Nejkrásnější je Billa v Litomyšli. Tragédií je Palladium v Praze

  1:00aktualizováno  1:00
Obchodní domy z první republiky a některé z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami. Nová nákupní centra za jejich architektonickou podobu nikdo zřejmě obdivovat nebude. Přesto existují nové obchoďáky, jenž neuráží.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy. | foto: Profimedia.cz

Je jím třeba Palác Omega na náměstí Svobody v Brně, říká historik architektury Rostislav Švácha. Dům od studia Kuba Pilař architekti stojí v historickém prostředí už skoro deset let. Skleněná fasáda, na níž se střídají tmavé prvky s šedozelenými plochami, které v noci září, Brňany zprvu provokovala, ale dnes už ji klidně míjejí.

Podle architekta Petra Leška ze studia Projektil mohou i dnes být obchodní domy kvalitní architekturou. „Musí ale k tomu být osvícený investor nebo alespoň osvícená samospráva. Příkladem prvního je rakouský řetězec M-Preis, jehož obchodní domy navrhovali špičkoví mezinárodní architekti,“ říká. Ale i obchodní řetězce, které „sekají krabici za krabicí“, mohou zvolit kvalitní přístup, dodává.

Fotogalerie

„Příkladem je Baumax v Mariboru ve Slovinsku z roku 1999 od architektů z kanceláře Njiric plus arhitekti se sídlem v Záhřebu nebo Billa v Litomyšli z roku 2007 od architektů Rusín a Wahla z brněnského ateliéru RAW,“ uvádí Leška. V případě Litomyšle, která dbá na veřejný prostor a soulad své historické podoby s novými stavbami, si město stanovilo podmínku kvalitního architekta. „Čekali sedm let, ale vyplatilo se jim to. Problémem je tedy zejména to, že obchodní řetězce u nás neoslovují špičkové architekty. Jediný, kdo je k tomu může donutit, jsou samosprávy,“ připomíná Lešek, který jako člen České komory architektů apeluje na častější zadávání architektonických soutěží.

Obchodní domy dříve vznikaly výhradně v centrech měst, bylo tomu tak ještě v 80. letech. „Změna u nás nastala v 90. letech, kdy tato centra opustila kontext města a začala se stavět na volných prostranstvích. Tam už není nutné přemýšlet o tom, jaká forma je pro město vhodná, nároky na ni slábnou skoro automaticky,“ říká Švácha. Dnešní nákupní střediska jsou podle něj spíše unifikované kontejnery než architektonická díla s rozeznatelným autorstvím.

Pokud ale zůstane takto velké obchodní centrum ve městě, například Velký Špalíček v Brně nebo pražské Palladium, počíná si tam jako „vetřelec ze suburbie“ a jeho přítomnost městu škodí ve všech možných ohledech.

„Zvlášť zoufalý se mi z tohoto hlediska zdá být dnes Liberec, do jehož jádra proniklo několik obchodních center najednou,“ míní historik, který se výrazně angažoval pro to, aby se pražský Máj stal kulturní památkou - to byla podle iniciátorů návrhu jediná cesta k tomu, aby si stavba zachovala svou podobu.

Obchodní centrum Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl...

Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl postavený na půdorysu původní historické zástavby vedle domu Pánů z Kunštátu na Dominikánském náměstí.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo...

Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy.

Obchodní řetězce rychle pochopily, že je nikdo ke kvalitě nenutí a že ušetří unifikací projektů, říká Lešek. Jako problém vidí to, že se i historické kvalitní obchodní domy bourají a nahrazují unifikovanými „krabicemi“. Příkladem je právě Liberec, kde na místě obchodního domu Ještěd reprezentujícího brutalistní architekturu 70. let a zbouraného přes protesty odborníků vyrostla banální novostavba.

Firmy vlastnící obchodní centra samy o kvalitní architekturu usilovat nebudou, nemají k tomu důvod, shodují se odborníci. „Naopak velké prostředky vydávají na analýzy psychologie nakupování. Mají pocit, že speciální světla, uspořádání zboží a výběr hudby jim zajistí daleko lepší poměr investice a zisku než kvalitní architektura,“ říká Petr Lešek. Vadí mu, že aktuální stav se vnímá jako norma a nikomu nepřijde divné, že budovy nákupních center nevytvářejí kvalitní městské prostředí. „Než nám to dojde, vznikne ještě řada ‚krabic‘, které tu s námi nějaký čas vydrží. Příklady ze zahraničí mne ale naplňují optimismem,“ uzavírá architekt.

Autoři: ,

Nejčtenější

Postavili si skvělou dřevostavbu s jezírkem. Topí elektrickými fóliemi

Koupací jezírko plánují dokončit letos. Je dostatečně velké a doplněné...

Občas je dobré nenechat se svést stereotypy. Na opačném konci pozemku (tedy ne u cesty jako sousedé) možná budete mít...

Ze starého bytu vytvořili skvělý interiér s příjemnou atmosférou

Také v kuchyni použili architekti „obnažené“ cihly. Industriální prvek sem...

Pro ateliér Seman architekti se stala hodně velkou výzvou proměna staršího bytu na moderní prostor s industriálními...

Prázdné domy lákají. Touha po levné senzaci může být pro urbex smrtelná

Pokud místo projde demolicí, fotky fanoušků urbexu obvykle zůstávají jedinou...

Znáte ten pocit, když začne pracovat adrenalin? Tepny přepravují okysličenou krev rychleji, oči i uši pracují na...

Rodina vsadila na praktické nápady, v domě se dá konečně dýchat

Pohled na dům ze zahrady: dvoupatrová skleněná přístavba má ocelovou...

Řadovka v newyorském Brooklynu z konce 19. století dlouho čekala na rekonstrukci. Čtyřčlenná rodina s mladou...

Kvůli zařizování bytu změnila majitelka zaměstnání. Dělá, co ji baví

Šedou zaoblenou pohovku v retro stylu ladící s křesílkem pomohla mladé dvojici...

Když máte štěstí a získáte možnost pracovat v oblíbeném obchodě, ovlivní to i váš domov. Tak jako se to stalo v případě...

Další z rubriky

Dřevo jako stavební materiál Finové milují. Staví z něj i hotely

Zimní romantická atmosféra platí i pro srubové domy v moderním pojetí.

Skandinávci si své přírody nesmírně váží, umí ji však také využívat na stavbu rodinných domů i veřejných staveb. Platí...

Shořel jí dům, místo pomoci teď žena bojuje s byrokracií

Z trosek domu paní Marcela nic nezachránila.

Jsou to jen necelé tři měsíce po apokalypse, která zasáhla pobřeží Pacifiku. Jak vypadá současnost? Sliby o pomoci...

Vila s třemi schodišti a obrovským obrazem oslňuje vzdušností i tvarem

Na velkoformátové dlažbě Palissandro přivezené z Itálie se skvěle vyjímá kožená...

Východní okraj Prahy se stal novým domovem Šárky a Pavla. Z pera erudované architektky Evy Heyworth se zrodil moderní...

Najdete na iDNES.cz