Vlastníma rukama si postavil pasivní dům ze slámy. Dřel na něm 2,5 roku

Ve vsi nedaleko od Prahy stojí v zeleni skrytý moderní rodinný dům. Asi málokdo z kolemjdoucích by hádal, že tato moderní stavba s masivně prosklenou jižní stěnou je postavena převážně ze slámy. A že si jej z většiny postavil vlastníma rukama sám majitel.

Příběh našeho domu začal před pěti lety, kdy se nám, mladé environmentálně založené rodině žijící u rodičů, naskytla možnost postavit si vlastní dům.

Po několika schůzkách s architektem Janem Mártonem z ateliéru Naturesystems jsme měli v prvotním nadšení jasno: „Postavíme si dům ze slámy a postavíme ho vlastníma rukama“.

Průběh stavby - stěny jsou navrženy z velkoformátových balíků, původně uvažovaných jako nosné.

Poté následoval dlouhý a v mnohém bolestný proces tvorby architektonické studie. Sladit naše požadavky a představy, názory architekta a možnosti materiálů trvalo více jak půl roku intenzivní práce. Během ní nám na jednotlivé varianty už došla písmena v abecedě.

Výsledný architektonický návrh ale potvrdil, že energie vložená do studie se vyplatila. Po více jak půlročním bydlení můžeme říci, že se v domě žije moc dobře. Na jeho vzhledu a prostorovém uspořádání bychom nic neměnili.

Parametry domu

Náš Slamáček je dvoupatrová stavba se sedlovou střechou s mírným sklonem, založená na betonových patkách nad terénem. Charakteristická je prosklená jihozápadní stěna s modřínovou fasádou. Všechny ostatní stěny jsou slaměné, s minimem oken. Slaměné balíky zvenčí kryje vápenná omítka. Vnitřní omítky obvodových stěn jsou hliněné, z místní hlíny.

Dům se řadí mezi energeticky pasivní stavby. Primární byla minimalizace energie potřebné na vytápění pomocí tepelné izolace (velkoformátové slaměné balíky, foukaná celulóza, kvalitní okna s trojskly), ale nebyla opomenuta ani důsledná orientace ke světovým stranám a perfektní provedení stavby (minimalizace úniků tepla netěsnostmi v konstrukci).

Vytápění máme teplovodní, a to podlahové topení a radiátorový okruh. K akumulaci tepla pro topení a přípravu teplé vody slouží nádrž o objemu 1 000 litrů. Zdroje tepla tvoří 5kWp fotovoltaická elektrárna, krbová vložka s teplovodním výměníkem a jako záložní zdroj elektrická topná spirála na elektrickou energii ze sítě.

Dešťová voda ze střech je sváděna do 7 m³ velké betonové jímky. Dále ji používáme na zálivku zahrady a díky rozvodu dešťové vody v domě i na splachování na toaletách.

Nelehká stavba svépomocí

V polovině roku 2014 jsem dal výpověď v práci a na plný úvazek jsem se začal věnovat stavbě. Nejdřív s veškerým nadšením, postupem času s ubývající energií a zvětšujícími se starostmi.

Stavba trvala 2,5 roku, představovala 7 000 hodin vlastnoruční práce.

Dům jsme původně začali stavět metodou nosné slámy, tedy bez jiné nosné konstrukce stěn. V průběhu stavby byla nakonec doplněna trámková konstrukce. Důvodem byl hraniční statický návrh únosnosti balíků, takže stěny při každém dalším zatížení sedaly a nebylo možné je stabilizovat.

Problémů a věcí k řešení, které nás vyčerpávaly, bylo daleko víc. Stavba nakonec trvala 2,5 roku, 7 000 hodin vlastnoruční práce představovalo osmdesát procent  z celkového množství. Vzhledem ke kumulaci funkcí v jedné osobě (investor, stavbyvedoucí, stavební dělník) je dům sice promyšlený a provedený pečlivě do posledního detailu, ale na druhou stranu se všechny komplikace sbíhaly u mě, což bylo místy velmi náročné. Stavba byla nakonec oproti plánům náročnější i finančně.

