Nejkrásnější je Billa v Litomyšli. Tragédií je Palladium v Praze

  1:00aktualizováno  1:00
Obchodní domy z první republiky a některé z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami. Nová nákupní centra za jejich architektonickou podobu nikdo zřejmě obdivovat nebude. Přesto existují nové obchoďáky, jenž neuráží.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy. | foto: Profimedia.cz

Je jím třeba Palác Omega na náměstí Svobody v Brně, říká historik architektury Rostislav Švácha. Dům od studia Kuba Pilař architekti stojí v historickém prostředí už skoro deset let. Skleněná fasáda, na níž se střídají tmavé prvky s šedozelenými plochami, které v noci září, Brňany zprvu provokovala, ale dnes už ji klidně míjejí.

Podle architekta Petra Leška ze studia Projektil mohou i dnes být obchodní domy kvalitní architekturou. „Musí ale k tomu být osvícený investor nebo alespoň osvícená samospráva. Příkladem prvního je rakouský řetězec M-Preis, jehož obchodní domy navrhovali špičkoví mezinárodní architekti,“ říká. Ale i obchodní řetězce, které „sekají krabici za krabicí“, mohou zvolit kvalitní přístup, dodává.

Fotogalerie

„Příkladem je Baumax v Mariboru ve Slovinsku z roku 1999 od architektů z kanceláře Njiric plus arhitekti se sídlem v Záhřebu nebo Billa v Litomyšli z roku 2007 od architektů Rusín a Wahla z brněnského ateliéru RAW,“ uvádí Leška. V případě Litomyšle, která dbá na veřejný prostor a soulad své historické podoby s novými stavbami, si město stanovilo podmínku kvalitního architekta. „Čekali sedm let, ale vyplatilo se jim to. Problémem je tedy zejména to, že obchodní řetězce u nás neoslovují špičkové architekty. Jediný, kdo je k tomu může donutit, jsou samosprávy,“ připomíná Lešek, který jako člen České komory architektů apeluje na častější zadávání architektonických soutěží.

Obchodní domy dříve vznikaly výhradně v centrech měst, bylo tomu tak ještě v 80. letech. „Změna u nás nastala v 90. letech, kdy tato centra opustila kontext města a začala se stavět na volných prostranstvích. Tam už není nutné přemýšlet o tom, jaká forma je pro město vhodná, nároky na ni slábnou skoro automaticky,“ říká Švácha. Dnešní nákupní střediska jsou podle něj spíše unifikované kontejnery než architektonická díla s rozeznatelným autorstvím.

Pokud ale zůstane takto velké obchodní centrum ve městě, například Velký Špalíček v Brně nebo pražské Palladium, počíná si tam jako „vetřelec ze suburbie“ a jeho přítomnost městu škodí ve všech možných ohledech.

„Zvlášť zoufalý se mi z tohoto hlediska zdá být dnes Liberec, do jehož jádra proniklo několik obchodních center najednou,“ míní historik, který se výrazně angažoval pro to, aby se pražský Máj stal kulturní památkou - to byla podle iniciátorů návrhu jediná cesta k tomu, aby si stavba zachovala svou podobu.

Obchodní centrum Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl...

Velký Špalíček vyrostl v centru Brna. Velký Špalíček byl postavený na půdorysu původní historické zástavby vedle domu Pánů z Kunštátu na Dominikánském náměstí.

Obchodní centrum Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo...

Palladium stojí v Praze 1 na náměstí Republiky. Vzniklo částečnou demolicí a přestavbou budov kasáren Jiřího z Poděbrad (původně Josefských kasáren) a vestavbou nové budovy.

Obchodní řetězce rychle pochopily, že je nikdo ke kvalitě nenutí a že ušetří unifikací projektů, říká Lešek. Jako problém vidí to, že se i historické kvalitní obchodní domy bourají a nahrazují unifikovanými „krabicemi“. Příkladem je právě Liberec, kde na místě obchodního domu Ještěd reprezentujícího brutalistní architekturu 70. let a zbouraného přes protesty odborníků vyrostla banální novostavba.

Firmy vlastnící obchodní centra samy o kvalitní architekturu usilovat nebudou, nemají k tomu důvod, shodují se odborníci. „Naopak velké prostředky vydávají na analýzy psychologie nakupování. Mají pocit, že speciální světla, uspořádání zboží a výběr hudby jim zajistí daleko lepší poměr investice a zisku než kvalitní architektura,“ říká Petr Lešek. Vadí mu, že aktuální stav se vnímá jako norma a nikomu nepřijde divné, že budovy nákupních center nevytvářejí kvalitní městské prostředí. „Než nám to dojde, vznikne ještě řada ‚krabic‘, které tu s námi nějaký čas vydrží. Příklady ze zahraničí mne ale naplňují optimismem,“ uzavírá architekt.

Autoři: ,

Nejčtenější

Matěj Stropnický zachraňuje zámek. Každou neděli jej otevírá veřejnosti

Zámek Osečany je státem prohlášenou kulturní památkou a chátrá od revoluce, kdy...

Matěj Stropnický opustil politiku a přesídlil na venkov do Osečan, kde si s partnerem Danielem Krejčíkem pořídili...

Skromný domek proměnili na nádhernou vilu. Je to jejich životní dílo

Plastický chirurg Marius Barstad a jeho žena si nechali přestavět luxusní sídlo...

Norský pár seniorů snil o velkolepých výhledech na moře. Přání se jim splnilo. Dnes si užívají krásnou severskou...

Úraz manželky vše změnil. Skvělá dřevostavba vyřešila všechny problémy

Neobvyklý půdorys vytváří neotřelá zákoutí, tím nejútulnějším je „náruč“...

Helena a Jan potřebovali domov bez výškových rozdílů a překážek, semknutý se zahradou a tak akorát velký pro dva....

Byt v činžovním domě je plný světla. Je připravený na další děti

Množství a kvalita denního světla – tento faktor sehrál při výběru nemovitosti...

Spolupráce investorky a architektky začala u tohoto bytu mnohem dříve, než bývá zvykem, a to již při výběru...

Žižkovský byt v sobě spojil skandinávský design a moravskou preciznost

Celému hlavnímu obytnému prostoru dominuje dubový jídelní stůl pro šest osob,...

Majitelka bytu strávila část života ve Švédsku, kořeny její rodiny jsou však na jižní Moravě. Toto spojení dalo...

Další z rubriky

Na trojúhelníkový pozemek potřebovali atypický dům. Má tvar oblouku

Nestandardní pozemek trojúhelníkového tvaru byl pro architekty tvrdým oříškem,...

Atypických domů, zejména těch postavených do oblouku, je jako šafránu. Možná na první pohled komplikovaná stavba nebyla...

Pro dům v Kalifornii našli inspiraci ve vile Tugendhat i v Japonsku

Zajímavým exteriérovým prvkem budovy jsou „převisy“, které chrání interiéry...

Světově proslulý vědec Francisco J. Ayala s neméně slavnou manželkou a zakladatelkou společnosti Pangea World,...

Nejkrásnější domy roku 2019: čtenáři se s odborníky výrazně shodli

Držitelem titulu Dům roku 2019 se v anketě časopisu Můj dům, která se...

Držitelem titulu Dům roku 2019 se v anketě časopisu Můj dům, která se uskutečnila už po čtyřiadvacáté, stal rodinný dům...

Najdete na iDNES.cz