Za únavu a nižší výkon zaměstnanců si může firma často sama

Jste unavení, bolí vás hlava, pálí oči a práce vám nejde od ruky? Chyba není možná ve vás, ale v kvalitě ovzduší, v němž pracujete. Pokud v horkých dnech stoupne teplota nad 30 °C, klesá výkonnost v průměru o padesát procent.

"Kvalita vzduchu má vliv na zdraví lidí, ale méně se ví, že významně ovlivňuje i pracovní výkon. Při teplotě 27 °C klesá výkonnost průměrně o 15 procent, jakmile se překročí 30 °C, je už poloviční," vysvětluje Tomáš Kmoch, odborník na měření kvality ovzduší z firmy Blue Panther.

Vlastníci budov mají sice povinnost zajišťovat kvalitu ovzduší podle hygienických norem a pravidelně ji kontrolovat, ale to se děje jen výjimečně, většinou se k měření přikročí až po stížnostech zaměstnanců.

Přístroje ukáží i teplotu těla a dokonce "odhalí" i horkou kávu v šálku.

I lidé pracující v kancelářích, pro něž platí nejměkčí normy, se tak zejména v horkých dnech ocitají v nepříjemné situaci. Doporučovaná teplota je sice 22 °C, ale tepelnou pohodu, souhrn několika faktorů, vnímá každý jinak.

Hlavně ve velkých kancelářích, kde pracuje víc osob, pak často dochází ke sporům: někdo odmítá klimatizaci a chce pracovat při otevřeném okně, další naopak vyžaduje nižší teplotu.

Dohoda je někdy velmi těžká. Norma sice říká, že na jednoho zaměstnance (při práce vsedě, tedy v kancelářích)  má připadnout 50 m³/h přiváděného vzduchu (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.), ale nikde není určeno, zda má jít o výkon klimatizace či "okna".  Pro provozy, které vyžadují fyzickou námahu, je to 90 m³/h, pro práci vstoje 70 m³/h.^.

Kvalita ovzduší přitom nemusí být ve vnějším prostředí horší, často bývá ovzduší v budovách mnohem horší. To nejčastěji souvisí s nedokonalou či vůbec žádnou údržbou systémů vytápění, vzduchotechniky a klimatizace (systémů HVAC – Heating, Ventilation and Air Conditioning). Například odborníci na klimatizaci doporučují její čištění minimálně dvakrát ročně.

Nejlépe jsou tak na tom ti, kteří pracují v takzvaných čistých prostorách, například pro výrobu elektroniky, přesné mechaniky a optiky, potravin a léků, samozřejmě pak operační sály.

Zajímá vás, jak jste na tom ve vaší kanceláři? Cena měření, včetně vyhotovení protokolu z tohoto měření, se pohybuje kolem 2 500 až 3 500 tisíc korun. "Zaměstnavatel nemá důvod takové měření zakázat, protože za kvalitu ručí majitel budovy a zaměstnavatel by měl spíše toto měření po majiteli budovy vyžadovat," říká Tomáš Kmoch. Upozorňuje také na to, že vydatný či delší dobu trvající déšť může ovlivnit měření částic, protože při něm dojde k vyčištění venkovního prostředí.

Přístroje ukáží Tomáši Kmochovi naprosto přesné údaje.

Důležitá je nejen teplota

Pro kvalitu ovzduší je důležitá tepelná pohoda, která závisí na subjektivních i objektivních faktorech. K subjektivním patří například věk, psychika či fyzický stav, k objektivním pak čtyři měřitelné veličiny: teplota vzduchu a jeho vlhkost, rychlost proudění vzduchu, teplota okolních stěn a předmětů.

"Pro pohodovou práci je nejdůležitější teplota a poté koncentrace CO₂. Pro zdraví je také nebezpečná vysoká koncentrace prachu," vysvětluje Tomáš Kmoch.

Normy pro kanceláře jsou poměrně měkké, třeba vlhkost se může pohybovat od 30 do 70 procent, teplota od 20 do 27 stupňů, v případě klimatizace by neměla klesnout pod 24,5 stupně (podle novelizovaného nařízení vlády z března 2012).

K velmi důležitým parametrům patří i počet částic obsažených ve vzduchu. Prachové částice mají velmi mnoho forem a zdrojů, od těch přirozených (pyly rostlin, srst zvířat, vzdušné bakterie) až po uměle vytvořené, například skleněná vlákna, azbest a částice generované drcením a spalováním jako součásti výrobního procesu.

Nosem a horními cestami dýchacími projde asi polovina částic větších než 0,02 mm, do dolních cest dýchacích se dostanou pouze částice větší než 0,005 mm. Není jich mnoho, ale existují nebezpečné částice, jež se mohou dostat ještě dále do plic, třeba částice azbestu jsou menší než 0,003 mm.

