Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) proto už v pátek 13. září vyzvala své členy, aby se v souladu s pokyny Integrovaného záchranného systému zapojili do odstraňování následků škod. Osloveni byli především autorizovaní statici.
Krajské jednotky hasičů mají k dispozici jejich seznamy s ohledem na co nejrychlejší dojezd. ČKAIT je připravena v případě akutní potřeby povolat autorizované statiky i z oblastí, které nebyly povodněmi tolik zasaženy.
„O ochotě našich členů není pochyb. Po ničivém tornádu na jižní Moravě v červnu 2021, do nějž se zapojili statici i z opačného konce republiky, jsme společně s hasičským záchranným sborem a pověřenými krizovými štáby zdokonalili systém komunikace a operativního řízení,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT. Ten zároveň důrazně varuje před neuváženým vstupem do jakýchkoli vodou zasažených budov.
Doporučuje v postižených oblastech kontaktovat i oblastní kanceláře ČKAIT, které mají v jednotlivých krajích nejlepší přehled o potřebných odbornících. Na stránkách komory mohou samosprávy i jednotlivci vyhledat místně nejbližší autorizované stavební odborníky podle názvu okresu či kraje.
Počkejte na odborníky
Rozhodně platí, že jakákoli posouzení nebo dokonce stavební práce mohou nastat až po opadnutí vody, a to na základě pokynů pracovníků integrovaného záchranného systému a po posouzení odborníky, autorizovanými osobami. Nejde rozhodně o formální doporučení – zkušenost z Břeclavska a Hodonínska v roce 2021 ukázala, že opravy mnoha z 1 200 objektů poškozených tornádem začaly bez posouzení autorizovanými osobami, tedy statiky a projektanty, což následně způsobilo problémy s dokončením a kvalitou prací.
Podle Ladislava Bukovského, předsedy oblasti ČKAIT Praha a Středočeský kraj a předsedy Technické komise ČKAIT, posouzení statikem budou vyžadovat všechny stavby, jimiž prošla záplavová vlna nebo které byly ve styku s vodou delší dobu.
„V případě deformací, výskytu trhlin nebo zkřížených dveří a oken nechoďte dovnitř a přivolejte autorizovaného statika, který určí další opatření nebo uvolní dům k užívání,“ doporučuje Bukovský. Vše si však pečlivě dokumentujte, ať již na fotografiích nebo na videu, i kvůli pojišťovně.
Záchrana domu podle typu konstrukce
Vodu odčerpávejte opatrně, vypněte elektřinu, opatřete si přenosné zdroje světla. Pokud nemáte čerpadlo, zkuste se obrátit na místní samosprávu či hasiče. Podzemní voda by měla klesnout na původní hladinu, ale nespěchejte! Použijete-li hodně výkonné a tedy „rychlé“ čerpadlo, tlak vody z okolí by mohl poškodit konstrukci domu.
Ve zděných domech v prostorech zasažených přímo povodňovou vodou je nezbytné vyklidit veškerý nábytek a spotřebiče, odstranit bahno a nečistoty, které se naplavily do domu, a vymýt čistou vodou prostory zasažené povodňovou vodou.
Dále je třeba odstranit z podlah PVC krytiny, koberce, dřevěné prvky (parkety, prkna i desky na bázi dřeva). Je vysoce pravděpodobné, že budou zničené a nelze je opravit. K likvidaci těchto stavebních prvků lze samozřejmě přistoupit až s časovým odstupem.
S ohledem na vlhkost, jíž se budovy mohou zbavovat řadu měsíců a často i několik let, je bohužel nutné odstranit zásypy a tepelné izolace podlah. A zevnitř i zvnějšku osekat omítky nejméně 30 cm nad rovinu zatopení.
