"Rozhodli jsme se postavit dům z papíru, a to způsobem, který nevyžaduje intenzivní technické dovednosti. Bez jakékoliv předchozí zkušenosti tohoto typu jsme použili metodu papírové hmoty, rozmixovaný trhaný papír s cementem a pískem. Tou jsme pak obalili geodetický rám," vysvětluje Rodrigo Jimenez.
Interiér domu tvoří vlastně jediný velký prostor bez dveří, který ochlazuje jednoduché ventilační systém. Ačkoliv tato část kolumbijské džungle představuje druhé nejdeštivější místo na světě, dům z papíru a cementu své obyvatele chrání bez obtíží. Rodina se sem přestěhovala z městského pohodlí v Karibiku už v roce 2001.
Dvojice se odstěhovala do džungle z města
Ohniště? Ne, solární pec
Rodrigo Jimenez nepotřebuje platit účty za elektřinu, dodává mu ji slunce. Místo primitivního ohniště je přece pohodlnější vařit na parabolické solární peci. Přesto nejsou domácí práce až tak jednoduché, zejména praní vyžaduje pořádně šlápnout do pedálů.
Na vyprání jedné dávky ve "speciálním bubnu" je totiž nutné usednout a začít šlapat jako na kole. "Je potřeba otočit bubnem šedesátkrát dokola nebo 60 sekund šlapání, aby se prádlo vypralo, 30 šlápnutí na první vymáchání a pak dalších 30 pro druhé," popisuje Miriam Restrepoová, Jimenesova partnerka.
Při praní se sice sedí, ale šlapat se musí
Parabolická solární pec pro přípravu jídla
Odměnou majitelům papírového domu za případnou námahu nebo nižší komfort je nádherná příroda. V okolí roste kolem devíti tisíc druhů rostlin a spousta živočichů, mezi nimiž nechybí téměř šedesát druhů ještěrek.
"Už když jsme se poprvé setkali, Rodrigo i já jsme sdíleli lásku k přírodě. Postupem času jsme vymysleli, jak bydlet v džungli," tvrdí Miriam. To, že rodina vyměnila město za džungli, však neznamená, že by byli její členové samotáři.
Návštěvy prý vždy vítají s otevřenou náručí. Rádi se chlubí svými technickými vymoženosti a životním stylem, který si dobrovolně vybrali.
Dům ze směsi papíru, betonu a písku odolává dešťům bez problémů
Pokud byste chtěli odvážný pár v podobném způsobu života následovat, můžete. A nemusí to být ani drahé. Solární set pro ohřev užitkové vody (šest metrů čtverečních slunečních panelů a 300 litrový zásobník) tuzemské výroby stojí přibližně 60 tisíc. Dotace z programu Zelená úsporám představuje 55 tisíc korun, samozřejmě při dodržení všech podmínek.
A při praní nemusíte ani šlapat, pračka na kliku se možná najde ještě na mnoha chatách či chalupách.
