Pravda je, že manželé ušetřili na pozemku, stavěli totiž na konci zahrady za rodičovským domem. Náklady na stavbu i provoz domu se jim však podařilo „udržet na uzdě“ i díky dalším dobrým rozhodnutím a příznivým okolnostem.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.
Důležitou a šťastnou okolností bylo například to, že se Kuba obrátil na kamarády ze školy, jeden je architekt a druhý majitel stavební firmy. Mladá dvojice se tak svěřila do jejich rukou s naprostou důvěrou, díky níž dnes bydlí v pasivním domě vybaveném technologiemi, o jakých dříve ani netušili.
A to jim dnes pomáhá šetřit. Navíc spolupráce mezi architektem a stavební firmou byla logicky při navrhování optimálních technických řešení přímo ukázková.
Diktát parcely
Úzký pozemek, široký jen 12 m, jasně určil limity. „Moc se zde vymyslet nedalo,“ přiznává architekt Michal Prášil. „I když, popravdě, čímž více mě podmínky limitují, tím lépe se mi navrhuje. Zde už parcela předpověděla, že dům bude něčím zvláštní a zajímavý.“
Pokoje, orientované kvůli solárním ziskům na jih, tak architekt řadil logicky za sebou podél dlouhé chodby, která ústí do denní místnosti otevřené na celou šířku domu. Chodbu rozčlenil rytmem oken, které ji prosvětlily a opticky zkrátily, a protože dnes je trendem dávat komunikačním prostorům i jiné využití, nízké a široké parapety poskytly místo k sezení, na knížky či dekorace, na stěnách mezi okny visí fotografie a obrázky.
Díky tomu, že severní soused souhlasil, aby dům postavili o metr blíže k hranici pozemku, získali trochu více místa na jižní straně. K sousedovi jsou však obrácená jen okna z chodby, ve kterých je navíc mléčné sklo, aby zachovali jeho soukromí. Jediné okno z obývacího pokoje orientované na sever vede na malou terasu či spíše do atria. Je tak od plotu dále, navíc by jej časem měla od souseda oddělit dřevěná konstrukce a popínavé rostliny.
Dlouhá chodba ústí do denního prostoru otevřeného na celou šířku domu, na který navazuje terasa za domem, obrácená do zahrady.
Vícenásobná výhoda
Na doporučení kamarádů, „profíků“, se mladá dvojice rozhodla pro pasivní dům. „Byly pro to hned dva důvody,“ objasňuje Michal Prášil. „Jednak se takto dají minimalizovat náklady na bydlení, jednak se v té době v Česku otevřel dotační program Nová zelená úsporám, kde bylo podmínkou pro získání dotace dosažení pasivního standardu.“
Jelikož na pozemek je přivedena pouze elektřina a voda, má dům vlastní čističku odpadních vod. Vyčištěná voda se recykluje na zalévání zahrady, což je ekologické i úsporné řešení.
Ten zajistili pomocí kvalitních obvodových konstrukcí i techniky. „Na vytápění a přípravu teplé vody se využívá tepelné čerpadlo, které je navíc reverzibilní, jeho chod lze obrátit a do topných rozvodů v podlaze proudí studená voda, takže v létě funguje jako chlazení,“ vysvětluje autor návrhu.
A domácí si jej pochvalují, stejně jako řízené větrání s rekuperací. „Nepráší se zde tolik jako v běžném domě. Když je venku příjemně, okna si otevřeme, ale ve vedrech je uvnitř tak dobře, že se člověku ani nechce vyjít ven,“ dosvědčuje Bára.
„Minulé léto bylo téměř 40 stupňů, my jsme tu chodili v ponožkách a sousedé si klepali na čelo,“ směje se. V domě bylo totiž příjemných 24 ° C a přitom čerstvý vzduch. „Celkové provozní náklady jsou zde asi 2 000 korun měsíčně. Spolu se splátkou hypotéky je to přibližně stejná částka, jakou bychom zaplatili za podnájem v bytě. Jenže investujeme do svého,“ shrnuje majitelka.
Do zimy hotovo
Přestože začali stavět až koncem srpna, téměř se jim podařilo splnit metu většiny stavebníků: na Vánoce sice ještě přestěhovaní nebyli, ale v lednu již bydleli ve svém. Stavba domu včetně všech povrchových úprav trvala méně než čtyři měsíce. Chyběl už jen nábytek.
Cestou do obývacího pokoje musíme projít chodbou podél celého domu. Okna ji prosvětlila a opticky zkrátila, jejich nízké široké parapety slouží jako poličky nebo se dají využít k sezení.
Základním předpokladem rychlé výstavby byla přitom jednoduchost a promyšlené detaily. Dům je například založen na pásech z polystyrenových bednících tvárnic vylévaných betonem a spojených se základovou deskou.
„Základy jsou tak již zaizolované, nemusejí se zateplovat dodatečně. Je to jednoduché a rychlé,“ vysvětluje architekt, který se podílel i na technickém řešení stavby. Parametry obvodových stěn nezbytné pro dosažení pasivního standardu přitom splnili majitelé i bez zateplení, jednovrstvým zdivem v tloušťce 50 cm (z cihel HELUZ Family 2 in 1 s integrovanou tepelnou izolací).
„Cenově je to srovnatelné se zatepleným zdivem z levnějších tvárnic, rychlost výstavby je tu ale jednoznačnou výhodou. Zdi stačí omítnout a hotovo. Pro mě je však důležitá i kvalita vnitřního prostředí v takovém domě,“ doplňuje Michal Prášil.
Malé atrium pocitově zkracuje délku domu, člení otevřený obytný prostor a rozšiřuje jej směrem do exteriéru. Je zde naplánovaná chladivá terasa orientovaná na sever a stíněná zelení, kde bude v létě velmi příjemně. „Už teď se tudy výborně větrá,“ doplňuje „chladnomilný“ Jakub.
Okna obytných místností jsou kvůli solárním ziskům obrácená na jih, na stínění zvolili textilní fasádní clony. „Bylo to finančně dostupné a zároveň praktické řešení, neboť v létě fungují i jako sítě proti hmyzu,“ dělí se paní domácí o zkušenosti. Doplňují je závěsy, které interiér zútulňují a v noci chrání soukromí v domě, protože do osvětlených pokojů je přes screenovou látku vidět.
Technické informaceArchitekt: Ing. arch. Michal Prášil Realizace: Progress Project s. r. o. (Prostějov) Plocha pozemku: 639 m2 Zastavěná plocha: 173,5 m2 Užitná plocha: 141,9 m2 Základy: ŽB deska a pásy z polystyrenových bednicích tvárnic Svislé nosné konstrukce: obvodové stěny z tvárnic HELUZ Family 2 in 1, hr. 500 mm, s dutinami vyplněnými polystyrenem Zastřešení: pultová střecha s krovem z dřevěných sbíjených nosníků, tepelná izolace Isover v tl. 540 mm, plechová falcovaná střešní krytina Okna: plastový profil Rehau Geneo s trojsklem a parametry pro EPD. Stínění exteriérovými textilními clonami. Technika: reverzibilní tepelné čerpadlo IVT na ohřev vody, vytápění a chlazení, podlahové vytápění. Řízené větrání s rekuperací, větrací jednotka Paul. |
Ing. arch. Michal Prášil„Rád používám přírodní materiály a snažím se tvořit jednouché domy hmotově i konstrukčně. Při komunikaci s klientem sázím na vzájemnou důvěru a osobní přístup,“ říká o své práci absolvent architektury a stavitelství na Stavební fakultě ČVUT. |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.
