Žádné jiné bydlení s sebou nenese tolik předsudků jako to v paneláku. Po revoluci se dokonce objevily návrhy na jejich stržení. Sídliště však chytla druhý dech. Zalíbení v nich našla řada mladých rodin, které na svá paneláková království nedají dopustit.
Alespoň jeden panelový dům najdete snad v každém českém maloměstě. Za minulého režimu se jich postavilo 80 000 a dodnes v nich žijí skoro tři miliony Češek a Čechů.
Od monotónní šedi – v principu elegantní, jsme přešli k zatepleným mnohobarevným krabicím bez architektonického detailu.
Jan Kaslarchitekt a bývalý primátor Prahy
Většina z nich je se svým bydlením spokojená navzdory tomu, že se s životem v panelu pojí řada negativních představ: fádnost, unylost, anonymita, přelidněnost, ztráta soukromí, protože je v nich slyšet každý hlasitější zvuk... V 90. letech jim někteří předpovídali konec. Tvrdili, že je čas je zbourat, protože se stejně s postupem let vybydlí, nikdo v nich nebude chtít žít. Nedošlo na to.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
