Citlivým zásahem a respektem k místu a jeho historii se majiteli a architektovi podařilo jej zachránit, přidat mu na atraktivitě. Příběh domku začal na vedlejší parcele. Vladimír pochází z východočeského Potštejna, ale do Vamberku, kde žili jeho prarodiče, jezdil často.
Velká terasa je pokračováním bydlení, torzo likérky zapojené do hry vytváří nevšední, až antickou kulisu.
Před časem tu koupil starší činžovní dům na náměstí a zrekonstruoval jej. V „balíčku“ získal i sousední proluku, kterou město chtělo zastavět a naplnit tím barokní podobu náměstí.
Protáhlý pozemek nebyl ideální. Stál na něm zchátralý sklad, který kdysi patřil ke Koskově likérce z roku 1840. Z nízké stavby nalepené k opukové zdi zůstaly tři obvodové, z továrny jen ruina. V důsledku letitého navážení stavebního odpadu se totiž z větší části budova zhroutila sama do sebe. Ke konzultaci, jak pokračovat, co zachránit a nakonec i k návrhu rekonstrukce přizval Vladimír svého kamaráda architekta Martina Kožnara z ateliéru Architektura srdcem.
Ten říká na úvod: „Domek čekala demolice, ale vnímal jsem, že by byla škoda jej zbourat. Měl zvláštní ,obyčejnost’ a poetiku. Ten nynější je výsledkem společného dialogu mezi starým objektem a jeho umístěním i majitelem, od něhož jsem dostal důvěru a jednoduché zadání proměny na obytný ateliér.“
Ve Vamberku ukrytý
Na více než 180 let starých základech vyrostl moderní víkendový domek obklopený zahradou. Jeho architektura vyšla z daného kontextu, například z atypického pozemku rozděleného výškovou hranou skály směrem k řece Zdobnici i k ruině likérky, kterou se investor s architektem rozhodli zachovat a zapojit do hry.
Domek s pultovou střechou přisazený k opukové zdi má pouze dvě fasády ke dvěma světovým stranám, k východu a severu. Interiér je možné propojit posuvným oknem s terasou a okolní zahradou.
Domek s pultovou střechou přisazený k opukové zdi má pouze dvě fasády ke dvěma světovým stranám. Interiér je možné propojit posuvným oknem s terasou a okolní zahradou.
„Pohled z hrany dolů do údolí, na torzo industriálního objektu a dál na vzdálený horizont do krajiny, je skvělý. Říkáme mu Lhotákův pohled. Proto jsem v domě navrhl velké odpočinkové okno. Něco jako romantický pohled z útesu,“ komentuje architekt.
Kromě kulis likérky (zdi zpevňuje železobetonový věnec v úrovni horní římsy) je využitá autentická opuková zeď, na níž byl sklad nalepený, dnes je jeho součástí. „Mám rád hezké věci, což mě nutí se o ně starat. K mým radostem patří i péče o les, nedávno jsem obnovil rybník v CHKO u řeky Doubravy. Stejně tak jsem chtěl kultivovat zdejší prostředí,“ prozrazuje Vladimír.
A architekt doplňuje: „Za skladem stál vysoký plot a za ním zmiňovaná zasypaná ruina. Řekli jsme si, že by bylo fajn suť odvézt, vše tím energeticky uvolnit a propojit. Nakonec jsme museli nechat odvézt osmdesát čtyři tater nepořádku!“
Plynutí a splynutí
„Využili jsme zhruba 30 až 40 % z původního stavu. Zbourali jsme pár kleneb a střechu zdvihli o tři čtvrtě metru. Do otevřeného interiéru se vešla obytná část a horní spací patro,“ zmiňuje architekt.
Do knihovny architekt osadil okno se širokým ostěním a matrací pro odpočinek s romantickým výhledem do zeleně a na torzo továrny.
Vnitřek domu vytápějí plynová kamna napojená na radiátory, částečně krbová kamna. V domku můžou přespat až čtyři lidé, ideální je pro odpočinkovou rekreaci dvou. Nepřehlédnutelná knihovna je určená nejen pro čtení, ale i pro odpočinek. Podle architekta vytváří vnitřek v kontaktu s obestavěnou komorní zahradou a sousedními domy pocit bezčasí.
