Dřevostavba v kamenném kabátě nebo zděný dům obložený dřevem je dnes běžně dostupná realita, kterou lze díky uceleným fasádním systémům ozvláštnit prakticky každou stavbu.
Při výběru fasády je nutné zapomenout na jinak běžně používané úvahy o rozumné ceně a kompromisu mezi užitnými vlastnostmi fasády a estetickou představou. Je třeba vzít v potaz mnohem víc parametrů, které se v minulosti příliš neřešily, zejména schopnost fasády dýchat a její tepelně izolační vlastnosti.
Z čeho vybírat
Podle způsobu provedení se zateplovací systémy rozdělují na dvě skupiny, na kontaktní a bezkontaktní. U kontaktních systémů se tepelná izolace (polystyren nebo minerální vlna o tloušťce 10 až 20 cm) upevňuje pomocí lepidla přímo na obvodovou konstrukci domu. Tento způsob se ovšem neobejde bez krycí vrstvy, obvykle tvořené omítkou na speciální armovací síťce, a penetračního nátěru.
Vlastní povrch fasády mohou tvořit keramické klinkerové pásky, cihelné obklady nebo pásky z břidlice či jiného druhu obkladového kamene.
Druhou možností, jak zakončit lícový povrch zateplovacího fasádního systému, jsou probarvené tenkovrstvé omítky. V případě zateplené fasády ani jiná než tenkovrstvá omítka není vhodná, protože klasická jádrová omítka se štukem by mohla na izolačním "polštáři" popraskat.
Zavěšené fasády
Druhá skupina fasádních zateplovacích systémů se nazývá bezkontaktní a je zastoupena především takzvanými zavěšenými fasádami. Nejprve se na zeď upevní izolační vrstva z tvrzené pěny nebo desek z minerálních vláken a pak se tato izolace pokryje vnějším pláštěm, který ji chrání před povětrnostními vlivy.
Ve stavební hantýrce se zavěšené fasády řadí do kategorie " tvrdých" fasád. Samotné zavěšené fasády se pak dále odlišují použitými materiály i technologiemi. Nejčastějším důvodem, proč ji majitelé volí, je snaha o zvýšení estetické hodnoty domu.
Ale pozor, pokud se zdobnost fasády přežene, může dům působit jako pouťová střelnice. Na druhé straně díky dobře vybranému fasádnímu systému lze proměnit i nevýrazný a tuctový dům ve stavbu "s názorem".
Většina typů zavěšených fasád pochází ze Skandinávie či Kanady. Protože jsou to země s tradičně studeným podnebím, je možné tepelně izolačním schopnostem věřit.
Tyto promyšlené systémy se tak označují různými přívlastky, například provětrávané, samonosné, se zadní ventilací, s plošným přisáváním vzduchu, bezmaltové atd.
Samotné provedení zavěšených fasád spočívá v použití rastrů z dřevěných latí nebo kovových profilů a kotev, na které se fasáda upevní. Vzniklá vzduchová mezera mezi obvodovou konstrukcí a fasádním systémem vytváří "komínový" efekt sloužící pro odvětrání případné zemní vlhkosti a kondenzátů.
Do této mezery se také mohou vkládat (i dodatečně) izolační materiály v podobě minerálních vláken či polystyrénu. U systémů firem Novabrik či Marmorock dokonce tyto samonosné konstrukce zvyšují pevnost obvodového zdiva, a tak výrazně zlepšují mechanické vlastnosti konstrukce stavby.
Již zmíněný systém Novabrik se uplatní u rekonstrukcí starších objektů, protože dokáží zaretušovat i poměrně velké nerovnosti obvodové konstrukce.
Na připravené rastry se pak upevňuje vnější plášť, například ve formě desek s vrstvou minerální omítky, vláknocementových prvků, profilovaných prken, plastových či kamenných panelů, betonových kamenů, ale třeba i kovovových či skleněných tabulí. Další výhoda zavěšených fasádních systémů? V případě potřeby je můžete rozebrat a svěsit s možností znovu je složit.
