V olomouckém kraji v obci Střítež nad Ludinou nechali majitelé porůst fasádu popínavým přísavníkem. Dům získal na atmosféře prvorepublikové vilky. | foto: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu

Šumperák, dům milovaný i kritizovaný, přežil až do dnešní doby

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
V Československu se stavěl nejvíc: měl pultovou střechu, balkon rámovaly šikminy s kulatými otvory. Typovému domu „V“ se říkalo šumperák či televizor a jeho příběh vydal na dvě knihy.

Přišel zhruba na sto tisíc tehdejších korun. Tedy v případě, že si jej majitel postavil podle typového projektu sám, s příbuznými nebo přáteli po práci, o víkendech či dovolené. Proto tyto domy tolik vypovídají o (ne)vkusu a schopnostech tehdejších stavebníků, většinou mladých a nezkušených.

Výrazně se liší podle toho, jak kdo plány pochopil, zda sehnal nedostatková okna, dveře, materiál či řemeslníky. Šumperáků vzniklo 5 000 (podle počtu prodaných plánů), jenže reálně 20 000 (plány se množily), nejvíc od roku 1966 asi do poloviny 70 let. Jejich sláva ale doznívala až do konce let osmdesátých.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se