Výsledek? Třeba centrum Prahy je označováno za nejteplejší místo v republice, dokonce i na okrajích metropole je teplota o dva stupně nižší než ve středu města. Rozdíl mezi teplotou v nezastavěných oblastech a ve městě bývá dokonce až 10 °C.
Asfaltové chodníky, silnice i budovy, tedy ony tepelné ostrovy, tak akumulují spoustu tepla, které zvyšuje ještě hustá automobilová doprava i teplo z klimatizace domů, která ho vypouští do okolí.
Vysoká či hustá zástavba brání nočnímu ochlazení, aby se promíchal chladný noční vzduch s teplým, který „sálá“ z budov či asfaltu. Ve velkých městech dnes najdete jen minimum budov se zelenými střechami, chybí vodní plochy, dostatek vysokých stromů, zelených fasád a zeleně vůbec.
Přitom jeden jediný vzrostlý strom funguje jako „klimatizace“ s výkonem až 30 kilowattů. Takže se vyplatí bojovat za zachování třeba jediného stromu před vaším panelákem.
Města si už neudržitelnou situaci začínají uvědomovat. A například podle nových pravidel výstavby budou v Praze (PSP) v každé nové či opravované ulici širší než 12 metrů povinná stromořadí.
Obyvatelům měst nezbývá než tlačit na radnice, magistráty a městské úřady, aby nepoužívaly hesla o zeleni jen před volbami, ale zasadily se o jejich realizaci. Zájemci o nové bydlení by měli požadovat na developerech, aby okna, zejména s jižní a západní orientací, řešili už rovnou v projektech pomocí předokenního zastínění.
U výstavby rodinných domků je nutné pamatovat na možnost příčného větrání a správného zastínění s pomocí přesahů střechy nebo předokenních žaluzií. Prostě nepustit teplo dovnitř, což platí i u bytů. Klimatizace představuje poslední, nikoli první řešení.
Jak přežít horko v bytě
Majitelé bytů, jejichž okna směřují na dvě světové strany, mají velkou výhodu, příčné větrání zde není problém. Ráno pořádně vyvětrat a pak spustit předokenní žaluzie nebo rolety, to je jedno ze základních pravidel „přežití“ v horkých dnech.
Správně tepelně izolované okno pomoci venkovní rolety
„Venkovní žaluzie chrání před slunečními paprsky a mohou snížit teplotu v interiéru až o 10 °C v porovnání s teplotou venku. Přitom umožňují stínit a současně větrat. Výrazně snižují energetickou náročnost budov. Z materiálů je nejlepší tvarovaný hliník,“ vysvětluje David Žabčík ze společnosti Climax, největšího českého výrobce stínění.
S tímto tvrzením souhlasí i architekt Pavel Horák ze studia Domesi: „Osobně jsem odpůrcem jakýchkoliv složitých a energeticky neefektivních řešení. V projektech by měli architekti dbát, aby bylo možné dům přirozeně příčně provětrat. To samo o sobě udělá velký kus práce. Je nutné především správně zastínit prosklené plochy orientované na jih, případně jihozápad. A to buď nějakým stavebním prvkem, nebo předokenní stínící technikou.“
U střešních oken orientovaných na jižní či západní stranu představují venkovní rolety či žaluzie naprosto nezbytný standard.
Porovnání svislého a střešního okna, kolik slunce jimi v létě prochází do interiéru. Vysoké jižní slunce svislým oknem místnost příliš nepřehřívá, zato střešní okna bez venkovního zastínění způsobí doslova výheň.
Z pohledu architektů je nutné, pokud je to alespoň trochu možné, dodržet i vhodnou orientaci jednotlivých místností: ložnice by měla směřovat nejlépe na východ, rozhodně ne na západ. Kuchyni vůbec nevadí severní orientace, naopak. Ve starých činžácích měli stavitelé a majitelé jasno, kuchyň směřovala na sever do dvora, špaletová okna a těžké závěsy chránily obytné místnosti před horkem.
Kromě předokenních žaluzií a rolet lze na zastínění oken použít i protisluneční fólie. Dělí se na reflexní a termoizolační fólie, aplikují se na vnější, případně na vnitřní stranu skla. Reflexní fólie už v názvu říkají, že sluneční paprsky jen odrážejí, termoizolační brání jak úniku tepla, tak průniku slunečních paprsků dovnitř. Mohou zachytit až 50 procent tepla procházejícího sklem.