Pomocí zavěšené fasády lze proměnit například dřevostavbu na nedobytně vyhlížející kamenný dům nebo vilu s keramickým obkladem. Díky takto zajímavým možnostem je zřejmé, že navzdory vyšší ceně bývá investice do některého z těchto druhů fasád lákavá a z dlouhodobého hlediska dokonce i návratná.
Předezděné fasády
Fasády konstruované jako předezdívka představují další typ. Fasádní zeď se vyzdí před obvodovými stěnami domu. Většinou jsou to bytelné a finančně náročné fasády, které se na druhé straně mohou pyšnit dlouhou životností a také tím, že jsou prakticky bezúdržbové.
Fasádní stěny tohoto typu se obvykle vyzdívají z lícových cihel, klingerových cihel (zvonivek), vápenopískových cihel nebo přírodních kamenů. Celý systém si pak můžete představit jako vyzděný obal kolem domu, který působivým způsobem dotváří styl a vnější podobu fasády, ale nejen to.
Dvojitá stěna se vzduchovou mezerou či s jinou izolací je velmi účinnou bariérou proti vnějším povětrnostním a teplotním útokům. Pokud to základy domu dovolí, pak je možné tento typ fasád konstrukčně řešit například jako jednoduchý představěný vnější plášť, předezdívku s vnitřní izolací bez vzduchové vrstvy, anebo jako předezdívku s izolací a vzduchovou vrstvou.
Keramika a spol.
V naší zemi se o slávu keramických obkladaček postarala již v období mezi dvěma válkami firma Rako (např. dnešní Dům odborových svazů na pražském Žižkově, původně palác Všeobecného penzijního ústavu) a dlužno dodat, že valná většina starších realizací tohoto typu spadá na vrub rakovnické keramičky.
Fasádní cihly stejně jako keramické pásky jsou u nás rovněž tradicí. Pásky se maltou upevňují přímo na jádro omítky nosné zdi, v případě sanace se lepí na stávající fasádu. Ta však musí být upravená tak, aby měla pevný a čistý povrch. Celkový výsledek je také závislý na přesnosti práce při obkládání a spárování.
Chcete-li svoji starou domovní fasádu jednoduše, ale velmi výrazně oživit, tak keramické pásky budou pro vás ideální.
Klasické i netradiční omítky
Po přečtení předchozích řádků by to mohlo vypadat, že klasickým omítkám odzvonilo. Opak je pravdou, protože ze stavebního či architektonického hlediska jsou v řadě případů funkční a nenahraditelné. Určité stavby si prostě bez "měkkých" omítek nedokážeme představit.
Dnešní trh nabízí kromě často používaných omítkových systémů také originální výrobky s nadstandardními vlastnostmi, například rustikální omítky BetaDekor nebo vyrovnávací bezvápenné tmely AlfaForm SCA od společnosti Stomix.
Zajímavým produktem jsou hliněné omítky Viton z řady Baumit Bayosan, které jsou čistě přírodní a kromě hlíny a písku neobsahují žádné chemické přísady. Vyznačují se výbornými vlastnostmi: regulují vlhkost, akumulují teplo, jsou paropropustné, absorbují škodliviny. V suchém prostředí je můžete neomezeně dlouho skladovat a lze je nanášet na téměř všechny druhy podkladů.
Návrat břízolitu
U stavebníků se znovu oživil zájem o stříkané a škrábané omítky, které se u nás používají již desítky let. Svůj název tyto omítky dostaly podle obce Horní Bříza, kde se vyráběly. Používají se už od přelomu 19. a 20. století a jejich obliba pramení se zajímavého, lehce třpytivého povrchu a dlouhé životnosti, kterou lze počítat na dlouhá desetiletí.
Nová generace břízolitu weber.pral je probarvená a můžete ji nanášet přímo na rovné, homogenní cihelné nebo betonové zdivo nebo na starý břízolit či jádrovou omítku. Tato omítka se nabízí ve čtyřech základních strukturách a třiceti dvou základních barevných odstínech.
Velkou výhodou je také samočisticí funkce, která zabraňuje tvorbě nežádoucích řas a mechů. Fasáda pak i po létech vypadá jako čerstvě natřená.
