Socialistická pýcha a nevkus. Zmizí normalizační Priory z náměstí?

  1:00aktualizováno  1:00
Normalizační stavby, které zhyzdily historická náměstí, jsou znovu v centru zájmu expertů. Některé zřejmě čeká stržení. Architekti se však obávají, aby je nenahradila ještě horší developerská architektura.

Malebné historické náměstí středočeského městečka Sedlčany uzavírá nákupní dům z dob normalizace. Křiklavé poutače polistopadové doby dojem rozhodně nevylepšují. | foto:  František Vlček, MAFRA

Zbourat, či nezbourat? Provést „plastickou operaci“, nebo alespoň „nalíčit“ dle moderních trendů? Otázky, na které uzrál čas čtvrt století po Listopadu. Týkají se staveb z normalizačních let, které stojí uprostřed náměstí. A odborníci na ně začínají hledat odpovědi. Zaměřuje se na ně i speciální tým Národního památkového ústavu. Má oddělit zrno od plev. Tedy rozlišit paskvily od staveb, které si zaslouží dál stát.

Aktuálně je znovu v centru zájmu obludně robustní Prior uprostřed Masarykova náměstí v Jihlavě, po jehož odstřelu kdysi volal i prezident Václav Havel. Politici i Jihlavané řeší, co má budovu nahradit. Zda park, moderní domy, či replika původních historických domků.

Ceněné i nenáviděné Priory

„Je to začátek debaty o budoucnosti staveb ze 70. a 80. let. Neměli bychom je bourat slepě. Ale v Jihlavě je zřejmé, že tamní dům je od začátku architektonicky nekvalitní,“ říká profesorka dějin umění Milena Bartlová.

Třeba pro teplický Prior, dům kultury v Plzni a zejména pro liberecký nákupní dům Ještěd je však pozdě. Nahradily je budovy nové. A právě původní žlutá, tvarově pestrá budova Ještědu od renomovaného ateliéru SIAL, se rozhodně vymykala normalizační produkci a podle expertů zmizet neměla. Ceněné jsou také pražské obchodní domy Máj a Kotva (i když i Kotvě padly za oběť cenné domy) či Prior v Olomouci.

Poslední však, stejně jako třeba Prior na prostějovském centrálním náměstí, už dnes vypadá jinak. Oba podstoupily výše zmíněnou „plastiku“. „Velmi charakteristická fasáda ve stylu brutalismu u olomouckého domu byla v nedávné době bohužel zaslepena novou fasádou a rozhodně se nedá říct, že kvalitnější,“ říká historik architektury Ladislav Zikmund-Lender.

Komunisté: Zacloníme kostel

Ale zpět k Jihlavě. „Ta stavba je asi to nejhorší, co tu v době normalizace vzniklo. Na jednom z nejkrásnějších historických náměstí se objevilo monstrum, které tam prostě nepatří. V tomto výjimečném případě jsem proto pro zbourání,“ vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš. Stejně se vyslovilo 94 % z téměř deseti tisíc lidí v anketě iDNES.cz.

Radomíra Sedláková, zabývající se estetikou, je stejně radikální a podobné domy by jí nechyběly ani ve Znojmě či Prostějově. „Prostě vše, co vstoupilo doprostřed měst jako jakýsi mocenský ukazatel,“ říká.

Letecký pohled na jihlavské Masarykovo náměstí ze dne 5. září 2013.

Letecký pohled na jihlavské Masarykovo náměstí ze dne 5. září 2013.

Experti však varují před bezduchou podobou dnešních domů, které zbourané Priory nahrazují. Tato developerská architektura je totiž podle nich téměř vždy ještě horší než ta předrevoluční.

Architekturu nelze kádrovat, bořit ji jen proto, že vznikla ve špatné společenské době. Někdy se podařilo navrhnout slušnou stavbu. „Problém byl však často kontext. Komunističtí funkcionáři někdy chtěli záměrně potlačit církevní stavbu a natlačili nový obchodní dům na ni. Jako v případě Olomouce, kde stojí bývalý Prior vedle kostela svatého Mořice,“ popisuje Lukeš.

Obdobné je to třeba i ve středočeských Sedlčanech: malebné náměstí, zdobné fasády historických domů, věžičky radnice... a náhle korpulentní nákupní dům Rozvoj uzavírající stranu náměstí. Za ním skromně vykukuje kostel svatého Martina.

Kdysi možná Priory vzbuzovaly hrdost, že i malé město má svůj „obchoďák“- výdobytek socialismu. Dnes, kdy centra prošla ozdravnou kúrou, však budí rozpaky.

Ale možná ještě větší vzbuzují zmíněné zásahy porevoluční. Příklad z Hradce Králové: na konci 70. let byl zbořen celý blok domů, aby zde postavili obrovský Prior. Tehdejší plánování však mělo dost rozumu, aby před i za tímto monumentálním objektem nechalo velkorysé volné prostranství. „Teprve dnešní doba toto prostranství zaplnila dalším nákupním centrem a teprve tím se z místa stala klaustrofobická, nehostinná část města, odkud zmizel veškerý život,“ dodává Ladislav Zikmund-Lender.

