Kolem roku 1997 bylo přízemí domu upraveno na garáž a do části půdního prostoru byla ze sádrokartonu vestavěna obytná jednotka 1 + 1, do které jsme se po koupi domu v dubnu 2010 nastěhovali.
Hlavní přednosti jsme viděli v lokalitě a velmi dobré dopravní dostupnosti. Ze zeleného údolí Vltavy jsme vlakem i na kole za 15 minut na okraji Prahy. Líbila se nám i v podstatě neexistující vnitřní dispozice. V přízemí byl jeden velký prostor a druhý podobný byl v patře. Dům neměl žádná klasická okna.
Bydlení ve staré prádelně |
Zároveň nás nadchly některé stavební prvky domu. Například cihlové klenby zasazené do železných traverz, které tvoří strop v přízemí, a krov z ručně tesaných trámů.
Rekonstrukci domu jsme rozdělili do dvou fází tak, abychom v domě mohli po celou dobu přestavby bydlet.
V první fázi, která proběhla na podzim 2011, jsme upravili přízemí domu, postavili komín a definovali systém vytápění. Důraz jsme kladli především na zachování velkého otevřeného prostoru. Vznikla zde pouze jedna obytná místnost o celkové ploše 50 metrů čtverečních, záchod, kotelna a spíž, ve které je dočasně instalován sprchový box a slouží částečně jako koupelna.
V hlavní obytné místnosti jsme vytvořili tři okna směrem do ulice a dvě velká fixní prosklení a balkonové dveře ve směru do zahrady. Kvůli nízké teplotní prostupnosti jsme vybrali okna ze dřeva meranti s izolačním trojsklem.
Okna do ulice mají rozměr pouze 80 × 100 centimetrů. Aby v tlustých zdech nepůsobila jako tunel, jsou boční zdi a parapet zešikmeny a vytváří tak dojem reflektoru. Navíc šikmý parapet tak nelze používat jako odkladní plochu a zaclonit tak světlý profil okna.
V hlavní obytné místnosti jsme vytvořili tři okna směrem do ulice.
Hlavní komponentou systému vytápění je akumulační nádoba o objemu 750 l, do které je vnořen bojler napojený na rozvod TUV. Voda v akumulační nádobě je ohřívána kotlem na dřevo a zároveň ji vyhřívá šest solárních panelů umístěných na střeše. Hlavní smysl solárních panelů je přitápění a ohřev vody ve vnořeném bojleru.
Panely jsme instalovali v březnu 2012, od té doby jsme museli topit dřevem do konce dubna. Během následujících pěti měsíců nám topilo jen slunce a přitopit dřevem jsme museli pouze třikrát.
V případě delší zimní nepřítomnosti doma a potřeby temperace je možné akumulační nádobu vyhřívat pomocí zabudované elektrické patrony. V celém přízemí (kromě spíže a kotelny) jsme instalovali podlahové topení, v hlavní obytné místnosti je možné přitápět malými kamínky značky Jøtul.
Okna do ulice mají rozměr pouze 80 × 100 centimetrů. Aby v tlustých zdech nepůsobily jako tunel, jsou boční zdi a parapet zešikmeny a vytváří tak dojem reflektoru.
V druhé fázi zateplíme střechu domu systémem nadkrokevního zateplení, které je šetrnější k dřevěné konstrukci střechy, která takto zůstává v sušším prostředí interiéru.
Patro rozdělíme na tři ložnice, koupelnu a prostornou šatnu. Nainstalujeme nová střešní okna a štítová okna (dřevěná s izolačním trojsklem). Nad ložnicemi zároveň vznikne nízké podkroví vhodné jako prostor pro uskladnění sezonního vybavení a rozšíření dětských pokojů. Koupelnu napojíme na systém podlahového vytápění, v pokojích a na chodbě instalujeme topná tělesa.
Přízemí domu má 60 centimetrů tlusté zdi postavené ze směsi kamene a cihlových úlomků, obvodové zdivo v patře je cihlové s šíří 15–30 cm. Na stránkách portálu TZB jsme si orientačně spočítali tepelnou prostupnost obvodového zdiva, která je i přes velkou tloušťku bohužel poměrně vysoká. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro venkovní zateplení objektu, přičemž výsledná celková tepelná ztráta by se měla pohybovat kolem 8 kW.
V přízemí jsou také dvě velká fixní prosklení.
Nyní nás čeká již třetí zima v našem domě. V sezoně 2010/2011 jsme bydleli v sádrokartonovém domečku, který byl vestavěný do půdního prostoru a bylo možné jej vytápět pouze elektrickými přímotopy.