Fasádní nátěry
Nátěrové hmoty rozlišujeme podle pojiva na akrylátové a silikátové. Akrylátové fasádní barvy můžete nanášet prakticky na jakýkoliv podklad, i na staré nátěry, tedy pokud mají dobrou přilnavost. V případě, že se podklad drolí, je nutné jej před aplikací akrylátového nátěru odstranit. Životnost nátěru se počítá kolem patnácti let.
Druhou skupinu fasádních nátěrů tvoří silikátové barvy, které se používají pouze na podklady obsahující křemík, například na minerální omítky nebo staré silikátové nátěry. Výrobci uvádějí životnost těchto nátěrů kolem dvaceti let.
Silikonové barvy mají střední paropropustnost a mnohem větší vodoodpudivost. Proto se doporučují pro stěny, které jsou vystavené náporu dešťů. Hlavní výhoda? Schopnost přilnout na soudržný podklad prakticky jakéhokoliv druhu. Také životnost barev s přísadou silikonu je vyšší a počítá se kolem třiceti let.
Fasádní nátěrové hmoty nejsou a nemohou být náhradou tenkovrstvých omítek či omítek břízolitového typu. Pokud se vás stavební firma snaží přesvědčit, že nátěr je dostatečně odolný a vy tak ušetříte peníze, neposlouchejte takové rady. Představují totiž příliš tenké krycí vrstvy. Snadno může dojít k popraskání nebo vytvoření skvrn na fasádě, zejména když se nátěr aplikuje ve spěchu na nevyzrálý podklad.
Přehled fasádních omítek
Minerální omítky se u nás používají nejčastěji a jsou tvořeny z písku a pojiva. Hojně to bývalo vápno, později cement nebo sádra. Při spojení těchto komponentů s vodou vznikne velice tvrdá slupka, která je maximálně paropropustná.
Nevýhodou minerálních omítek je vysoký stupeň nasákavosti, proto musíte zajistit ochranu proti dešti dodatečným omyvatelným nátěrem. Omyvatelnost je důležitá, minerální omítky jsou totiž kvůli drsné struktuře velmi náchylné k zašpinění.
Takzvané šlechtěné minerální omítky bývají zabarvené již od výrobce, což se projeví ve větší barevné stálosti než při použití nátěru. Minerální omítky se na povrchu vyrovnají a utáhnou pomocí hladítka, ale snesou a umožňují také plastické zdobení pomocí škrabek.
Disperzní omítky jsou maximálně vodoodpudivé, což není u fasády nevítanou vlastností. I když jsou tyto omítky aplikovány jen v tenké vrstvě, přesto bývají velmi odolné a pružné. Navíc nevyžadují dodatečné svrchní nátěry a lze je tónovat do libovolných odstínů.
Tyto omítky se však nedoporučují pro rekonstrukce starších objektů, protože je nutné zcela odstranit původní nátěr, v některých případech nastane nutnost vytvořit novou podkladovou omítku.
Silikátové omítky představují velmi vhodné řešení pro konečnou povrchovou úpravu historických a památkových objektů. Jejichž pojivem je draselné vodní sklo, proto jsou vysoce paropropustné i vodoodpudivé. Mohou být v různých odstínech, ale možnosti jejich zabarvení bývají dosti omezené.
Sanační omítky se používají pro stavby, které jsou následkem místních hydrogeologických podmínek vystaveny spodní vlhkosti a s tím spojeným výkvětem solí na povrchu omítky. Tento druh omítky se vyznačuje značnou porézností a tím pádem i extrémní paropropustností, a právě ta zabraňuje výkvětům solí a plísní.
Výběr fasádní omítky je mimo jiné podmíněn prodyšností celého systému. Tato podmínka se vztahuje i na výběr fasádního nátěru. Použijete-li nevhodný fasádní nátěr na jinak dobře sestavenou fasádní skládačku zakončenou správně zvolenou omítkou, můžete celý systém poškodit a vyřadit z provozu. Proto je nejlepší dát přednost ucelenému systému, který počítá i s kompatibilním fasádním nátěrem.
Stále se zvyšující ceny za teplo a s tím požadavky na jeho úspory pomocí zateplení budov odstartovaly před pár lety vývoj nových fasádních systémů. Zateplené fasády se staly velmi rozumnou investicí, která se výrazně projeví na platbách za teplo hned po první topné sezóně.