Nejdůležitější je "hloubka" stínu. Rozhodující je pro to především orientace vůči světovým stranám, množství světla a slunce.
Do polostínu čemeřice
Kam se slunce aspoň na pár hodin denně dostane, se může dobře dařit celé řadě rostlin. Typickým příkladem je třeba čemeřice (Heleborus).
"Jsou to vděčné a nenáročné trvalky, které v humózní, mírně vlhké a propustné půdě bohatě pokvetou," říká Miroslava Paclová z HORTIservisu.cz.
"To, co na čemeřicích obdivujeme, jsou zveličelé kališní lístky. Bývají velmi často zelené, bílé, růžové, fialové, ale i žluté nebo dvoubarevné.“ Po odkvětu se vyvíjejí poměrně velké, tuhé listy, které mají rovněž dekorativní charakter.
Mezi další trvalky, které mají rády polostín, patří například plicníky (Pulmonaria), konvalinka vonná (Convallaria majalis) či kakosty (Geranium).
Rododendronům se daří pod stromy
Mírný stín, například pod korunami rozlehlých stromů, mají rády pěnišníky nebo chcete-li rododendrony a azalky. "Jsou bez nadsázky nejvýraznějšími jarními dřevinami," potvrzuje Paclová.
"Upoutávají na sebe velkými, výrazně vybarvenými květy, kterými jsou některé keře zcela obaleny." Můžete vybírat z nepřeberné palety jejich kultivarů, které nabízí nejrůznější barvy. Nejvíce září oranžové a žluté. Radost vám ale budou dělat jen při správné péči.
Základem úspěchu je správné vsazení země. "Rododendrony a azalky chtějí rašelinu," vysvětluje zahradnice Vlasta Černá-Rypáčková ze zahradnictví Rypáček. "U čerstvě nasázených rostlin je nutná také hojná zálivka. Hnojení je třeba minimálně jednou v sezoně, nejlépe na jaře."
Evergreenem je břečťan
Na místech s trvalým stínem se bude dařit jen vybraným zástupcům. Dokonce i obyčejný trávník zde vypěstujete jen těžko. "Prodává se sice travní semeno do stínu, ale na hodně stinných místech moc neroste ani to," vysvětluje zahradnice.
Ale nezoufejte. I trávník se dá nahradit půdokryvnými rostlinami. "Hezký je například barvínek (vinca minor)," dává tip Černá-Rypáčková. "Lze jej koupit v zelené odrůdě nebo do polostínu v panašované - listy jsou zeleno-bílé."
Ideálně se do stínu hodí také břečťan. Je nenáročný a má rád humózní, ne příliš suchou půdu. A ta ve stinných zákoutích pod stromy nechybí. "Listí a drobné větve spadané na podzim se totiž po několika měsících promění v mulčovací vrstvu," vysvětluje Vlasta Černá-Rypáčková.
Vybírat je skutečně z čeho. Existuje mnoho stovek odrůd - velkolisté, drobnolisté či s miniaturními listy, temně zelené i druhy s panašovanými listy, například zeleno-bílými nebo zlato-bílými, rychle nebo pomalu rostoucí.
Velmi vděčné, nenáročné a zároveň krásné jsou rovněž kapradiny. Pozor ale, odumřelé listy by se neměly stříhat. Z jara totiž chrání mladé výhony a v létě v podstatě nahrazují mulčovací vrstvu.
Život i pod starými stromy
Že je to sice hezké, ale pořád jenom "listí a listí"? Samozřejmě to tak být nemusí. Najdou se i rostlinky, které kvetou, i když mají méně světla. A to dokonce i pod korunami starých stromů s mnoha kořeny, které odebírají veškerou vodu a živiny z celého okolí.
"V takovém případě doporučuji část rostlin omezit, případně zrušit, aby se vše prosvětlilo a provzdušnilo," radí Vlasta Černá-Rypáčková. "Potom se zde my i rostliny budeme cítit lépe." Tím získáme světlo, ale to stále ještě pro úspěšné pěstování rostlin nestačí.
Potřeba je také zajistit, aby rostliny pod stromy měly odkud brát živiny a vodu. Nejjednodušší je navézt na taková místa vrstvu humusu. Kořeny stromů ho ale rychle spotřebují, takže je třeba postup opakovat.
Jako druhá varianta se nabízí zakrýt půdu netkanou textilií a na ni navézt humus. A teprve do této vrstvy rostliny zasadit. V tomto případě ale bude třeba hodně vydatná zálivka.
Květy i ve stínu
A jaké rostliny že to kvetou i ve stínu? "Krásně vypadá například bergénie (Bergenia)," dává tip zahradnice. Má tuhé listy, které se na podzim částečně zbarvují do krvavě rudé barvy. Dorůstají asi 40 centimetrů, růžové květy na tlustých stvolech rozkvétají v březnu a dubnu. Potřebuje "suchý" stín.
Dominantou se může stát také bohyška nebo chcete-li funkie (Hosta). Na výběr se nabízí mnoho druhů s různě velkými a tvarovanými listy. Té se bude dařit i v tom nejhlubším stínu. Podle druhu kvete bíle až fialovomodře.
Oblíbený je rovněž kakost (Geranium), což je původně luční květina. Nenáročný je jak na půdu, tak na stanoviště. Květy mohou mít barvu bílou, růžově karmínovou, ale i fialovou a modrou.
Nebo naopak můžete sáhnout po květinách, které znáte spíše z lesa, například bledule, sněženky, sasanky (Anemone) či jaterník (Hepatica). Ty všechny na jaře vytvoří ve stínu stromů krásný koberec.
V létě zase mohou stinné zákoutí ozdobit například květy čechravy. Té nevadí ani vlhko. Noblesně vypadá hortenzie, jejíž květy se zbarvují podle typu půdy. Ta má raději polostín. Na podzim kvetou třeba hořce rodgersie nebo zběhovce.
Trvalky můžete doplnit i letničkami v nádobách. Stín mají rády například fuchsie (Fuchsia), lobélie (Lobelia Erinus), begónie (Begonia) či nádherné durmany (Datura), které možná znáte pod názvem andělské trubky. Právě ty totiž připomínají jejich veliké květy.
| Jaké rostliny se hodí do stínu
Rhododendron japonicum Rhododendron x gandavense (Gentské azalky)Coccinea Speciosa - oranžově červené květy Kapradiny: Další rostliny vhodné do stínu: Trávy: |
