Nejdříve bych ráda vysvětlila, o jaký typ stavby jde, protože ne každý jednopodlažní dům je bungalov. Bungalov je přízemní (případně 1,5podlažní) rodinný dům se čtvercovým nebo téměř čtvercovým půdorysem a střechou s nízkým sklonem. Takže žádné „elko“ ani „nudle“.
Původ tohoto typu staveb sahá do koloniální Indie (přesněji Bengálska), kde místní vzdušné dřevěné domy se střechou z palmových listů (bangla, bangala) upravili pro potřeby Britů. Právě proto je pro klasický bungalov typická jednak dřevěná konstrukce, jednak veranda.
Bungalovy se postupně rozšířily po celém světě a oblibě se těší zejména ve Spojených státech. Velký rozmach zde zažily po 2. světové válce, kdy se tento typ zástavby stal přímo symbolem amerických předměstí.
Nepatří k nám
Kam se bungalov hodí? Na český venkov určitě ne, protože nemá nic společného s naší tradiční architekturou. Zejména v horském prostředí jsou nízké střechy nepraktické a vypadají opravdu jako pěst na oko, navíc pro čtvercový půdorys s velkými rozměry jsou zde většinou potřebné drahé a nesmyslné úpravy terénu.
I na evropském předměstí si umím představit nápaditější moderní architekturu. Už jen změnou proporcí domu a tvaru střechy dostanete mnohem příjemnější formu. A zřejmě i praktičtější, protože čtvercový půdorys obvykle neumožňuje naplno zúročit možnosti pozemku. Ano, opět trochu i otázka vkusu. Na tvrzení, že národ, který nectí vlastní minulost (a vlastní tradice), nemá nárok na budoucnost, však podle mě je kus pravdy.
Zbytečně velká zastavěná plocha
S rozlehlým čtvercovým půdorysem souvisí nejen nepraktické umístění domu na pozemku a jeho problematické osazení ve svažitém terénu, ale i velká zastavěná plocha. A to znamená menší prostor na vsakování dešťové vody, v létě větší přehřívání vzduchu v okolí způsobené pevnými plochami a celkově horší mikroklima na pozemku.
Právě rozpálené zpevněné plochy na jedné straně a voda, která se odpařuje z rostlin, a tím ochlazuje okolní vzduch, jsou na straně druhé důvody, proč je v létě mnohem příjemněji na venkově než ve městě.
Na nových předměstích to však až tak růžové nebývá. Pokud rádi jezdíte na kole, určitě dobře znáte tyto rozdíly. Mnohem lepší volbou je tedy patrový dům, ve kterém dosáhnete stejné obytné plochy při menší zastavěné ploše, případně jiný tvar přízemního domu a zelená střecha.
Fyzika nepustí
A na závěr ještě exaktní věda. Výpočty totiž jasně dokazují nevhodnost takového tvaru domu z hlediska spotřeby energií. To, kolik tepla musíte do domu dodat, abyste ho vytopili, totiž nezávisí jen na kvalitě zateplení. Velmi důležitý je i takzvaný faktor tvaru, tedy poměr ochlazovaného povrchu stavby k jejímu vnitřnímu (vytápěnému) objemu. A přízemní domy mají tento poměr nepříznivý.
Ján Beňo, specialista na tepelnětechnické posuzování budov, pro nás spočítal možnosti běžného bungalovu v porovnání s patrovým domem. Prvním příkladem je přízemní dům s půdorysem 10×10 m, v němž jižní zasklená fasáda zajišťuje maximálně tepelné zisky. S obvodovými konstrukcemi navrženými vysoko nad požadavky dnešní normy (dokonce i nad přísnější požadavky platné od roku 2021) se jeho potřeba tepla na vytápění nedostane pod hranici 48 kWh/m2 a rok. Přidávání oken na východní a západní stranu výsledek jen zhoršuje.

Opravdu tohle potřebujeme? Každá doba má u rodinných domů své typické architektonické přešlapy, které jsou v daném čase z nějakých důvodů oblíbené. Vždyť kdo by neznal klasické socialistické „kostky“, které úspěšně zaneřádily naše vesnice. „A bungalovy jsou podle mě stavební pohromou dneška,“ říká architektka Erika Kuhnová.
Aby se dosáhlo dnes požadované hodnoty Q r1, EP ≤ 40,7 kWh/m2 a rok, jedinou možností pro snížení tepelných ztrát je zpětné získávání tepla, tedy technika, řízené větrání s rekuperací.
Autoři článkuIng. arch. Erika Kuhnová je absolventka Fakulty architektury Slovenské technické univerzity, ještě předtím studovala tři roky průmyslový design na stejné škole. Pracuje jako šéfredaktorka časopisu Môj dom vydavatelství Jaga, je autorkou řady článků i knih. Ing.Ján Beňo je autorizovaný stavebný inženýr, projektant tepelné techniky v ateliéru Greenstudio |
Jestliže u stejného domu zvýšíme počet podlaží na dvě, požadavek energetické náročnosti (40,7 kWh/m2 a rok) hravě dosáhneme pouze se zateplením o málo lepším, než požaduje dnešní norma. Také podmínky energetické třídy A1 takový dům splní i bez rekuperace při vytápění plynovým kotlem.
Zkušenosti Jana Beňa potvrzují, že bungalovy bez větrání s rekuperací nedokážou splnit současné požadavky na potřebu tepla na vytápění. Naopak, dům s vhodným tvarem lehce dosáhne dnes požadovaných parametrů a energetické třídy A1 i bez rekuperace, byť s kondenzačním kotlem.
V současnosti se mohou stavět už jen ultranízkoenergetické rodinné domy, zařazené do energetické třídy A1. Důležité je přitom i splnění podmínky energetické náročnosti, to znamená, že na jejich vytápění se nespotřebuje více než 40,7 kWh/m2 a rok.
Od roku 2021 budou muset mít všechny novostavby téměř nulovou potřebu energie (energetická třída A0) a na dosažení energetické náročnosti musí být potřeba tepla na vytápění nižší než 20,4 kWh/m2 a rok.
BungalovJedno podlaží, půdorys domu 10×10 m, celá jižní fasáda ze skla:
|
Patrový důmDvě podlaží, půdorys domu 10×10 m, celá jižní fasáda ze skla:
|