Největší hodnotou pozemku jsou výhledy do krajiny, které architekti „orámovali“...

Největší hodnotou pozemku jsou výhledy do krajiny, které architekti „orámovali“ velkými okny. | foto: Lucie Kastnerová

Rodičům navrhli skvělou dřevostavbu, kde nemusejí v zimě téměř ani topit

  • 39
Je téměř pravidlem, že první návrhy od mladých architektů patří k těm nejlepším projektům. Nadšení, chuť do práce a snaha dostat ze sebe to nejlepší, to platí i o domu pro rodiče, který v malé obci na Plzeňsku postavil jejich syn a snacha, tedy hurá studio neboli architekti Jakub Hoffmann a Alexandra Hoffmannová.

Jakub Hoffmann popisuje kontext celého projektu takto: „Malá obec na Plzeňsku, odkud pochází maminka a kde jsme společně prožili velký kus života, klidná okrajová část, pozemek s krásným jižním výhledem, poslední volný v řadě. Záda domu jsou chráněna prudkým svahem.“

Dřevostavba se sedlovou střechou skvěle zapadla do okolí.

Po dlouhých letech přemýšlení a plánování prvního skutečně vlastního bydlení se rodiče rozhodli svěřit tuto zodpovědnou úlohu svému synovi a snaše, tehdy ještě studentům architektury těsně před diplomem.

„Dlouho toužili po tom postavit si dům podle svých představ, kde pohodlně stráví zbytek života. Dům jsme vymysleli a postavili jako přízemní montovanou dřevostavbu s podkrovní vestavbou tak, aby bratři a sestra s rodinami měli kde přespat, když se všichni sejdeme. Zároveň jsme mysleli i na to, aby rodiče ‚na stará kolena‘ nemuseli běhat po schodech a v přízemí tak měli vše, co potřebují,“ popisuje architekt Hoffmann.

Svůj projekt přihlásili autoři do soutěže Interiér roku 2022 v kategorii Nízkonákladové bydlení. Uzávěrka již osmého ročníku soutěže pro architekty a interiérové designéry z České a Slovenské republiky je 28. února 2023. Vítězové budou vyhlášeni na mezinárodním kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum v pražském Centru současného umění DOX 16. května 2023.

Když chybějí finance

Prostředků však nebylo na rozhazování. Dům tak od prvních skic vznikal poměrně dlouho a promyšleně, aby mladí architekti přesně a v předstihu věděli, kde mohou utrácet za věci, které za to skutečně stojí a kde se naopak musejí držet při zemi, aby nepřestřelili rozpočet.

„Společně s rodiči jsme se shodli nešetřit na té největší hodnotě, kterou pozemek nabízí. Tou jsou rozhodně výhledy do krajiny, které jsme proto orámovali velkými okny a krajinu tak vtáhli do interiéru jako měnící se obrazy. Rovněž jsme nezanedbali promyšlenou a pečlivě naplánovanou konstrukci domu včetně jeho obálky. Je proto řešený jako dřevostavba v pasivním standardu, založený na polštáři z pěnosklového štěrku,“ popisuje architekt Hoffmann.

Většina nábytku je vytvořená na míru prostoru, do detailu rozkreslená a následně vlastnoručně vyrobená investorem z březové překližky v kombinaci s bílým laminem.

Příznivá orientace na pozemku pak přináší pozitivní solární zisky, a v zimě tak skoro není potřeba v domku topit. Fasáda ze silných dřevovláknitých desek a vnější žaluzie pak dostatečně chrání interiér proti přehřívání během parného léta.

„Interiér jsme řešili na míru. Od spárořezu v koupelnách až po výběr klik u dveří. Kombinace přírodního dřeva, bílé a mátově zelené barvy se prolíná celým interiérem. S ohledem na to, že převážnou část rozpočtu spolykala hrubá stavba, okna a technologie, musel být interiér navržen skromně,“ upozorňuje Jakub Hoffmann.

Naopak, na čem šetřit nechtěli, byla kvalitní podlaha. Zvolili proto dubovou, která bude s domem přirozeně stárnout a všemožné šrámy od každodenního života ji nezoškliví. Podlaha a přiznané stropní trámy tak položily základ, od kterého se odvíjel celý interiér.

Většina nábytku je vytvořená autory projektu na míru prostoru, do detailu rozkreslená a následně vlastnoručně vyrobená investorem z březové překližky v kombinaci s bílým laminem.

Na překližku nedají dopustit

Překližka je použitá i na obklad špalet oken a vchodových dveří. „Interiérové dveře jsme také realizovali zčásti vlastnoručně. Mají zárubně řešené z masivních smrkových hranolů s negativní drážkou, která je odděluje od okolních stěn. Dveřní křídla jsou však bílá a hlavně sériově vyráběná. Ve spolupráci s výrobcem jsme jim však běžné prosklené výplně vyměnili za drátosklo. To se pak objevuje i na několika dalších místech v interiéru, například na obkladu za pracovní deskou kuchyně nebo ve vitrínce v obývacím pokoji,“ doplňuje Saša Hoffmannová

Překližka je použitá i na obklad špalet oken a vchodových dveří.

Koupelny jsou obložené jednoduchým bílým maloformátovým obkladem, který je místy vyspárován mátově zelenou spárovačkou. Na podlahách koupelen použili autoři mátově zelenou dlažbu.

Podkroví, které slouží jenom na občasné přespávání již dospělých dětí s rodinami, je řešeno velmi úsporně: na podlaze postačily OSB desky lakované bíle pigmentovaným lakem, úložné prostory jsou schované za překližkovou stěnou v šikminách střechy. Zbytek nábytku si pak majitelé přenesli z původního bydlení.