Půdní vestavba 1 (viz video) řešila dva téměř shodné mezonetové byty, jen zrcadlově převrácené. Fotografie představují druhý byt. Velký vikýř vsazený do střechy umožnil zvýšení prostoru a získání velké lodžie v obou podlažích.
Autor: Ivan Bárta a Petr Burian
Vestavba 1: Kuchyň s jídelnou mají rovné stropy, velká francouzská okna a výstup na lodžii.
Autor: Ivan Bárta
Vestavba 1: Venkovní prostor je v městských bytech velmi cenný, nahrazuje chybějící zahradu a kontakt s okolím. V létě slouží k venkovnímu stolování, poskytuje výhledy na město.
Autor: Ivan Bárta
Vestavba 1: Bytem prochází velký centrální světlík, který rozděluje otevřený společenský prostor na jednotlivé funkce.
Autor: Ivan Bárta
Vestavba 1: Kolem světlíku se obtáčí schodiště do horního podlaží a galerie propojující vizuálně obě výškové úrovně.
Autor: Ivan Bárta
Vestavba 1: Část půdního prostoru směrem do ulice si zachovala šikmou střechu, tady je umístěno sezení s krbem.
Autor: Ivan Bárta
Vestavba 1: Velký vikýř zasahuje také do horního podlaží, ložnice směrem do dvora může mít rovný strop a dostatečnou výšku.
Autor: Ivan Bárta a Petr Burian
Vestavba 1: Dětský pokoj je umístěn pod šikmou střechou směrem do ulice. Zvýšený vazný trám plné vazby se překryl vytvořením pódia na hraní i spaní.
Autor: Ivan Bárta
Tradiční domy využívaly šikmou střechu pro uskladnění sena a slámy, v podkroví se nebydlelo. Půda vyplněná slámou fungovala v zimě jako tepelná izolace.
Autor: Jaroslav Hejzlar
Prostor pod šikmou střechou není plnohodnotný, nevyužitelné části se při nové stavbě zbytečně platí a při provozu zbytečně vytápějí. Navíc nejvyšší místa připadají "podřadné" komunikaci, na obytný prostor zůstávají místa s nejnižším stropem.
Autor: Archiv autorky
Vestavba 2: Při využití podkroví v rodinném domě se do šikmé střechy vložila nová hmota se schodištěm a koupelnami (nad hygienickým zázemím nižšího podlaží).
Autor: Jan Forman a Michal Schwarz
Vestavba 2: Nové koupelny mají nejenom dostatečnou výšku, ale také pásová okna s krásným výhledem do údolí.
Autor: Jan Forman a Michal Schwarz
Vestavba 2: Tři nové pracovny si zachovaly atmosféru podkroví, ale i tady zvětšilo výšku prostoru vikýřové okno.
Autor: Jan Forman a Michal Schwarz
Vestavba 2: Šikmé části pracoven dostaly díky modelování prostoru jemné zaoblení.
Autor: Jan Forman a Michal Schwarz
Minimální výška rovných stropů v podkroví je stanovena na 230 cm. Pod nižší zešikmené části může být umístěno například sezení, naopak skříně a průchody potřebují větší výšku.
Autor: Archiv autorky
V ložnici může být pod šikmým stropem umístěna postel, ne ale přímo pod střešním oknem. Nad hlavou spícího člověka by neměl proudit chladný vzduch.
Autor: Archiv autorky
Dětské pokoje a pracovny mohou mít pod šikmou stěnou s oknem například pracovní stůl, židle je odsunuta do vyšší části a nehrozí bouchání do hlavy.
Autor: Archiv autorky
V koupelnách si nejvyšší strop vyžaduje sprcha a prostor před umyvadlem, v nižší části může být vana nebo klozet.
Autor: Archiv autorky
Střešním oknem by měla vidět ven sedící i stojící osoba, kontakt s okolím je důležitý. Okna ve výšce jsou vhodná jako doplňující pro dobré prosvětlení hlubokých dispozic.
Autor: Archiv autorky
Porovnání svislého a střešního okna, kolik slunce jimi v létě prochází do interiéru. Vysoké jižní slunce svislým oknem místnost příliš nepřehřívá, zato střešní okna bez venkovního zastínění způsobí doslova výheň.
Autor: Archiv autorky
Pokud je to možné, půdní prostor by měl mít i jiné než střešní okno; v tomto případě získal svislé okno vložením terasy. Plná vazba krovu se využila k oddělení kuchyně od jídelní části.
Autor: Jaroslav Hejzlar
Zimní výhled střešním oknem bytu z předchozí fotky: teprve po několika hodinách se na něm udělalo "kukátko". Místnost má denní světlo jen díky sousednímu francouzskému oknu na terasu.
Autor: Archiv autorky
Vestavba 3: Prostor je členěn s ohledem na plné vazby krovu, sloupy opticky dělí funkční zóny obytného prostoru.
Autor: A1 architekti
Vestavba 3: Vyšší řada střešních oken prosvětluje galerii patra, kde sloupy vymezují komunikaci. Plynutí prostoru a otevřené průhledy podtrhuje jemné zaoblení některých rohů.
Autor: A1 architekti
Vestavba 3: Řez půdou ukazuje využití prostoru s návazností na terasu a dobré prosvětlení celého prostoru střešními i svislými okny.
Autor: A1 architekti
Před zpracováním projektu na půdní vestavbu by měl proběhnout stavební průzkum. Některé trámy mohou být vlivem zatékání prohnilé, a tedy bez dostatečné únosnosti.
Autor: Archiv autorky
Nejběžnější typ střešní konstrukce a názvy prvků; rizikovým místem je zvláště zhlaví trámů ukryté ve stropní konstrukci pod půdou – teprve sondy stavebního průzkumu potvrdí jeho stav.
Autor: Archiv autorky
Časté poruchy obytného podkroví: stav tepelné izolace při pronikání vlhkosti do skladby střechy vlivem narušené hydroizolace nebo parozábrany. Obyvatele čeká rekonstrukce a stěhování.
Autor: Střechy Thermodach
Potrhaná hydroizolace po několika letech užívání obytného podkroví. Problém může být nastat použitím nevhodného materiálu, nebo nekvalitní prací řemeslníků.
Autor: Střechy Thermodach
Běžná skladba střešního pláště šikmé střechy s provětrávanou mezerou: při poruchách hydroizolace nebo parozábrany se do vrstvy tepelné izolace dostává vlhkost a krokve nemají možnost vyschnout, napadá je hniloba.
Autor: Střechy Thermodach
Skladba tzv. teplé střechy nepotřebuje žádné folie hydroizolace a parozábrany, tepelná izolace je nenasákavá a krokve jsou uvnitř v interiéru, kde jsou "ohroženy" vlhkostí stejně jako nábytek.
Autor: Archiv autorky
Skladbu tzv. teplé střechy u nás představují dílce Thermodach z tvrzeného polystyrenu. Zateplení se provádí z vnější strany, ani případné opravy nenaruší interiér bytu.
Autor: Střechy Thermodach
Podkroví zateplené dílci Thermodach – krokve zůstávají uvnitř interiéru, případné zatečení neohrozí zateplení ani stabilitu střechy.
Autor: Jaroslav Hejzlar