Před pár lety jen hromada kamení nebo totální ruina. Dnes krásná stavba, u níž by vás ani nenapadlo, že někdy vypadala jinak. Opravené památky, znovu vzkříšené ruiny, zušlechtěné stodoly a statky. To vše lze najít ve výběru staveb z putovní výstavy Má vlast cestami proměn.
Autor: koláž iDNES.cz
Secesní Tančírně v Račím údolí v Rychlebských horách hrozilo zřícení. Obec Bernartice jí vrátila zašlou krásu.
Autor: Tančírna v Račím údolí
Tančírna byla postavená v letech 1906 - 1907 v secesním stylu (prameny označují její sloh i jako švýcarský) a patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí.
Autor: Tančírna v Račím údolí
Investorem byl německý kardinál Georg von Kopp. Podle něj získala Tančírna své jméno: Georgs-Halle.
Autor: Tančírna v Račím údolí
Tančírna sloužila po druhé světové válce pro dětské tábory a zaměstnanecké rekreace. Postupně se ale přestala využívat.
Autor: Tančírna v Račím údolí
Údržbu nikdo neprováděl, budova začala chátrat.
Celá dřevěná část hrozila zřícením.
Autor: Tančírna v Račím údolí
O proměnu stavby a její obnovu se zasazovala nejširší veřejnost, která budovu i celé okolí vnímala jako unikátní místo s výjimečným geniem loci.
Autor: Tančírna v Račím údolí
V roce 2008 ji od Českých drah vykoupila obec Bernartice a pokoušela se získat finanční podporu na záchranu, až šestá žádost byla úspěšná.
Autor: Tančírna v Račím údolí
V létě 2015 byla Tančírna slavnostně otevřena pro veřejnost a opět se stala oblíbeným turistickým centrem
Autor: Asociace Entente Florale CZ - Souznění
Místní obyvatelé i návštěvníci z celé republiky ji vnímají jako Srdce Rychlebských hor.
Interaktivní expozice prezentuje Rychlebské hory jako celek (regionální faunu, flóru, geologii) i historii samotné Tančírny.
Autor: Tančírna v Račím údolí
Tančírna nabízí zázemí příjemné kavárny, informačního centra a salonku s krbem.
Autor: Tančírna v Račím údolí
V selské usedlosti ve valašských Vlachovicích se přesunete o 110 let zpět a nadechnete se atmosféry doby před první světovou válkou. Usedlost slouží jako živé Muzeum lidové kultury a tradic Vlachovska.
Před pár lety domku hrozil zánik, ale místním občanům naštěstí velmi záleží na historii obce a regionu, a tak spolek Dokopy chátrající stavení zachránil.
Obec Vlachovice usedlost zakoupila v roce 2014. Na stavební práce se podařilo získat sedmdesátiprocentní dotaci z Regionálního operačního programu.
Muzeum bylo slavnostně otevřeno v červnu 2016 a je velmi oblíbené a navštěvované.
Expozice muzea sestává z několika tematických okruhů zabývajících se místní historií a bohatými tradicemi i běžným životem.
V Krušlově, malé obci na Strakonicku, vytvořil včelař a řezbář Josef Mach (1923–2008) unikátní a ojedinělé dílo.
Autor: Asociace Entente Florale CZ - Souznění
Chátrající včelín v Krušlově se rozhodl obnovit spolek Krušlovský včelín.
Rekonstrukce začala v roce 2008.
Za pomoci dotace z Programu rozvoje venkova, mnoha jednotlivých dárců, včelařských spolků a dobrovolníků se podařilo včelín opravit, dát mu novou střechu a vrátit bývalý lesk.
Včelín, který se začal stavět v roce 1948, tvoří 65 výtvarně zpracovaných úlů, některé vyřezávané ztvárňující lidovou architekturu, jiné malované.
Pohled na rozpadlý včelín v Krušlově
Pohled na opravený včelín
Pohled do chátrajícího včelína
Do interiéru se nyní postupně vracejí zrestaurované dřevořezby, kterých řezbář samouk vytvořil na dvě stovky.
Každý detail včelínu, který nešel zachránit, byl nahrazený věrnou kopií.
Včelín dlouhá léta chátral. Jeho budoucnost vypadala bledě.
Zapálení nadšenci vrátili unikátní stavbě zářivé barvy.
Interiéry vyzdobil Josef Mach mnoha řezbami připomínajícími osobnosti včelařství, místa z okolí i nejrůznější památky naší vlasti.
Interiéry vyzdobil Josef Mach mnoha řezbami připomínajícími osobnosti včelařství, místa z okolí i nejrůznější památky naší vlasti.
Pohled na maličký domek - úl
Zachránit se podařilo i stáčírnu medu.
Dřevěné včelky lemují zrcadlo, posedávají na obrazech či hodinách, včelí společenství se nacházejí také na okenních parapetech, na stolku a židlích.
Dřevěné včelky lemují zrcadlo, posedávají na obrazech či hodinách, včelí společenství se nacházejí také na okenních parapetech, na stolku a židlích.
Do interiéru se nyní postupně vracejí zrestaurované dřevořezby, kterých řezbář samouk vytvořil na dvě stovky.