Jak se měří teplota

Pro posouzení tepelné pohody osob se nepoužívá klasická hodnota pokojové teploty, ale tzv. výsledná teplota tg (°C) (teplota kulového teploměru). Ta se měří teploměrem se sondou vloženou do kulové baňky z polyuretanu o průměru 100 či 150 mm (teploměr podle Vernon-Jokla).

Teplota naměřená teploměrem uvnitř této baňky po ustálení (asi 15 až 20 minut) je hledaná výsledná teplota, vyjadřuje současné působení teploty vzduchu, teploty okolních ploch a rychlosti proudění vzduchu. Z výsledných teplot, které jsou naměřeny v úrovni hlavy, břicha a kotníků, se stanoví střední hodnota.

Někdy stačí, že firma šetří na úklidu a povinnost vysávat se pro úklidové firmy (mnohdy vybavené vysavači s nekvalitními filtry) omezí na nejmenší možnou frekvenci. Ta se mnohdy stejně ani nekontroluje. Výsledkem je prašné prostředí, které vadí nejen alergikům. Firma ušetří, ale výkon zaměstnanců klesá...

"Pokud jde o částice, ideální je měření na různých místech budovy i mimo ni, nejlépe tam, kde se nasává vzduch pro vzduchotechniku," vysvětluje Tomáš Kmoch. Měřit se tak zpravidla začíná na místě hlášeného "incidentu" a postupuje přes jednotlivé zóny systémů HVAC směrem ven z budovy.

Před samotným měřením by měl být proveden průzkum vedoucí ke zjištění subjektivních ukazatelů, například jak moc vážné jsou zjištěné alergické reakce zaměstnanců a za jakých okolností se poprvé objevily.

Pak se hodnotí historie budovy: kdy a jakými technologiemi byla budova postavena, zda proběhla rekonstrukce, jestli nedošlo k nějakému významnému poškození a zda v případě problémů byly odstraněny jak příčiny, tak i následky (například při čištění ventilačního potrubí je potřeba provést i vyčištění prostor, do kterých je vedeno, apod.). Mezi další zjišťované okolnosti patří vliv nejbližšího okolí, uplatňované postupy údržby i aktuální stav zařízení HVAC.

Pro měření kvality ovzduší se používají lehké přenosné přístroje.

Jak dopadlo měření

Nejlepší je vyzkoušet si takové měření v praxi. V kanceláři pro 12 pracovníků v budově postavené před několika málo roky se měřila teplota, vlhkost, počet prachových částic i koncentrace CO₂.

Teplota

Teplota pracovního prostředí byla 25,5 °C. Podle normy by na klimatizovaných pracovištích měla být teplota mezi 22,5 až 27 °C (v letním období). Nicméně ideální teplota je kolem 22 až  23 °C, kdy je pracovní výkon stoprocentní. Při teplotě 27 °C klesá výkon o 15 procent, při 30 °C klesá o 50 procent. Teplota 25,5 stupně Celsia je standardní teplotou v českých kancelářích ve dnech, kdy se venkovní teplota blíží 30 °C.

Vlhkost
Naměřená vlhkost byla 45 %, tedy v podstatě ideální, norma požaduje vlhkost mezi 30 až 70 %. Příliš nízká vlhkost způsobuje intenzivnější vysoušení sliznice horních cest dýchacích a pokles jejich ochranné funkce. Tím se zvyšuje nebezpečí průniku škodlivin do dolních cest dýchacích.

V kancelářích bývá, kvůli používaným zvlhčovačům vzduchu, spíše problém s vyšší vlhkostí, která podněcuje tvorbu plísní, jež mohou být zdraví nebezpečné.

Prach

Měření prachu: před měřením v kancelářích je dobré vzít referenční měření ve vnějším prostoru, a to na vstupu klimatizace do budovy:
Naměřeny byly tyto hodnoty:

- počet částic větších než 10 mikrometrů:          1 979
- počet částic větších než 5 mikrometrů:           17 948
- počet částic větších než 2 mikrometry:          36 358
- počet částic větších než 1 mikrometr:            70 852
- počet částic větších než 0.5 mikrometr:      291 195
- počet částic větších než 0.1 mikrometr:  2 695 785

Toto jsou již hodnoty, které odpovídají nadprůměrnému znečištění, přitom se měřilo po dvou dnech dešťů. Pro odhalení příčiny by bylo dobré udělat podrobnější měření, aby byl odhalen zdroj částic (například zanesené filtry klimatizace, nečištěné koberce a podobně). Pro zjištění typu prachových částic je potřeba udělat detailní rozbor, který je schopen udělat Státní zdravotní ústav.

Koncentrace CO₂

Naměřená hodnota byla 850 ppm. Doporučená hodnota je do 1 000 ppm. Nicméně na českých pracovištích bývá hodnota CO₂ dost často vyšší než 1 000 ppm, a to vzhledem k nedokonalému větrání. Tyto hodnoty vedou ke snížení pracovního výkonu a k nárůstu únavy.