Domy na kuřích nožkách však navrhoval i Le Corbusier nebo sovětští konstruktivisté. Měly být ochranou před chladem a vlhkostí. Vysoké podpěry vytvářely iluzi létání nad zemí. V Los Angeles návštěva některých z těchto domů může testovat ty, kteří trpí závratí. Jejich majitelé je však považují za mnohem méně hrozivé a mírumilovnější, než ukazuje hollywoodská kinematografie.
Budovy vystavěné na vlnitých kopcích i na pobřeží oceánu nebojácně ukazují své základy, jindy je zase decentně ukrývají. Nebojí se strmého terénu ani výšky, aby svým majitelům nabídly maximum prostoru, pohodlí i ojedinělé výhledy.
Domy na kůlech mají jednoduchý koncept: v podstatě jde o „krabice“ na štíhlých, křížem vyztužených sloupech. Působí nesmírně dramaticky, protože jsou vystavěny přes strmý sráz nebo vzdorují vlnám Pacifiku. Nejznámější budovy jsou ty, které vyčnívají z okraje horských hřebenů nad kaňony a pobřežím oceánu.
Pro obyvatele bez strachu z výšek nebo tsunami nabízejí báječné „posedy“ nad městem či výhledy na nekonečné mořské vlny. Jejich zdánlivá nebezpečnost z nich udělala také filmové hvězdy, typicky líčené jako domovy problémových duší, například drogového dealera ze snímku Smrtící zbraň 2, nebo závislého muže na hazardních hrách v The Gambler i voyeuristického Toma v Body Double.
Na stříbrném plátně v Hollywoodu navíc slouží domy na kuřích nožkách, neboli na sloupech, jako silný vizuál v katastrofických filmech, když se hroutí kopce, voda zaplavuje obydlí a je potřeba myslet na zemětřesení i konec světa.
Stavební předpisy dokázaly víc než strach
Ve skutečnosti byl trend stavby domů na sloupech v kopcích krátkodobý, oproti výstavbě podobných konstrukcí na pobřeží oceánu. Tady však štíhlé kuří nožky vystřídaly mohutné železobetonové sloupy.
U domů na kuřích nožkách se totiž ukázalo, že požár zespodu konstrukce může být velký problém a nové stavební předpisy pro protipožární ochranu platné od roku 1966 způsobily, že jejich výstavba se stala neúměrně nákladnou.
Pokud nebyly podlahové trámy připevněné k základům, byly hodně zranitelné. Když sloupy a příčné výztuhy díky přírodním podmínkám zakolísaly, podlahy klouzaly dopředu a dolů ze svahů.
Domy, dokončené v letech 1962 až 1966, vypadají z ulice jako typické moderní budovy poloviny minulého století s převislými plochými střechami, štukovým anebo dřevěným obkladem s jednoduchými okenními otvory. Pohled z boku nebo přes Beverly Glen Canyon odhaluje, že se většina každé budovy jakoby vznáší ve vzduchu, podepřená vysokými, úzkými sloupy, které se zdají být příliš nedostatečné na to, aby zvládly svůj úkol.
Budovy jsou jednopodlažní, mají jednoduchý obdélníkový půdorys, horizontální zvýraznění a velké plochy oken. Dlouhý balkon se táhne po celé šířce, aby poskytoval výhledy pro odvážné a noční můry pro ty, kteří mají strach z výšek nebo utonutí v oceánu. Stavitelé dnes proto raději vytvářejí kolem sloupů silné zdi, které se táhnou až k zemi. Dřevěné podpěry nahradily hluboko zapuštěné železobetonové piloty.
Nadšený surfař postavil své ženě dům, který vypadá jako hrad z písku![]() |
Stavba mezi drahými sousedy
Umístěný v prvotřídním sousedství a obklopený nemovitostmi v hodnotě 100 milionů dolarů stojí mimořádný dům. Kombinuje nadčasovou krásu dřeva, transparentnost skla a poskytuje vynikající kulisu pro zobrazení současného umění. Je typickou ukázkou toho, jak skrýt sloupy, na nichž stavba stojí, aby zbytečně neděsila návštěvníky či kolemjdoucí.
Asymetrická velkoobjemová střešní linie je „zapuštěná“ do obývacího prostoru a nabízí prostor ideální pro zábavu. Otevírá se přímo do nově zrekonstruovaného soukromého dvora s bazénem a vířivkou. Blízkost prestižní čtvrti Holmby Hills zvyšuje atraktivnost domu.
Budova o rozloze 440 m2 postavená v roce 1978 na pozemku 926 m2 má ve svém čele dvě mohutné, pečlivě ukryté podpěry. Stojí na nich ve třech patrech čtyři ložnice, pět koupelen, obývací pokoj a jídelna s barem, to vše na dřevěných a dlaždicových podlahách. Patra jsou propojena výtahem vedoucím za vchodem do garáže pro dvě auta a dalšími parkovacími místy pro čtyři osobní vozidla.
Tragédie. Ale jen ve filmuObčas kritikům této architektury uniknou některé zajímavosti. Jeden nedaleký dům „na chůdách“ prožil tu nejtemnější možnost pro tyto domy, když se zhroutil na plátně v katastrofickém filmu Zemětřesení z roku 1974. Budova byla téměř rozdrcena během náhlého a neuvěřitelně silného pohybu zemské kůry. Jenže to, co ve filmu podlehlo zkáze, byl ve skutečnosti model. Samotný dům dodnes stojí na Alta Mesa Drive. Film získal speciálního Oscara za vizuální efekty. |