Objekt, který na studio Gens čekal, nebyl ve špatném, ale spíše v dezolátním stavu. Z hospodářského stavení z konce 19. století totiž zůstaly z původní stavby jen obvodové zdi.
Na obytnou část stavení navazuje dřívější chlév s klenbami a stodola, která zabírá skoro jednu třetinu půdorysu budovy. Obytné místnosti mají plochu přibližně 250 m2.
Interiér atmosférou připomíná venkovský historický objekt.
Usedlost, která vznikla v Jelenském údolí společně s dalšími přibližně 30 stavbami, sloužícími jako domov pro místní rodiny dřevařů, měla štěstí.
Po druhé světové válce byla totiž většina obyvatel vysídlena a domy časem srovnané se zemí. Stavení se tak vlastně proměnilo na samotu.
Nový majitel, který dům koupil po několika necitlivých rekonstrukcích a ve zcela nevyhovujícím technickém stavu, si přál navázat na tradici zdejších venkovských stavení, mít maximální kontakt s přírodou i dostatek soukromí. A také komfort odpovídající současným požadavkům na bydlení. Rekonstrukce trvala přibližně rok a půl a ještě stále se dokončují terénní úpravy v okolí.
Projekt stavby v Jelenském údolí zvítězil v kategorii Rekonstrukce v soutěži Interiér roku 2016, kterou pořádá Institut bytového designu a jejíž výsledky byly vyhlášené 28. března 2017. Více o jejích výsledcích zde. S ohledem na soukromí majitelů nejsou zveřejněny fotografie exteriéru.
Úkol pro architekty
Ing. arch. Olga Frydecká a Šárka Martínková Špačková ze studia Gens musely vyřešit vnější plášť objektu, aby odpovídal jak požadavkům investora, tak stavebním předpisům Národního parku Šumava, dále pak upravit dispozice celé stavby.
Bylo nutné zjednodušit půdorysy, aby zejména v prvním nadzemním podlaží vznikl velkorysý obytný prostor. Důraz kladly autorky na tolik požadované výhledy do okolní krajiny i na propojení s exteriérem. Tomu se podřídilo dispoziční řešení hlavní obytné místnosti i ložnice.
„Interiér atmosférou připomíná venkovský historický objekt. Nová okna se sníženými okenními parapety dostatečně prosvětlují místnosti, umožňují větší kontakt s venkovním terénem a svojí formou evokují tradiční stavení,“ popisují architektky, kterým se podařilo zachovat původní funkční prvky.
Citlivě pojaté interiéry
V přízemí a suterénu použily autorky z praktických důvodů šedočernou kamennou dlažbu, pod kterou je podlahové vytápění (jinak se k vytápění používá i tepelné čerpadlo země/země), v ložnicích pak palubky v postaršeném dubu. Dveře a většina atypického nábytku byly vyrobené z dubového masivu.
Nika na lednici a spíž vytvořila v hlavní obytné místnosti dostatek úložných prostorů, nebylo tak třeba zatížit interiér objemnými kuchyňskými skříněmi či lednicí s mrazákem. “Obývací prostor tak působí vzdušně a velkoryse,“ upozorňují autorky rekonstrukce. Do centrální místnosti navrhly průhledový krb, obložený antracitovými kachlemi s cibulovým reliéfem.
Z ložnice je úchvatný výhled do okolí.
Koupelny architektky řešily „konzervativně“, s odkazem na historizující styl. V koupelně v přízemí najdete vyzděný sprchový kout, osově umístěnou vanu s výhledem do krajiny a atypické umyvadlové pulty s kamennou deskou.
Sauna a ochlazovací káď se sprchou jsou v suterénu. Díky okolnímu svažitému terénu mají majitelé i v této části domu k dispozici kontakt s exteriérem a možnost přímého výstupu. V okolí domu a na jeho zápraží byla použitá stará žulová dlažba.
