K samozřejmým trendům dnešních dřevostaveb patří sendvičové konstrukce (nosný rám z masivu, izolace, dřevoštěpkové a jiné panely a desky) a další konstrukce vnějšího i vnitřního pláště. Na oblibě získávají i celodřevěné stavby, sruby a roubenky.
Salon dřevostavebVýstava se uskuteční v Pražském veletržním areálu v Letňanech jako hlavní doprovodná akce veletrhu Dřevostavby 2009 v termínu od 26. 2. do 1. 3. 2009. Během čtyř dnů trvání salon nabídne výstavu představující aktuální realizace dřevostaveb dokončených v České republice (převážně z uplynulého roku 2008), přednášky domácích a zahraničních architektů, dokumenty i odbornou literaturu. Na jednom místě si tak můžete udělat přehled o současné české architektuře dřevostaveb a zároveň získat srovnání se špičkou zahraniční tvorby. |
Srub, nebo sendvič?
Uvažujete-li o realizaci dřevěněného domu, nabízejí se dvě možnosti: pořídit si masivní dřevostavbu, nebo některou z montovaných konstrukcí.
Sruby a roubenky však v některých lokalitách působí jako pěst na oko a mnohde je úřady ani nepovolují. Standardní tloušťka stěny je 20 až 30 cm a vykazuje hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,6-0,7 W/m2K. Poloviční hodnoty pak lze dosáhnout vnitřním nekontaktním zateplením.
Rozšířenější alternativou jsou montované stavby z prefabrikovaných dřevěných panelů. Výhodou je tloušťka konstrukce, jež bývá oproti keramickým nebo pórobetonovým tvárnicím zhruba poloviční.
Alternativu představují sendvičové lepené panely z OSB desek se samozhášecím polystyrenem. Jednoduché konstrukční řešení přináší úspory materiálu i energií.
Okal a jeho nástupci
Dům Okal představoval jeden z prvních prototypů montovaných staveb tuzemské provenience. V éře socialismu šlo o poměrně levný domek se snadnou a rychlou výstavbou, spousta "okalů" stojí a slouží dodnes.
Jednou z mnoha nevýhod domu byly především velmi špatné tepelněizolační vlastnosti obvodového pláště. Doba se změnila, a přestože i dnes činí podíl dřevostaveb na celkové rodinné výstavbě pouhá procenta, montované sendvičové domy či jiné dřevěné alternativy získávají na stále větší oblibě.
Většina montovaných domů se vyrábí a staví prakticky stejnou technologií, rozdíl bývá jen v tloušťce panelů podle izolace. Trh nabízí pestré spektrum variant i řešení (kupříkladu systém Cubespace).
Pro nosné konstrukce se většinou používá jeden druh dřeva a rozměry dílčích prvků jednotlivých konstrukcí stanoví statický výpočet. Základními konstrukcemi jsou obvodový plášť, stropní konstrukce, střešní konstrukce a příčky.
Stavebnice pro dospělé
Termínem montovaná se označuje stavba, jejíž stěny, střešní a další konstrukční prvky jsou předem připraveny ve výrobním závodě a následně smontovány až na místě stavby.
Takto se zhotovují jak velkorozměrové díly obvodového pláště (většinou už včetně otvorových výplní, s předpřipravenými vstupy a průchody energetických rozvodů, a dokonce i s interiérovými obklady stěn), tak vnitřní příčky, stropní (podlahové) prvky a jednotlivé části krovu budoucí střechy.
V případě některých domů na klíč jsou součástí dodávky schodiště, podlahové krytiny či obklady stěn. Hotové prefabrikované panely se jednoduše dopraví na staveniště a sestaví se z nich hrubá stavba.
Výhoda? Na vlastní montáž suchou cestou nemá vliv nepřízeň počasí, byť i zde samozřejmě platí stejné normy na kvalitu a technické provedení jako u zděných staveb. Zákazníci mimo jiného oceňují také velmi krátké dodací lhůty.
Tvárné sendviče
Prefabrikát (stavbaři často používají výraz sendvič) v podstatě představuje nosný dřevěný rám s potřebnou tepelnou izolací a oboustranným opláštěním.
Rozdíly v konstrukci domů pak vyplývají především z odlišné technologie dílenské výroby i ze způsobu praktické montáže.
V případě dřevostavby s rámovou konstrukcí je někdy stupeň předvýroby jednodušší (konstrukce z jednotlivých trámů totiž lze montovat přímo na staveništi a teprve poté se hotové panely izolují a oplášťují).
Do kategorie montovaných dřevostaveb se řadí i hrázděné konstrukce s typickými diagonálními vzpěrami a relativně malým prostorem mezi jednotlivými trámy (klasická předvýroba jako u rámové stavby v tomto případě není možná).
Oblíbené jsou i skeletové stavby, kdy vzpěry nesou vertikální zátěž a příčné výztuhy leží ve stropě. Místo masivního dřeva se někdy používají lepené vrstevnaté nosníky, které zůstávají odhalené – často označované jako přiznané.