Prostějov. Prior na Masarykově náměstí se dnes jmenuje Zlatá brána a má...

Prostějov. Prior na Masarykově náměstí se dnes jmenuje Zlatá brána a má prosklenou fasádu. Ani jeho nová tvář však vzhled náměstí příliš nevylepšila.

Divoká 90. léta. Jednou se města utkají i s nimi

Normalizační stavby nejčastěji dráždí svou robustní konstrukcí a neúctou k okolním historickým domům. Je však fér připomenout podobně razantní vstup architektury na česká náměstí nejprve v meziválečné době a později i po roce 1989. Někdy to byly tvrdé zásahy.

Domy bank či úřadů první republiky se stylově odlišovaly nebo byly přímo kontrastní k historické architektuře. "Ale většinou držely měřítko a samy o sobě to byly často krásné stavby. Dnes už jsou většinou památkově chráněné," říká architekt Zdeněk Lukeš. Ano, města se vyvíjejí a nelze je konzervovat. Mají žít, a to včetně svých historických jader.

Praha. Obchodnímu domu Kotva ustoupily cenné historické domy. I tak patří k...

Praha. Obchodnímu domu Kotva ustoupily cenné historické domy. I tak patří k nejlepším stavbám své doby. Hlavně kvůli netradičnímu půdorysu ve tvaru včelí plástve.

Když má však podle expertů do historického prostředí vstoupit novotvar, je třeba zvlášť věnovat pozornost, jak místo, často na desítky let, změní. To mnohdy úředníci a investoři nerespektují. "Meziválečná doba ukázala, že nejvhodnějším nástrojem pro pozitivní změnu jsou veřejné architektonické soutěže. Umožňují vybrat nejkvalitnější a ekonomicky efektivní řešení," tvrdí památkář Ladislav Zikmund-Lender.

A jak jsou na tom budovy bank a pojišťoven z 90. let? Nejsou na rozdíl od normalizačních Priorů tak přehnaně velké. Volbou materiálů či laciným přikrašlováním však mají svou specifickou estetiku, která lidem dnes už mnoho neříká. Kdosi ji nazval "okresní postmodernou", kdy se po otevření hranic místní architekt snažil vyrovnat s tím, co celá desetiletí neznal.

Česko za pár let čeká další oddělování zrna od plev. To už nebude řešit normalizační Priory, ale právě stavby z devadesátých let.

Autor:

Nejčtenější

Dům, který si na nic nehraje, zvítězil v soutěži Interiér roku

Stavba respektuje své okolí i místní tradice.

Ctít tradice neznamená jen uchovávat věci a domy, které vznikly před stovkami či desítkami let, ale využít to, co...

Postavili si rodinný dům, který se stal dokonalým parťákem pro život

Přesah střechy i hmota garáže tvoří kolem hlavního vstupu závětří chránící před...

Lída a Jiří bydlí přesně tak, jak si vždy přáli. S oblíbenými pěveckými idoly na stěnách, obrázky známých autorů, retro...

Jak se staví sen: kvůli nové kuchyni museli vybourat koupelnu i šatnu

Průchod do kuchyně

Panelákový byt a dispozičně nevyhovující kuchyň. To zná spousta lidí. Jenže Janu trápí i mnohem větší problém: rakovina...

Vodu musíme dovážet. Z bazénu je nádrž na dešťovku, které pomůže terasa

Dům z 90. let stojí ve středních Čechách.

Richard jezdí s rodinou na chalupu ve středních Čechách. Dům z 90. let vyrostl na místě původní chaty. Z doby minulé...

Nábytek se vrací ke stylu a kvalitě, zapomeňte na módní trendy

Expozice značky Zanotta vsadila na „světová města“, každému přiřkla jinou...

Největší světová akce zaměřená na design, milánský veletrh Salone del mobile, skončila. Přinesl už 58. ročník převratné...

Další z rubriky

Dřevěné stavby roku 2019. Podívejte se na nejlepší projekty

DOUBRAVKA, soutěžící Huť architektury Martin Rajniš, vítěz veřejného hlasování...

Anketa Dřevěná stavba roku 2019, kde vítěze určuje odborná porota i veřejnost, už zná své vítěze. Ve třech z osmi...

Při větrání využijte mikroventilaci, pozor na vhodnou vlhkost

Netěsnosti spár mezi ostěním a oknem se u starších dřevěných oken „starají“ o...

Ať už je léto nebo zima, větrat musíme, a to několikrát za den. Výměna vzduchu ve vnitřních prostorách je totiž velmi...

U golfového hřiště si postavil dřevostavbu ve stylu slovenské drevenice

Terasa s výhledem na nádherné okolí je vybavena i venkovním krbem.

Mladý podnikatel Štefan je nadšený golfista, jezdí nejraději do Tatranské Lomnice, kde se golf hraje už od roku 1906....

Najdete na iDNES.cz