Máme nízký plot, nechtěli jsme kolem domu stavět vysoké zdi. Situace nás velmi trápí. Nevíme, zda musí soused škodu uhradit, či vše uvést do původního stavu. Také si nejsme jistí, zda je naší povinností pouštět souseda na zahradu, aby si zvířata pochytal a odvedl. Co když dostanu soudně nařízeno vyšší oplocení pozemku?
Může se hoditMáte také hrozné sousedy? Najděte si na Reality.iDNES.cz lepší bydlení. |
Strach máme také z jeho včel, že se jejich roj usadí u nás. Někde jsme ale četli, že při přeletu nad cizím pozemkem se včela považuje za věc a nikomu nepatří. Lze ji tedy beztrestně utratit, jenže co s celým včelstvem, ptá se čtenář.
Škodu zdokumentujte a co nejdříve vše oznamte majiteli zvířat
"Vlastník chovných zvířat je nesmí nechat vnikat na sousedící pozemek. Za určitých okolností může být zákazem pokryto i jednorázové vniknutí. Pokud se na pozemku objeví zvířata souseda a bezprostředně hrozí, že způsobí škodu, je možné přiměřeným způsobem zakročit a zvířata zahnat, či odchytit. Je nutné ale ihned o zásahu informovat souseda a umožnit mu, aby si zvířata odvedl," vysvětluje advokátka Soňa Audesová.
V případě, že zvířata způsobila škodu, má poškozený nárok na náhradu. Je dobré vzniklou škodu zdokumentovat a případně přizvat další sousedy jako svědky celé události. Se sousedem je dobré se na prvním místě na úhradě škody dohodnout. Není-li to možné, je třeba se obrátit na soud se žalobou na náhradu škody.
Pro zabránění dalšího vnikání zvířat na pozemek je vhodné souseda požádat, aby přijal odpovídající opatření. Jestliže byl tento krok bez výsledku, opět nezbývá než požádat soud, aby rozhodl a uložil sousedovi povinnost zdržet se vnikání chovaných zvířat na cizí pozemky. Na vlastníkovi zvířat bude, zda pozemek oplotí, chov přemístí, nebo zruší.
Roj včel zahubit nesmíte
"U včelstev je situace o něco složitější, neboť při jejich chovu dochází k přeletu přes sousední pozemky. Zároveň se i podle stávající judikatury bere za přirozené, pokud člověk při pobytu venku čas od času utrpí včelí bodnutí. Otázkou pak je ona míra přiměřená poměrům a vyhodnocení, od kdy je třeba sousedy nevčelaře chránit," vysvětluje Audesová.
Ve sporných případech se vždy posuzuje, jaký je počet včelstev a jak jsou na pozemku umístěna, zda včelař přijal nezbytná ochranná opatření, jaká je lokalita chovu a charakter krajiny v okolí.
Soused, který se cítí chovem včel ohrožován, by se i zde měl nejprve snažit s včelařem dohodnout na adekvátním řešení a až jako krajní případ by měla následovat soudní žaloba. V ní může požadovat, aby se vlastník včel zdržel rušivého jednání při jejich chovu.
"Svépomoc je možná, pouze jestliže hrozí bezprostřední ohrožení včelami. Zároveň je nutné postupovat adekvátně a nezpůsobit sousedovi větší škodu, než která hrozila od včel. Usídlí-li se například na pozemku souseda celý roj včel, nevzniká právo jej zničit a včely zahubit. Naopak je nutné vlastníka včel vyzvat, aby včely z pozemku co nejdříve odstranil," dodává advokátka.