Jak se ve Slamáčku bydlí

Náš dům má velmi silnou atmosféru. Vytváří ji unikátní jasanové schodiště se zábradlím ve tvaru stromu, hliněné omítky, vlastnoručně udělaný nábytek, široké dřevěné parapety, oheň v krbu, střechy porostlé rozchodníky a netřesky a všudypřítomné propojení vnitřního a venkovního prostoru přes prosklenou jižní stěnu. Užíváme si dostatek prostoru, vzdušnost, propojení s venkovním prostředím a přítomnost přírodních materiálů.

Propojení interiéru se zahradou, použití zdravých materiálů a prostor pro život jedné rodiny - to byly hlavní požadavky stavebníků na rodinný dům v Dobřejovicích u Prahy.

Slamáček je v obývaný od poloviny prosince 2016. Dům prošel zatěžkávací zkouškou v zimě, kdy byly mrazy až okolo -20 stupňů, i v létě při teplotách okolo 35 stupňů. Velké mrazy v zimě jsme přežili dobře. I v dobách největších mrazů stačilo v domě večer po příchodu z práce jednou denně zatopit (1,5-2 přepravky dřeva denně).

Zajímavé bylo, když se začátkem března udělalo několik dní slunečno: sluníčko (které je v tu dobu ještě tak nízko, že je nezastíní přesahy střechy a terasy) pražilo celé dny prosklenou jižní stěnou a vytopilo k večeru dům na teplotu okolo 27 stupňů. Takže zatímco sousedi topili, my večer masivně pouštěli teplo ven.

Přehřívání je vlastně jediná věc, se kterou nejsme na domě spokojeni. Teplo nám bylo i v létě, a tak se chystáme s tím něco udělat. Čekáme, až před domem vyroste listnatý strom a zastíní jej. Plánujeme také instalovat chladič za jednotku řízeného větrání, který bude ochlazovat vzduch pomocí dešťové vody z jímky.

Pozemek je doplněný jednopodlažní stavbou dílny a garáže umístěnou vedle vstupu.

Každý měsíc si evidujeme veškeré toky energie a vody. Z dosavadního provozu je patrné, že díky použití dešťové vody ze střech ušetříme v domě 40 procent pitné vody a ještě zbude dostatek na zálivku velké zahrady.

Díky dobré izolaci domu a fotovoltaickým panelům jsme také dosud nepoužili elektrickou energii na nějakou výraznější výrobu tepla na vytápění a teplou užitkovou vodu. Vždy stačilo jen na pár hodin zatopit v krbových kamnech zbytky dřeva ze stavby.

Fotovoltaická elektrárna vyrobí za rok 5,5 MWh elektrické energie, což tvoří většinu energie nutné na vytápění i provoz elektrospotřebičů, včetně větrání. Od ledna do konce srpna činila spotřeba elektrické energie z veřejné sítě 1,045 MWh, za stejnou dobu ale bylo dodáno do veřejné sítě 2,618 MWh, tedy 1,5x více. V zimě se ale poměr změní, pro přesná čísla zatím chybí data.

Stavět dům není legrace

Jsem rád, že jsem to nakonec ve fyzickém a psychickém zdraví přežil. A že jsme to vydrželi jako rodina. Na vlastní kůži jsme zjistili plno věcí. Stavba z přírodních materiálů nebývá levnější než standardní, zato je o hodně pracnější. A stavba svépomocí je hodně náročná. A vlastně jakákoli stavba.

Postavit dům je velká a složitá věc, při které vznikají problémy, chyby a náklady. Snažíme se proto předávat naše zkušenosti a zdarma informovat a podporovat lidi, kteří se chystají stavět nebo právě stavějí. Stovky lidí osobně a tisíce na dálku k tomu využívají naše webové stránky, Facebook, dny otevřených dveří, přednášky nebo e-mailové, telefonické či osobní konzultace ohledně stavění ze slámy, stavby svépomocí i stavby domu obecně.

V interiéru je použito hodně dřevo a hliněné omítky.

Více o Slamáčku

Veškeré informace o stavbě jsou přístupné zde. S domem se můžete podrobně seznámit na semináři formou přednášky nebo exkurze, která je součástí konference Příběhy domů, která proběhne 14.-15.10.2017 v Praze.

Autor: Jan Chvátal, spolumajitel, stavbyvedoucí, stavební dělník a obyvatel Slamáčku.  [e-mail]