Gabrielli a Öhman navrhli netradiční bydlení ve spolupráci s architektonickým studiem Moderna Trähus (Moderní dřevěné domy). Závěsné obytné boxy dostaly jméno NestinBox - krabice pro hnízdění.
Švédští architekti přemýšleli, jak poskytnout bydlení v rodinném domku i těm, kteří nebudou mít v budoucnu prostředky na předražené stavební pozemky. A to zvláště v zemích, kde je již nyní volné plochy pro stavění nedostatek, případně se zastavuje vzácná zemědělská půda. Řešení problému našli ve vertikálních parcelách na strmých svazích a skalních stěnách.
Dřevěná budka pro lidi má obytnou plochu 50 metrů čtverečních a je vhodná pro jednotlivce či pár. Do domku se vstupuje po zavěšeném chodníku, který prochází zadní částí domu vždy v druhém nadzemním podlaží. Do prvního a třetího podlaží se vchází po vnitřním točitém schodišti.
V domě ukotveném do skály je v druhém podlaží kuchyně s jídelním koutem, koupelna se sprchovým koutem a WC a předsíň s úložnými prostory. V prvním podlaží může být ložnice s dětským pokojem, případně pracovnou a ve třetím obývací pokoj.
České ptačí domky i skalní obydlí
Na strmých svazích a skalách v minulosti stavěl málokdo, i když se samozřejmě najdou i taková obydlí. Lidé si do skal dokázali vysekat v dřívějších dobách velkorysé domovy.
Skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka patří k nejdéle obývaným a nejzajímavějším svého druhu na Kokořínsku. Do skály ho vysekal Jan Kavina v roce 1870, když skálu získal za věrné služby obci. Jeho příbuzná v domě bydlela ještě před 35 lety. (viz článek Cestář Kavina vysekal do skály ve Lhotce dům. Podívejte se, co dokázal).
Regionální muzeum v Mělníku jej otevřelo pro veřejnost v roce 2009. Podobných skalních příbytků je na Kokořínsku několik. Do pískovcových skalních bloků jsou vytesané nejen skalní byty, ale také hospodářské prostory jako kolny, chlévy a chlívky nebo sklepy.
Dodnes není jasné, kdo si v Úštěku v severních Čechách ptačí domky postavil.
Skalní obydlí ve Lhotce na Mělnicku je jedním z mnoha na Kokořínsku.
V Čechách v minulosti vznikaly i jiné netradiční domky. Například v Úštěku v severních Čechách jsou doslova přilepené na skále. Dodnes není jasné, kdo si ptačí domky postavil.
Traduje se, že to byli italští dělníci, kteří zde v polovině 19. století stavěli železniční trať. Jenže se ukázalo, že tomu tak není. Stavení přilepená na skalách jako vlaštovčí hnízda zůstala dodnes v téměř původním stavu (viz článek Ptačí domky v Úštěku jsou místním unikátem. Nikdo neví, kdo je postavil).
