Pozemek o úctyhodném rozměru 6 800 m² ve středních Čechách má podobu mělké kotliny, kterou lemuje plaňkový plot i vysoké stromy, ze strany silnice pak kamenná zeď s plotem. Vznikla tak zahradní oáza, do níž zvenku jen těžko nahlédnete.
Před jedenácti lety tu rostly kopřivy až do pasu, ostřice, několik keřů a jív, z ovocných stromů jediná jabloň. Rodina přesto zvládla navrhnout a vytvořit zahradu vlastními silami. Pán domu dokonce přetvořil hromadu kamenů, které zbyly z přestavby stodoly, v několik zahradních ministaveb.
Tvorba zahrady byla po rekonstrukci domu a stodoly (hlavně pro ženské osazenstvo) už spíš velkou zábavou než tvrdou prací. Začalo se postupně, nejdřív u domu, časem se všichni mohli věnovat i vzdálenějším oblastem. Terénní úpravy nebyly potřeba, zahrada se výškově rozčlenila už při těžbě jílu.
Voda a kámen
Dalším naprosto nepřehlédnutelným prvkem zahrady je kaskáda tří jezírek. Nejdříve vzniklo vrchní malé, napájené samospádem ze studny. Z něj teče voda do dalšího a za kamenným můstkem je vybudováno třetí, největší.
Stodola bývala dvakrát tak dlouhá a průjezdná. Zřícená část stavby se rozebrala na kameny, které miluje mužská část rodiny. Z nučického pískovce zbarveného do červena tak vznikly nasucho poskládané zídky.
Z kamene vznikly i vyvýšené záhony, lavice a krásné "staré" sešlapané zahradní schody. Původní jsou jen nízké sloupky za vstupní branou, které zbyly z polozřícené kůlny, osázené miniaturními šeříky a skalníky, jež mají rády sucho.
Rozlehlá zahrada potřebovala kompost. Vznikl vzadu na kopci, kde byla kupodivu dolina plná vody. Až časem majitelé zjistili, že je na pozemku vysoká hladina spodní vody. Je to neuvěřitelné, ale na této zahradě se nemusí zalévat. "Kropíme, jen když koupíme nové rostliny, aby zakořenily," přiznává Tereza.
Starost jim naopak přidělal hryzec, který se živí kořínky rostlin. Zahynul tak převislý červený buk a málem i roubovaná moruše. Naštěstí jsou v kraji kuny, takže bylo brzy po problémech. Zájem o zahradu výmluvně dokládají slova paní domu: "Tak velká zahrada je nám už malá. Když přineseme keřík, není najednou kam dát."
Hodně muziky, málo námahy
Středu zahrady vévodí velký trvalkový záhon. "Na jeho místě bylo dřív smetiště, kde se válely hrnce a jiné staré haraburdí," vzpomíná manželka. "Udělali jsme z něj ohniště, na kterém shořelo harampádí z domu a ze stodoly. Na vypáleném místě jsme pak vysadili kopretiny a řekli si, tady bude velký záhon."
Předvádějí se na něm kromě jiného nejrůznější odrůdy gerania, kolem komule Davidovy neboli motýlího keře opravdu romanticky poletují motýli.
Po celý rok zahradu prosvětlují keře s barevnými listy. Přeborníky jsou červenolisté dřišťály, žlutě nebo bíle panašovaný brslen, který neopadává ani v zimě, nebo poléhavé zlaté a stříbrné jalovce. Stráně, které byly problematické na sekání, osadili majitelé keři. Během tří až čtyř let rozrostly a spojily v jeden celek. Dnes už s nimi není starost, kromě příležitostného přistřihávání.
Za stodolou zbylo místo na malý sad s ovocnými stromy, které pomáhá stříhat kamarádka zahradnice. Protože je pozemek rozlehlý, majitelé se snažili, aby jim v budoucnu dal co nejméně práce. Na řadu míst, kde se sázelo, proto položili fólii a mulčovací kůru.
"Propustí vodu, podrží ji v půdě a je pod ní tepleji, navíc na fólii kůra tolik netleje," pochvaluje si dcera Tereza. Záhony tak plejí jen na jaře a podruhé až na podzim.
Střídání barev
Rostliny vysázené v patřičných rozestupech se rozrostly v souvislé porosty, které kvetou postupně jeden po druhém, nebo společně zahradu probarvují. Tvůrkyně si daly záležet na barevných tónech, jež prostor rozzáří v různých ročních obdobích.
Okolí bazénu zdobí modré perowskie, nedaleko jezírek najdete záhon s vřesy a spoustou kultivarů třezalek, které vytvářejí žlutě kvetoucí koberec, posléze ozdobený drobnými červenými bobulemi.
Na jaře ozdobí bývalé chlévy, ve kterých je dnes dílna, klematisy, v létě převezme kvetení zimolez. Stěnu u domu zkrášlují pnoucí hortenzie, za domem najdete schovanou modrou hortenzii. Hned za vstupní branou roste rakytník řešetlákovitý, u stodoly trnitá hlohyně s nápadnými červenými bobulkami.
U stodoly zaujmou osázená kamenná koryta z chléva i bohyšky, hlavně atraktivní panašované. Jeden záhon za stodolou kvete od jara do podzimu bíle, na jaře pro změnu ozdobí místo opodál růžově kvetoucí skalka. Zahradu zdobí levandule i žlutě kvetoucí svatoliny cypřišovité.
Rostliny převyšují zajímavé stromy, například roubovaná vrba, která se stříhá, aby vytvořila pravidelný deštník, moruše nebo panašované javory, roubované převislé modříny, zlatá katalpa, panašovaný tulipánovník nebo různé kultivary borovic. Odpustit si nemohli majitelé ani zeleninovou zahrádku a školku hned v sousedství, kde množí rostliny.
