Dům stojí na rovinatém pozemku ve vesnické zástavbě, na samém okraji středočeské obce. Jeho pozemek se otvírá jižním směrem do přírody, velmi mírným svahem laskavě zeleného údolí. Příjezd k pozemku i vstup do domu jsou ze severní strany. Dům je umístěný na pozemku mírně k jeho severní straně. Přesně tak, aby geometrický střed pozemku zůstal volný, nezastavěný a otevřený k jihu.
Právě volný střed pozemku (ale i domu) je jedním z hlavních principů čínského učení feng šuej. Celý pozemek se tak může svobodně „nadechovat“ a jižní část zahrady zůstává nezastíněná a teplá.
K domu od vstupní branky je záměrně navržena cestička pro pěší chůzi. Je mírně zvlněná. Příchozí tak může plně prožít zážitek vlastního rytmu chůze a přibližující se dům. Od vstupu na pozemek jsou dobře viditelné a rozpoznatelné vstupní dveře do domu.
Nejsou velké, ale doplněné okrasnou mříží s oválným motivem. Nade dveřmi je malá stříška. Hlavní vstup je tím nejen chráněn, ale také esteticky zvýrazněný. Řešení, které podporuje viditelnost a zvýrazňuje vstup do domu, vychází rovněž z principů feng šuej. Podporuje proudění životní energie (Číňané ji nazývají „čchi“) do domu.
Teplo, světlo, klid
Obytné místnosti jsou v rámci půdorysu orientovány od východu na západ. Uspořádání dispozice tak využívá takzvané pasivní solární zisky. Protože je dům dobře zateplený, stačí, když do oken v zimě zasvítí slunce. Interiér se mírně přihřeje a topení nemusí běžet na vyšší teplotu.
V přízemí je na jihovýchodě umístěný obývací pokoj, na jih směřuje jídelna, na západ kuchyně. Ložnice je na východě. Chladnější prostory (vstupní zádveří, schodiště) umístil architekt na sever domu.
V patře najdete uprostřed na jižní straně domu obytnou halu s knihovnou, od východu až k jihozápadu jsou po obvodu dětské pokoje, na severozápadě pak malá domácí kancelář.
Na západní stranu těsně u domu umístil architekt malou oválnou přístavbu s místnostmi, jimiž protéká voda a kde je veškeré technické zázemí domu: vedle koupelny a WC tu najdete prádelnu a kotelnu. Ve vlastním domě je tak klid a ticho.
Pro pocit jistoty
Toto řešení souvisí s principy feng šuej a s odstíněním „elektrosmogu“. Zajímavé je, že i v evropské historii bývala místa se zdrojem vody umisťována mimo obytné prostory domu, na dvorech nebo v samostatných malých stavbách.
Vstupní dveře do pokojů jsou umístěny tak, aby na ně bylo vidět z postelí. Ležící se tak cítí jistěji, protože má přehled, když někdo vstupuje do pokoje. V domě se však uplatňuje řada dalších principů feng šuej, především umístění všech velkých úložných skříní mimo geometrický střed domu, který tak zůstává prostorný a pocitově volný.
Sporák je orientovaný tak, aby ten, kdo vaří, viděl z kuchyně do jídelny i do obytného prostoru. Podporuje to koncentraci při vaření. Podobný princip se uplatňuje při vstupu z předsíně dovnitř domu: mezi předsíní a vnitřním prostorem je celoprosklená dřevěná příčka.
To umožňuje optický kontakt mezi obyvateli domu a příchozími již v okamžiku, kdy vstoupí do domu. Po vstoupení ze dveří předsíně do obytného prostoru má příchozí v zorném poli jeden z klíčových prvků celého domu, pec. V pozadí se mu otvírá pohled na kuchyni a jídelní stůl, přes který je průhled na jih do zahrady. To vytváří základní vjem lidsky teplého domova.
Nerušit!