Lehké vnitřní hliníkové žaluzie nebo klasické rolety brání vstupu tepla jen v omezené míře. Mnohem efektivnější jsou naopak rolety z technických tkanin předsazené před okna. Nejčastěji se používá materiál screen ze skelných vláken potažených PVC, dokáže totiž odrazit až 90 procent tepla.
Pokud vám nebude chtít majitel bytového domu povolit předokenní stínění, třeba kvůli vzhledu domu nebo z obavy před zásahem a poškozením už zateplené fasády, mohou vám pomoci závěsy z látek označovaných jako black-out.
Tento název vznikl z anglického výrazu pro zatemnění budov za války, kdy bylo nutné dokonale zabránit pronikání světla. Black-out dnes představuje textilii, jejíž rubová strana má takzvaný zátěr neboli tenkou vrstvou gumy, která dokonale brání pronikání světla a částečně i hluku z ulice, proto se tyto závěsy používají často v hotelech pro pohodlí hostů.
Oceníte je však i doma, závěsy stačí občas vysát, prát je můžete třeba jen jednou za rok. V ložnicích se vyplatí používat chladivé materiály na povlečení i ložní prádlo, tedy len, bavlněný satén, damašek či hedvábí. Rozhodně zapomeňte na froté prostěradla!
K pocitu „chladu“ lze využít i barvy: studené odstíny vyvolávají pocit nižší teploty, dokonce až o 6 °C. Světlé neutrální odstíny, hodně skla i kovu a také lesklé plochy, absence koberců, to vše interiér „ochlazuje“.
Je nutné dbát na správné zastínění prosklených ploch orientovaných na jih, případně jihozápad.
Kámen a dřevo si s horkem poradí lépe než beton
„Způsob ochrany domu je třeba volit podle toho, jak moc můžete svůj dům ovlivnit. Při stavbě nového nebo při rekonstrukci se zateplí stěny, střecha a použijí se okna s izolačním dvojsklem, lépe trojsklem. Dům se může vybavit rekuperací. Venkovní rolety lze k rodinnému domu osadit i dodatečně, to platí také o markýzách pro terasy a balkony, stínit je třeba hlavně jihozápadní strany domu,“ vypočítává stavební odborník Ing. Martin Perlík.
Klimatizaci doporučuje spíše pro málo tepelně izolovaná podkroví, kde nelze do stavby zasáhnout.
Teplo v interiéru domu lze ovlivnit už výběrem stavebního materiálu. „Pokud porovnáme chování zděné, nebo ještě lépe monolitické stavby, například betonového stěnového systému, a domu z masivních dřevěných panelů, zjistíme, že se dřevěná konstrukce chová mnohem lépe. Je to díky tolik diskutované malé akumulační schopnosti domů ze dřeva. Dům se jednoduše rychle vyhřeje, ale zároveň rychle vychladne,“ tvrdí architekt Pavel Horák.
Samostatně stojící markýza Pergola s boční clonou Sida vytvoří na terase příjemný stín a zvětší obytný prostor domu.
Stejný efekt je možné pozorovat i v exteriéru. Terasa u betonové zdi, která byla celý den vystavena slunečnímu žáru, nenabídne ještě pozdě v noci příliš tepelné pohody. To ostatně platí i pro balkony nebo lodžie, kde je na podlaze položena keramická dlažba.
Večer, místo abyste si vpustili do interiéru chladnější vzduch, vám bude otevřenými okny a dveřmi sálat naakumulované teplo z dlažby. To, co je v případě podlahového topení pod dlažbou tak ceněné, se zde mění v hodně nepříjemný efekt.
Terasy, balkony či lodžie lze chránit před horkem a slunečními paprsky markýzami, pokud je to tedy technicky možné. „Například pro umístění budete kvůli sklonu potřebovat výšku minimálně 220 cm a víc od podlahy,“ doporučuje David Žabčík ze společnosti Climax.
Svislé markýzy bývá vhodné sladit s fasádou.
To může být problém pro majitele lodžií, protože u nich často nezbývá nad okenními rámy už místo pro připevnění markýzy. Řešení? Takzvané svislé fasádní markýzy, které jsou navinuté na hřídeli v kulaté horní kazetě s průměrem 110 nebo 140 mm. Ta se připevní na strop. Spodní profil je vedený v lanku nebo ve vodících lištách.
