Zatímco u běžného nového domu dáte za roční vytápění plynem přes dvacet tisíc korun, u nízkoenergetického jen necelých deset tisíc. Pasivní domy jdou ještě dále - dokážou snížit náklady až na tři tisíce korun za rok, tedy na pouhou sedminu ve srovnání s běžným domem.
Úsporný dům běžně za čtyři miliony korun
Jak je to možné? Klíčem jsou hlavně silnější izolace, lepší a dobře utěsněná okna, větší prosklení z jižní strany kvůli tepelným ziskům ze slunce. Důležitým prvkem je také nadstandardně kvalitní práce na stavbě.
JAKÁ JE SPOTŘEBA A KOLIK STOJÍRozdíly ve spotřebě tepla Starší dům Kolik stojí ročně vytápění plynem Starší dům Zdroj: Energy Consulting |
Musí dobře spolupracovat architekt, projektant, odborníci na vytápění i stavební firma, ideálně by jejich spolupráce měla začít už v prvních fázích navrhování stavby.
Proto je vhodné si najít specializované architekty nebo firmy, které mají s nízkoenergetickými stavbami zkušenosti.
I když je stavba přibližně o desetinu dražší proti nákladům na běžnou novostavbu, investice se poměrně rychle vrátí v úspoře za spotřebované teplo.
Například pasivní dům, jehož cena se příliš neliší od nízkoenergetického, koupíte za cenu kolem čtyř milionů korun. Navýšení pořizovací ceny ve srovnání s běžným domem je asi 360 tisíc, na vytápění elektřinou ušetříte ročně asi 30 tisíc korun. Investice se vám tedy vrátí za 12 let.
Na pohled ho nepoznáte
Nízkoenergetický či pasivní dům na první pohled od toho běžného nepoznáte. Může být z cihel i ze dřeva, může mít plochou i sedlovou střechu. Liší se jen úsporou energií.
"Porovnává se spotřeba tepla v kilowatthodinách na vytápění jednoho metru čtverečního plochy budovy za rok," vysvětluje Pavel Duřt, jehož firma se na výstavbu nízkoenergetických budov specializuje. Běžný nově postavený dům má roční spotřebu tepla kolem 110 kilowatthodin na metr čtvereční, domy nízkoenergetické jen do 50 kilowatthodin.
Pasivní domy jdou ještě dále. Pokud se pro něj rozhodnete, pak by vaše náklady na vytápění měly být doslova minimální. Jeho roční spotřeba tepla je nižší než 15 kilowatthodin na metr čtvereční. Pro srovnání - starší domy mívají roční spotřebu tepla i kolem 200 a více kilowatthodin na metr čtvereční.
Čtyři lidé místo radiátoru
Pasivní dům po většinu roku nepotřebuje žádný aktivní topný systém - vyhřeje ho slunce, ale také lidé a zařízení uvnitř domu. Čtyři lidé nebo čtyři žárovky vydají asi tolik tepla jako menší radiátor. Teplo produkují také televizor, počítač, chladnička nebo pračka, získáte ho i při sprchování z teplé vody.
PASIVNÍ DŮM VYHŘEJE I CHLADNIČKA |
Teplo uvnitř domu pomáhají udržet perfektní izolace společně se speciální vzduchotechnikou - řízeným větráním s rekuperací tepla. Vzduch z místností ženou ventilátory potrubím do rekuperační jednotky, kde se jeho teplo přenese na vzduch nasávaný zvenčí. Díky tomu je v domě stále čerstvý vzduch, ale neochlazuje se jako při větrání okny.
Vzduchotechniku je možné ještě vylepšit tím, když ji propojíte se zemním výměníkem. Znamená to, že vzduch nasávaný zvenčí nejde ventilátorem ve zdi přímo do domu, ale potrubím nejprve do země.
Tam je stálá teplota, takže se v zimě předehřeje a v létě ochladí. Pak systém funguje jako přirozená klimatizace, jen s minimální spotřebou energie.
|
Nízkoenergetický či pasivní dům na první pohled nepoznáte. Většinou vypadá stejně jako každá jiná stavba. |
Dům si tedy do značné míry udržuje teplo i v zimě. I kdyby vypadlo zásobování elektřinou nebo v domě nikdo nebyl, neklesne v něm teplota pod 15 stupňů. To se dá přežít jen v teplém oblečení.
Nejen úspory, ale i kvalitní bydlení
O nízkoenergetické, ale i pasivní domy rok od roku rychle roste zájem. Podle Michaely Sákové z Energy Centra České Budějovice to nesouvisí jen se stoupajícími cenami energií. "Pasivní dům lidé stále více chápou jako stavbu nabízející vysoký komfort bydlení z hlediska vnitřního klimatu," myslí si Michaela Sáková.
Jasnou výhodou je i kvalita samotné stavby. Aby úsporný dům opravdu dobře fungoval, musí být perfektně dotažený do všech detailů. U zděného pasivního domu se například nesmí stát, že zedníci budou na dělení cihel namísto řezačky používat kladivo a velké mezery mezi křivými cihlami pak utěsňovat nánosem malty.
Těmito místy by totiž unikalo teplo. Díky tomu je však zeď také opravdu dobře postavená. Detailně se řeší také "dýchání" domu, takže ve stěnách pasivních domů se nesráží vlhkost a netvoří plísně. Díky tomu se v úsporném domě nejen dobře žije, ale stavba i dlouho vydrží. Písmeno A v energetickém průkazu bude navíc devizou při případném pozdějším prodeji.