Jak ukázaly postupy po povodních v letech 2002 a 2012, lidé okamžitě po zpřístupnění budov nasazují vysoušeče. „Sušení pomocí vysoušečů lze podpořit osazením stolních ventilátorů, které zajistí cirkulaci vzduchu po místnosti a zvýší účinnost vysušování. Okna i dveře musejí být uzavřené, nesmí se větrat. Voda z vysoušečů se musí pravidelně vylévat nebo odvádět hadicemi mimo sušený prostor,“ radí Ladislav Bukovský.
Domy, které může klidně zaplavit voda. Betonovému skeletu nevadí |
Keramické a betonové podlahy, pod kterými jsou tepelné nebo akustické izolace, zástupci ČKAIT doporučují otevřít jednou či dvěma sondami, odsát z nich vodu a vysoušet speciálním sušicím zařízením. Případně se majitel nevyhne rozbourání a odstranění tepelných izolací, u nichž došlo kvůli kontaktu s vodou ke znehodnocení.
Nepodceňujte hygienuJe logické, že v místě povodní a záplav nelze používat jako pitnou vodu tu ze studní. Zlikvidovat se musí i vodou kontaminované potraviny, plodiny, případně uhynulé zvířectvo. Potraviny i v obalech či konzervách se musí na místě zlikvidovat a neukládat k dalšímu použití. Nezbytná je ochrana kůže, očí a rukou. |
Místnosti, které nejsou vysoušené, je na místě větrat nebo střídavě vytápět a větrat. U sklepních prostor pomáhá otevření oken a zprůchodnění komínů tak, aby vznikal průvan a vzduch cirkuloval. Po vysušení musejí být prostory kompletně vydezinfikovány, následně je možné provést opravy.
Mělo by dojít k odstranění původních poškozených nátěrů. Prostory je třeba vymalovat hašeným vápnem nebo nátěrovými hmotami s fungicidní přísadou, které neuzavřou povrch stěn pro vysychání a zároveň zabrání vzniku plísní.
Rozsáhlejší sanace čekají dřevostavby. Platí pro ně v zásadě to samé jako pro zděné konstrukce. Navíc je ale nutné odstranit opláštění vnitřních i obvodových stěn z jedné strany stěny. V případě sádrokartonu nebo desek na bázi dřeva pak bohužel z obou stran. Dřevěné nosné konstrukce je nutné omýt čistou vodou.
Vysoušení je samozřejmě možné, u ventilátorů v uzavřených prostorách je vhodné zajistit cirkulaci vzduchu. Před opravou je pak nezbytné dřevo impregnovat prostředkem proti houbám a hmyzu.
Dřevěný dům se zaplavovacími otvory přežil i dvoumetrovou proudící vodu |
Když záchrana není možná
Někdy je lepší se smířit s tím, že dům už nepůjde opravit. „Pokud dojde k výraznému poškození, bývá místo oprav lepší postavit nový dům, se spodním podlažím jako záplavovým, s minimem nábytku i hodnotných věcí. Takový prostor pak může sloužit jako letní společenská místnost, garáž, sklad apod.,“ radí architekt Václav Zahradníček.
Jestliže neexistuje jiná možnost než stavět opět v záplavové oblasti, bude podle něho nejrozumnější použít železobetonový skelet založený na základových roštech, kdy jsou jednotlivé patky sloupů spojeny. To výrazně posílí odolnost budovy v případě návalové vody.
„Toto podlaží doporučuji ponechat zcela otevřené (beze stěn), nebo postavit lehké obvodové stěny, například jednoduché dřevěné. To proto, aby výplňové stěny nefungovaly jako pevná hráz proti přílivové vlně. Pak by mohlo totiž dojít k ohrožení statiky celé budovy,“ dodává Zahradníček.
Tip pro OstravskoČKAIT sdružuje více než 32 tisíc stavebních inženýrů a techniků, z toho je zhruba 1 200 autorizovaných statiků a 17 000 autorizovaných osob v oboru pozemní stavby. V případě nejvíc postiženého Moravskoslezského kraje pomoc autorizovaných osob koordinuje Petr Dospiva, předseda oblasti Ostrava a zároveň 1. místopředseda ČKAIT. |