Sendvičové konstrukce se používají i ke zhotovení vnitřních stěn - od nejběžnějších příček mezi místnostmi přes instalační stěny, příčky s vyššími nároky na požární odolnost a akustické vlastnosti.
Jednoduché konstrukce mají vzduchovou neprůzvučnost od přibližně 40 dB, lze však docílit až 65 i více dB při odpovídající skladbě stěny. Kýžené neprůzvučnosti lze docílit jedině dokonalou izolací vloženou mezi opláštění příčky.
Domy s duší
Stavbě prý vdechují duši až její uživatelé, ovšem v případě dřevostaveb se sluší doplnit, že dům dostává do vínku kladné vlastnosti už pouhým dotykem lidské ruky třímající sekeru, pilu nebo dláto. Platí to i při rostoucí automatizaci výrobního procesu.
A co se děje s projektem před zahájením a v průběhu výroby? Pokud zákazník odsouhlasí půdorysné rozměry stavby, případné odchylky od projektu a dispoziční uspořádání domu, zadají se vstupní parametry do počítače.
Všechny statické návrhy a posudky se zpracovávají pomocí speciálního softwaru, schopného modelovat konstrukce v 3D rozměru. Kontinuální průběh všech operací zajišťuje informační systém.
Optimalizované stavební prvky elektronicky přecházejí do výroby, jednotlivé díly zpracovávají počítačem řízené stroje.
Výroba panelů je hlavně z manipulačních důvodů rozdělena na několik dílů. Celý konstrukční systém, způsob řešení i finální skladba sendvičových konstrukcí musí vždy splňovat příslušné normy.
Připravené trámy se nejprve automaticky montují do konstrukce jednotlivých velkorozměrových panelů, následně se frézují rozvody instalací a na dalším pracovišti se už smontovaná konstrukce prefabrikátu na ležato opláští (OSB nebo sádrovláknitými deskami a sádrokartonem).
Střešní konstrukci tvoří vazníky s ocelovou destičkou s prolisovanými trny nebo klasicky vázaná konstrukce. Polohy jednotlivých prvků a jejich funkce závisí na koncepci objektu, který ovšem musí být posuzován vždy jako celek.
Dřevo a dříví
Na první pohled stejný význam poněkud odlišuje a vymezuje norma ČSN EN 844-1. Dřevo totiž představuje substanci mezi dření a kůrou stromu (keře) obsahující lignin a celulózu.
Dříví je pak definované jako dřevo v podobě stojících či pokácených stromů, případně ve formě jejich prvního zpracování.
Dřevo se skládá především z celulózy (asi 50 %), z hemicelulózy (22 %) a ligninu (22 %), které tvoří buněčné stěny. Zbylých 6 % jsou látky vytvářející vnitřek buněk – pryskyřice, tuky, vosky, tříslovina, barviva, alkaloidy a minerální látky.
Surovina disponuje mnoha fyzikálními a mechanickými vlastnostmi, kam patří třeba barva, hustota, objemová hmotnost, trvanlivost nebo lehkost, snadná opracovatelnost, pevnost a pružnost.
Právě tyto parametry vedly k víceúčelovému využití samotného dřeva a také materiálů na bázi dřeva jako konstrukčních prvků. Patří sem desky z rostlého dřeva, desky překližované, vrstvené, vláknité, třískové, cementotřískové a OSB desky, dále lepené lamelové dřevo, zhuštěné dřevo, modifikované dřevo nebo kompozity.
Lepší než originál
Při použití dřeva jako masivního řeziva se zužitkovávají pouze mohutnější stromy nebo jen jejich některé části. Během růstu totiž ve dřevě vznikají nejrůznější nepravidelnosti a vady.
Když se dřevní hmota rozdělí a opět spojí, tyto nedostatky se odstraní. Výsledný výrobek dokonce získá mnohem lepší vlastnosti než prvotní surovina.
Vzpomenout lze kupříkladu objemovou hmotnost (kolem 500 kg/m3) při vysoké pevnosti, snadnou opracovatelnost a spojování, objemovou stálost, vyšší požární odolnost i odolnost proti různým biologickým škůdcům.
Značnou variabilitu dřevěných domů umožňuje hlavně kombinace masivního dřeva a tzv. aglomerovaných materiálů, kdy se z pilin, hoblin nebo štěpků vyrábějí desky a tvarovky. Pojivem je zpravidla cement, různá lepidla a pryskyřice.
Desky jsou buďto využívány přímo, nebo se z nich předpřipravují lepené profily, I-nosníky a další stavební prvky. K trendům patří ekologické tepelněizolační materiály z dřevního vlákna.
Spolu s ochrannými nátěry, izolacemi a dalšími materiály se totiž podstatně zlepšily technické parametry stavebních konstrukcí a staveb, jejichž základ tvoří dřevo.