Uvnitř nechybí moderní komfort, nicméně vzhledem k užitné ploše 55 m2 má vše minimální rozměry včetně kuchyně a koupelny. Autoři projektu dbali na to, aby použité materiály byly lokální a historicky sem patřily. Volba vyjádřila pokoru k místu.
V horní části otevřeného prostoru je umístěná ložnice. Schodiště s úložným místem vyrobené z biodesky.
„Z opuky a pískovce jsou postavené staré vamberské domy a zídky. Pískovcové obklady v koupelně jsme proto pořídili v nedalekém lomu Tekam. Kávový stolek má desku z pískovcového kvádru ze stavby likérky,“ popisuje Vladimír.
Lehkou barevnost interiéru vytváří přírodní odstín omítek, modřínová podlaha či bílou lazurou natřená smrková biodeska vestavěného nábytku. Ten mimochodem vyrobil sám majitel, původně vyučený truhlář. Přiznává, že miluje ruční práci i dřevo, nejraději dub, sám vysadil už 6 000 doubků. Kontrastní černý kov připomíná zdejší industriální stopu.
Autorem artefaktu, lustru ze starého navijáku (,kočky’), je Vladimírův otec. Na stavbě se podíleli místní řemeslníci, od zedníků až po klempíře. Okna v modřínových rámech dodala firma Okna Zima z Potštejna.
Režisér a kameraman Brabec miluje rekonstrukce domů a koupání v kašně |
Ze dvou stran tajemná
Domek má jen dvě fasády, jednu obrácenou na východ, druhou k severu. Přesto nejsou majitelé ochuzeni o výhledy do zeleně. Zrekonstruovaný dvorek je tichým prostředím, s nímž je bydlení propojené velkoformátovými okny a dřevěnou terasou. Otevřením posuvného okna se interiér a exteriér v sezoně spojí v jeden obytný prostor, kde se odpočívá, koupe či griluje.
Na ploše 5 × 8 metrů se povedlo založit plnohodnotnou zahradu. Vladimír vystudoval konceptuální umění v ateliéru Milana Knížáka na pražské AVU a od společných studií se také zná s architektem Martinem Kožnarem, který na začátku přizval ke konzultaci zahradního architekta Vráťu Brabence (hudebníka a donedávna člena The Plastic People of the Universe).
Ten doporučil v proluce u náměstí nic nestavět, jen u vstupu vysadit platany vytvářející sošnou korunu. Terénní úpravy se přizpůsobily záchraně a stabilizaci ruiny, zahradu navrhl Vladimír, který zúročil i zahraniční zkušenost. Před časem totiž s rodinou žil v Austrálii, kde učil na univerzitě. Připomíná, že na tomto světadíle se naučil vnímat intenzivněji přírodu i využitelnost zdrojů. Objevil tu fenomén glampingu, který nastartoval jeho projekt Hideandseek, ale ovlivnil i návrh tohoto malého bydlení.
V TĚSNÉM SPOJENÍ Původní a očištěná opuková zeď se stala součástí interiéru, ve kterém jsou také kletované omítky v přírodní barevnosti.
„Klíčovou inspirací k založení zahrady byl animovaný film Zahrada z roku 1974 podle předlohy Jiřího Trnky. Mám rád, když prostor skrývá tajemství. To se dnes obecně ze života vytrácí. Překonáte-li bariéru rostlin, postupně objevíte vrstvy, dostanete se na terasu, k fontáně. Putujete ,velkým parkem’ na malé ploše. Vytvořil jsem raumplan, propojení obytné vrchní a spodní zahrady. Vnímám ji jako celek s různými pobytovými funkcemi a dojmy z nich. Je tu klid pro čtení knížky, koupání v hot tubu, vodní prvek i ohniště. Nově máme saunu navrženou také architektem Kožnarem, v zakonzervované likérce vzniká místo pro meditaci,“ uzavírá.
VizitkaVladimír Pešek (45) umělec, filmový scénograf, sběratel a podporovatel mladého umění, zakladatel glamping projektů Hideandseek a Hide in City. Glamping je anglický výraz vzniklý ze sousloví glamour a cmping, tedy okouzlující, luxusní či komfortní kempování (Zdroj: Wikipedia). |