Budova farní stodoly v Roseči, jedné z nejstarších vesnic na Jindřichohradecku, byla postavena na začátku 19. století. Za záchranu farní stodoly byla obec Roseč oceněna Diplomem za péči o kulturní dědictví.
V roce 2013 byla stavba v havarijním stavu.
Dokonce vážně hrozilo, že se propadnou stropy.
Obec stodolu odkoupila a rekonstrukci financovala z obecního rozpočtu.
Na přestavbě budovy se podíleli převážně rosečtí řemeslníci.
Do záchrany se zapojili také spolky a místní obyvatelé.
Budova farní stodoly v Roseči byla postavena na začátku 19. století.
Stodola byla ve velmi špatném stavu.
V době svého vzniku sloužila stodola jako hospodářská součást farního kostela.
V jejích prostorách se nacházely chlévy pro několik kusů dobytka.
Koncem padesátých let minulého století odešel z rosečské farnosti poslední farář a církev přestala mít o objekt zájem.
Díky obci a dobrovolníkům se podařilo vytvořit místo, kde se setkává světský a duchovní život obce.
Církev pronajímala stodolu různým nájemcům, a to se na celkovém stavu budovy negativně podepsalo.
Postupně se podařilo celý objekt opravit.
Místní umělecký kovář vyrobil vstupní bránu a kované prvky, dřevěné vybavení pochází z dílny místního truhláře.
Pohled od silnice na stodolu před rekonstrukcí
Pohled od silnice na stodolu po rekonstrukci
Kaple na kopci Kalvárie u Mařenic v Lužických horách sloužila poutníkům do roku 1945. Po vysídlení německých obyvatel se zcela rozpadla.
Kaple na poutním místě sloužila do roku 1945, po vysídlení německých obyvatel se postupně zcela rozpadla.
Autor: Asociace Entente Florale CZ - Souznění
Rekonstrukce začala v roce 2008.
Obnovu placenou obcí a dotacemi z EU inicioval bývalý starosta Mařenic Petr Tlustý.
Autor: Asociace Entente Florale CZ - Souznění
Později byl opraven i kříž na vršku nad kaplí a plošina, ze které je pěkný výhled na Mařenice a blízké okolí.
Plaský klášter založil v malebné krajině, 25 kilometrů severně od Plzně, roku 1144 tehdejší kníže Vladislav II. jako první panovnickou fundaci mezi cisterciáckými kláštery.
Autor: Profimedia.cz
Ani plaskému klášteru se nevyhnuly válečné události, ke konci druhé světové války zde přímo pobývala Rudá armáda. Metternichové se zpět nevrátili, neboť byl jejich majetek na základě Dekretů prezidenta republiky zestátněn.
Autor: Profimedia.cz
Dnes je většina reprezentativních budov kláštera ve správě Národního památkového ústavu.
Autor: Klášter Plasy
Konvent je obytná budova určená pro potřeby mnichů. Vrcholně barokní podobu této stavby navrhl architekt Jan Blažej Santini-Aichel.
Autor: Klášter Plasy
Konvent byl založen v meandru řeky Střely na přibližně 5100 dubových kůlech, které nesou rošt z dubových trámů, jež musejí být neustále pod vodou.
Autor: Klášter Plasy
Varovný nápis "Aedificium hoc sine aquis ruet" (Bez vody se tato stavba zřítí) je odkazem generacím.
Autor: Profimedia.cz
I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.
Autor: Profimedia.cz
Konvent je ve správě Národního památkového ústavu a slouží jako hlavní prohlídková trasa kláštera.
Autor: Profimedia.cz
Barokní sýpky se nachází v místě původní přemyslovské rezidence vystavěné v druhé polovině 13. století. Z ní se dochovala pouze dvoupatrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény.
Autor: Profimedia.cz
Věž sýpky schovává ve svých útrobách jedinečnou technickou památku – velký hodinový stroj z roku 1686.
Autor: Profimedia.cz
Prelatura tzv. zámek je bývalou reprezentační rezidencí, v níž opat přijímal hosty a kde docházelo k důležitým jednáním. Do dnešní podoby byla vystavena v letech 1693-1698 podle plánů Jeana Baptisty Matheye.
Autor: Klášter Plasy
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stojící budovou vnitřního klášterního areálu. Jeho dnešní podoba pochází z let 1661-1666.
Autor: Profimedia.cz
Hospodářský dvůr byl už od středověku protiváhou reprezentativních objektů určených pro duchovní život mnichů.
Autor: Profimedia.cz
Dvůr prošel razantní stavební proměnou na konci 17. a v polovině 18. století.
Autor: Klášter Plasy
Věž sv. Floriána v horní části dvora plnila funkci zvonice.
Autor: Profimedia.cz
Pivovar s mlýnem prošly barokní přestavbou na konci 17. století a následnou obnovou po požáru v roce 1778.
Autor: Profimedia.cz
Rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně.
Autor: Profimedia.cz
Dne 9. listopadu roku 1785 byl v rámci josefínských reforem plaský klášter zrušen.
Autor: Profimedia.cz
Roubený statek v Lipné u Hazlova v Karlovarském kraji má za sebou pohnutou historii a už několikrát mu akutně hrozilo zbourání.
Autor: koláž iDNES.cz