Hned vlevo od východu ze zádveří je vstup na schodiště do patra. Ten, kdo hned po příchodu domů míří nahoru, nemusí vůbec rušit spolubydlící v přízemí. Schodiště je zaoblené, stejně jako veškeré detaily rohů stěn i stropů v do mě (včetně horních rohů dveřních zárubní). Měkce působí také krémové barvy interiérů a dřevěné obklady stropů v patře.
Ve znamení vlčího máku
Výška místností v patře je proměnlivá a dosahuje až ke střeše. Díky tomu působí prostory horního podlaží velmi vzdušným dojmem. V dětských pokojích a v centrální chodbě umožnila výška stropu dokonce vestavět obytná patra na spaní či posezení. Nezvyklý půdorys domu vzešel z architektovy náhlé inspirace tvarem makového květu. Při jeho první návštěvě byl totiž pozemek posetý vlčími máky v plném květu.
Základní proporce vnějších rozměrů domu vychází ze čtverce 9,6× 9,6 metru se zakulacenými rohy. Oválná přístavba má rozměry 4,6 × 3,8 metru. Zastavěná plocha včetně přístavby činí 105 m2, užitná plocha obou podlaží 170 m2.
Proporce půdorysu a výšky domu vycházejí ze sakrální geometrie čtverce a kruhu, které mají stejný obvod. Středy vnějších obvodových stěn domu jsou mírně prolomené dovnitř. Toto řešení dům z vnější strany pocitově odlehčuje a zmenšuje, zatímco zevnitř vytváří uzavřenější úhel zakulaceného rohu ještě útulnější náladu pokojů.
Trojkombinace s úsměvem
Vnější fasády obsahují kombinaci tří materiálů. U země je to kamenná podezdívka z pískovce, která dům opticky propojuje se zemí a vytváří pocit pevnosti a stability. Pečlivé zpracování kamene dává zážitek z dobře odvedené uměleckořemeslné práce. Přízemí má na fasádě minerální omítku, zatímco patro je obloženo svislými modřínovými prkny. Prkna i kámen propůjčují domu přírodní venkovský ráz.
Vstupní dveře i všechna okna jsou orámovány mírně vystupujícími omítkovými špaletami se zaoblenými horními rohy. Tento detail koresponduje s tvarem zárubní u vnitřních dveří a pomáhá vytvářet výtvarnou jednotu domu. Okna člení vnitřní příčky, které jsou ve vodorovné rovině mírně prohnuté, jako by se usmívaly...
Koncepce domu je nízkoenergetická, s tepelnou ztrátou objektu pouhých 7,5 kW. Jako hlavní zdroj tepla v domě slouží kondenzační plynový kotel, který je kombinovaný se třemi vakuovými solárními kolektory pro ohřev užitkové vody.
Pokud je v akumulační nádrži dostatek tepla pro přípravu teplé užitkové vody, využívá se uložené teplo i pro vytápění. Vytápění je nízkoteplotní s nižším tepelným spádem: Jde o kombinaci sálavého stěnového a podlahového topení. Právě tyto systémy jsou vhodné pro kombinaci s podporou solárního ohřevu vody. Jako médium jdoucí z akumulačního zásobníku do stěnového topení se používá voda proudící v tenkých trubičkách.
Tyto trubičky jsou na obvodových stěnách skryté v přírodních hliněných omítkách. V oválné „vodní“ přístavbě, ale také v zádveří domu je instalováno podlahové topení.
Doplňkový zdroj vytápění představuje akumulační pec s kamny, která v interiéru plní rovněž významnou sociální funkci. Pec i kamna mají svoje vlastní topeniště na dřevo. Když majitelé v zimě zatopí v akumulační peci, vydrží po uhasnutí ohně sálat až 20 hodin. Po tu dobu je plynový kotel v útlumovém režimu. Kamna se využívají příležitostně na vaření nebo pečení v troubě.
Teplý kabát a kouzlo akumulace
Obvodové zdivo celého domu tvoří 17 cm silné tepelně izolační cihly, které jsou z vnější strany pečlivě zatepleny minerální vlnou v tloušťce 25 cm. Vnitřní příčky jsou z nepálených cihel. Ty jsou těžší než pálené cihly, a pomáhají tak akumulovat teplo z denního režimu vytápění.