Vzhledem k nedostatečné tepelné izolaci bylo téměř nemožné místnosti dostatečně vytopit a kvůli vysoké spotřebě přímotopů jsme se o to ani nepokoušeli.
Spotřeba elektrické energie se v zimních měsících pohybovala v rozmezí 1 200 až 1 500 KWh za měsíc (přibližně 4 000 korun), za což jsme si užívali krásných 10 až 15 °C v jedné místnosti (v ložnici, v koupelně a na záchodě jsme teploměr raději neměli a doufali, že nám nezamrzne voda v trubkách).
Na podzim 2011 se naše domácnost rozrostla o dalšího člena rodiny, který již teplo potřeboval, nehledě na účty za elektřinu. V lednu 2012 se nám tak elektroměr protočil o 2 200 kWh, za což jsme měli doma průměrnou teplotu kolem 22 °C.
V první fázi, která proběhla na podzim 2011, jsme upravili přízemí domu, postavili komín a definovali systém vytápění.
V únoru jsme se přestěhovali do zrekonstruovaného přízemí a začali topit dřevem. Spotřeba elektrické energie nám tak klesla na 150 Kwh/měsíc. Za následující tři měsíce topné sezony jsme spálili přibližně osm kubíků dřeva (za šest tisíc korun) a přitom si užívali komfortu teplé podlahy a v případě potřeby i sálajících kamínek.
Podle původního plánu měla být již druhá fáze rekonstrukce včetně zateplení fasády hotová. Během instalace solárních panelů na střechu jsme však zjistili, že dráty nízkého napětí, které vedou nad naším domem, jsou uloženy velmi nízko nad hřebenem střechy a jeden na ní přímo leží. Tento fakt nám rekonstrukci střechy v podstatě znemožnil.
Nastalo vleklé jednání se správcem sítě, které nyní (po šesti měsících neustálého dotazování) dospělo do stavu, kdy energetický gigant uznal oprávněnost našeho požadavku na odstranění drátů z naší střechy a přislíbil v horizontu půl roku stávající stav napravit. Během letošní sezony jsme tak pouze postavili dílnu a dřevník a naplnili jej dřevem na další topnou sezonu.
Přízemí domu má 60 centimetrů tlusté zdi postavené ze směsi kamene a cihlových úlomků, obvodové zdivo v patře je cihlové s šíří 15-30 cm.
Doposud jsme šetřili finance na další fázi rekonstrukce a kromě kuchyně do vybavení interiéru v podstatě neinvestovali. Nyní jsme se rozhodli pořídit na zimu interiérové dveře, aby nám neutíkalo teplo na studenou půdu.
Některé jednodušší práce, především demolice, si děláme sami, případně s pomocí kamarádů. Velkou chloubou pána domu je cihlový strop, pod kterým strávil desítky hodin s rukama nad hlavou při otloukání původní omítky a začišťování cihel.
Na stavební práce pak máme domluvenou firmu, se kterou jsme velmi spokojeni jak z hlediska profesionality zedníků a řemeslníků, tak z hlediska dobrých rad během realizace. Jsme absolutní stavební amatéři, kteří čerpají informace převážně z internetu, případně ze zkušeností známých a často se neumíme rozhodnout.
Pevně doufáme, že za rok touto dobou bude již rekonstrukce hotova a nás budou čekat pouze práce na zahradě, která nyní připomíná spíše staveniště, trávu zde není radno hledat a květiny se vyskytují jen sporadicky v květináčích.
Podmínky soutěže o zateplení domuPřihlásit se do soutěže bylo možné do 13. října 2012. Soutěžní příspěvky budeme zveřejňovat do 30. listopadu 2012. Upozornění: Příspěvky s nekvalitními fotografiemi či neúplnými podklady nemohou být zveřejněny, redakce si vyhrazuje i právo na výběr příspěvků k zařazení. Projekty, které postoupí do finále, budou hodnoceny zejména na základě těchto kritérií: • architektonické řešení a estetický dojem Bližší podmínky soutěže naleznete ZDE.  Harmonogram soutěže:
Všech 12 finalistů získá slevu na nákup fasádní i střešní ekologické minerální izolace od společnosti Knauf Insulation ve výši 40 procent. Výhru bude možné uplatnit do 31. května 2013.
Získejte okamžitou slevu! Nyní máte také možnost okamžitě získat slevu 40 procent na fasádní minerální izolaci FKD S od Knauf Insulation nebo vyhrát fasádní izolaci v hodnotě 50 tisíc korun pro starší dům, novostavbu nebo teprve plánovaný projekt. Přihlásit se můžete zde. |
