuvěřitelně rychle, po věnci následovaly štíty a střecha. Všechno bylo hotovo za 1,5 měsíce,“ rekapituluje majitel postup prací, „další větší akcí bylo lití podlahového drátkobetonu v tloušťce 15 cm a hrubá stavba byla hotova.“
Netradiční pojetí
„Kamarádi Ondřej a Lukáš mi nabídli pomoc a řekli, že by některé stavební a všechny zámečnické práce zvládli sami. Kluci mi tak neuvěřitelně pomohli nejen při rekonstrukci základní stavby, ale také při vytváření interiéru i množství pěkných detailů. Například ta tovární okna i traverzové překlady ve dveřích, to je jejich práce,“ oceňuje Aleš pomoc kamarádů.
Stěna s ocelovým rámem vyplněná palubkami ukrývá koupelnu a toalety, napravo je dílenská sekce s motocykly, nalevo zahradní nářadí.
„Graffiti na cihlovou zeď zhotovil jeden kamarád z Tábora, za víkend bylo hotovo. Když jsem si spočítal, kolik by stálo omítnutí zdi a kolik chtějí sprejeři, šlo o jasnou volbu. Ještě nás čeká nastříkat štítové zdi v interiéru a zvenku nanést omítky. Mělo by to vypadat jako fasáda některých nádražních budov z období Rakouska-Uherska,“ konstatuje majitel.
Industriál a steampunk
Aleš miluje retro a industriální styl, což se projevilo v zařízení interiéru. „Pak přišla instalace industriálních oken a vrat s okny podobnými lodním okénkům. Když už do stodoly nefoukalo, začali jsme instalovat elektřinu, přesně tak jako ve 40. letech,“ odpovídá Aleš na moji nevyřčenou otázku a pochvalný pohled na staré zásuvky a vypínače.
Drátkobeton na podlaze a obnažený systém příhradových vazníků nahoře. Všude stará tovární svítidla a neschází ani semafor či staré medicínské světlo.
Veškeré instalované vypínače jsou dobové, renovované ultrazvukem, stejně jako staré tovární lampy, také kompletně renovované.
„V interiéru jsme zhotovili vestavbu ocelového skeletu koupelny a záchodů s dřevěnými výplněmi, vše pojaté ve stylu steampunku. V tomto duchu jsme stodolu nazvali Továrnou na splněné sny,“ říká majitel.
Parkuje zde svůj závodní terénní motocykl, zahradní traktor, občas tady opravuje bagr, hraje s kamarády ping-pong, šipky či fotbálek. „S přáteli tu slavíme narozeniny, svatby. Stal se z toho multifunkční prostor. Příští pátek tu kamarád slaví narozeniny a v sobotu zde bude svatba,“ prozrazuje Aleš spokojeně program akcí na nejbližší dny.
A jistě má důvod se usmívat: s pomocí dvou kamarádů Ondřeje a Lukáše se mu podařilo vytvořit nádherný prostor plný příjemné nostalgie a hravosti. Koneckonců jej velmi trefně nazvali Továrna na splněné sny, což na zdejší prostor sedí dokonale.
Ve znamení steampunkuSteampunk je myšlenkový, literární i výtvarný styl, který lze vnímat jako „podmnožinu“ sci-fi či fantasy. Název steampunk byl poprvé použit v 80. letech 20. století a odkazuje na kyberpunk, žánr sci-fi zaměřený na parní technologii (anglicky steam). Společnost využívající páru jako hlavní zdroj energie tvořící kulisy děl tohoto žánru. Za praotce steampunku jsou označováni Jules Verne a H. G. Wells a jejich díla se stala inspirací dalším tvůrcům, u nás je to bezesporu estetické i myšlenkové pojetí filmů Karla Zemana. |
Největším problémem staré stodoly bylo její mělké založení na svahu. Vinou toho ostupně „ujížděla“, což vyvrcholilo vyboulením štítové zdi, takže hrozila demolice.
Technické údajePůdorys: 10 x 20 m Použité cihly: Heluz 44 P+D Podlaha: drátkobeton Překlady dveřních otvorů: ocelové nosníky tvaru I, beton Střecha: systém příhradových vazníků |