Poblíž velkého jižního francouzského okna v přízemí je v interiéru keramická neglazovaná dlažba. Také ona pomáhá akumulovat teplo, tentokrát ze slunečních paprsků, které oknem pronikají z jihu do jídelny. Jde především o zimní období, kdy je slunce nízko na obzoru a svítí hluboko do interiéru domu.
Pomáhá to získávat teplo v domě a ukládat je pro večer a noc. Naopak v létě přímé teplé sluneční světlo do domu moc neproniká: odstiňují je velké přesahy střech a pergola v přízemí. Díky tomu se dům v letním období nepřehřívá. Veškeré vnitřní omítky jsou hliněné.
„Hliněné materiály v interiérech pomáhají vyrovnávat vzdušnou vlhkost a výkyvy teplot,“ prozrazuje architekt Oldřich Hozman, „v zimě akumulují teplo. A v létě, když se na noc pootevřou okna, akumulují nižší noční teplotu na druhý den, kdy dům účinně zchlazují.“
Díky hliněným materiálům je v domě zdravější mikroklima a vyrovnané výkyvy relativní vlhkosti vzduchu. Přírodní povrchy (například hliněné omítky či nelakované dřevo) udržují v domě vyšší úroveň volných záporných iontů.
Příroda i shora
Dům má celodřevěné trámové stropy. Není to náhoda ani samoúčelný rozmar architekta: díky tomu může domem proudit pro člověka přirozené geomagnetické pole Země. Železobetonové stropy, které jsou sice běžné, ale geomagnetické pole narušují, v domě nenajdete.
A logickým dovedením přírodního principu do důsledků je extenzivní zelená střecha, která kryje trámovou konstrukci shora. Tento prvek dům esteticky zjemňuje směrem k přírodnímu pojetí. Zatravněná střecha zadržuje vzdušnou vlhkost a pomáhá dům izolovat. V létě od horka, v zimě od mrazu.
Celostní principy stavby
„Koncepce domu je založena na celostním vnímání souvislostí mezi člověkem, architekturou a přírodou,“ vysvětluje Oldřich Hozman. „Návrh stavby bere v úvahu nejen úspory energií, za které platíme penězi, ale i úrovně neměřitelných vlivů jemných energií, za něž může me zaplatit zdravím,“ zdůrazňuje architekt.
Proto také dbal na kvalitní estetickou úroveň detailů a vybíral důsledně materiály blízké přírodě i člověku. Je totiž přesvědčen, že to vše má vliv na hlubší duševní prožitky při zažívání architektury a prostředí.
Inspirace vlčím mákem
„Když jsem přišel poprvé na pozemek, užasl jsem: byl celý porostlý kvetoucími vlčími máky. Kvetly červeně na celé zahradě. Ovlivnilo mě to, když jsem skicoval první tvary a náčrtky domu. Tvar květu vlčího máku se promítl do mírného prohnutí obvodových stěn a zakulacení rohů domu. Společně jsme si s investorem přáli, aby byl dům útulný. Tak jsem se snažil, aby měla stavba lidsky přiměřené rozměry a měkké tvary,“ vysvětluje architekt Hozman.
Střechu tak v nejnižších místech mírně sklopil k nárožím a okrajové středy hřebenů střechy trochu nadzdvihl uprostřed obvodových stěn. Vnější obrysové tvary a přesahy střech Oldřich Hozman hodně zaoblil, aby dům neměl žádné ostré rohy.
„Navíc jsme se dohodli na dřevěném obkladu fasády prvního patra. Tím se dům opticky snížil a tvarově i materiálově ‚změkl‘. Měl jsem radost, že majitelé chtěli prostory s protékající vodou trochu stranou, mimo obytné místnosti. Korespondovalo to s principy feng šuej. Navrhl jsem malou přístavbu, kde jsou kotelna, prádelna, koupelna i WC. Obytné prostory domu tak zůstaly klidné a tiché,“ vysvětluje Hozman.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Na přání majitelů není spuštěná diskuse.