Interiér domu i celou přestavbu navrhla Ing. arch. Tereza Čudová Ajmová, realizovala společnost cre8. A protože alfou a omegou návrhů architektky je přirozené světlo v interiéru, i tato rekonstrukce přinesla výrazné zvětšení prosklených ploch a přivedla denní světlo i do prostor bez oken, třeba za pomoci světlovodů.
Původní vzhled domu
„Světlo pro mě dělá interiér,“ zdůrazňuje Tereza Čudová Ajmová. Právě úprava vnitřních prostor domu pro ni byla prvotním zadáním od investorů.
„Majitelé ode mne původně chtěli jen navrhnout interiér. Koupili dům, ve kterém bylo možné hned bydlet, ale protože majitel má rád design, byla pro něj vnitřní pohoda v interiéru důležitá.“
Když však dům uviděla zvenčí, ihned věděla, že je nutné přistoupit k domu, a tedy i k projektu, jako k celku, protože se jí příčilo dávat peníze investora do krásného interiéru v nehezkém domě.
„Navrhla jsem proto koncepční studii, jak by dům mohl vypadat, a protože se majitelům návrh líbil, přistoupili na myšlenku kompletní přestavby,“ vzpomíná architektka Čudová Ajmová.
Co vybočovalo, to ubourali a zarovnali
Na hlavní budovu původně navazovaly malé domky s několika úrovněmi sedlových střech, které ukrývaly bazén a kůlnu na nářadí. Ty zrušila autorka projektu jako první, respektive oba zděné jednopodlažní objekty proměnila v hlavní ložnici s koupelnou, šatnou a saunou, místo zbylo i na venkovní kuchyni a sklad na nářadí.
Vše je nyní zarovnané a zastřešené pultovou střechu, s fasádou z thermo borovice a pochopitelně s velkou prosklenou stěnou do zahrady. Podobně architektka „odsekla“ balkonek nebo trojúhelníkový arkýř u hlavní budovy v místě obývacího prostoru.
 |
„Co vybočovalo, to jsme ubourali a zarovnali, aby objekt získal obdélníkové tvary. Platí to i pro přesahy střech. Aby dům nevypadal jako selská chalupa nevhodně zasazená do příměstské lokality, ořezali jsme všechny přesahy a výsledkem je hladký štít,“ pokračuje architektka.
Ani trám nazmar
Až nelítostný přístup k původním zbytečným prvkům však vykompenzovala opětovným uplatněním vybouraného materiálu, především dřevěných trámů z rozebraných střech nad původní bazénovou halou.
„Bylo mi líto toho množství dřeva, tak jsme většinu využili: v exteriéru na vyvýšené záhony, částečně je z něj i pergola a pokračovali jsme vstupními schody do domu. V interiéru jsme pak na tento prvek navázali třeba předstupni pod hlavním ocelovým schodištěm,“ vypočítává architektka.
Ze starých trámů jsou i vstupní schody do domu, ale také předstupně na hlavní zavěšené schodiště.
Ve stejném designu je i originální konferenční stolek v obývacím pokoji, poskládaný ze tří rovnoběžných trámů.
„Nakreslila jsem mnoho atypických prvků. Třeba stěna za televizí je ze surového ocelového plechu, do kterého jsme laserem vyřezali perforování. Nechtěla jsem jej nechat z plné oceli, aby nepůsobil tak masivně. Z černého ocelového plechu je i vinotéka, takový barový zásobník na víno či věšáky v zádveří. Koupelnové prvky jsou zase z ocelových prutů,“ pokračuje autorka rekonstrukce.
Ostatně z 12mm ocelových plátů řezaných laserem je i hlavní zavěšené schodiště, které nahradilo původní zděné. To byl konstrukčně nejnáročnější prvek. Architektka připravila výkresy i 3D model, podle kterých nechala vše vyřezat na laseru, takže se schodiště snadno sestavovalo jako skládačka. Ale přestože vypadá vzdušně, ocel je sama o sobě těžká a schodiště má přes půl tuny...
„Když jsem pak viděla zámečníky, jak ty jednotlivé díly tahají a navařují ručně, protože žádnou mechanizaci dovnitř nedostali, tak to byl z jejich strany opravdový majstrštyk,“ chválí řemeslníky.
Střízlivá barevnost
Zmíněná černá ocel a přírodní dřevo (dubové podlahy jsou sladěné s barvou trámů) spolu se šedobílými štuky a omítkami spoluvytvářejí (troj)barevnou střízlivost interiéru. Barvy ctí i dominantní prvky zařízení, jako prostorné pohodlné sezení Mousse od značky Sancal se šedým potahem či elegantní černý jídelní stůl.
„To byl záměr, vytvořit neutrální základ. Dobarvili jsme jej drobnými, obměnitelnými prvky, jako jsou třeba polštáře. V pokojích dcer je zase růžová stěna, která, když se s přibývajícím věkem omrzí, tak se lehce přebarví.“
Až na barevné výjimky v pokojích obou slečen jsou stěny v ostatních částech domu laděny lehce do šeda. „Chtěla jsem ponechat interiér jen vyštukovaný, protože štuk je tak trochu flekatý a vidíte v něm tu živost. Když jej přemalujete malířskou barvou, vznikne jednolitá unylá barva, nevidíte tahy, jak to štukovali řemeslníci. Někde však štuk ponechat nešlo, tak jsme použili šedobéžovou výmalbu.“
Okna v obývacím pokoji jsou kvůli světlu protažená až k podlaze.
Podobnou přirozenost požadovala architektka i od venkovní omítky, nespokojila se s až strojově uhlazenou „klasikou“. „Měla jsem představu vytvořit vizuálně takovou strukturu, jakou mají staré stodoly nahozené vápnem, na kterých je vidět přirozenost a nepravidelnost ruční práce řemeslníků.“
A tak vše konzultovala přímo s výrobcem a nakonec vše vyřešila tak, že zašla na stavbu, když se natahovala omítka, a různými postupy, koštětem i malířskou štětkou, zkoušela omítku narušit. „Podařilo se to malířskou štětkou, kterou zedníci do omítky ťupkovali a vytvořili strukturu podle mých představ,“ vzpomíná architektka a s úsměvem dodává: „Trošku si tedy při tom ťukali na hlavu, co jsem to vymyslela, ale udělali to...“
Přirozené světlo přivedly světlovody
Přirozenost je podstatou celého návrhu, (přirozené) světlo nevyjímaje. „Pro mě je světlo alfa a omega a je to vidět na realizacích, přirozené světlo dělá velkou část interiéru. Pokud rekonstruujeme, většinou zvětšujeme okna a snažím se dostat přirozené světlo i do míst, kde to lidé většinou neřeší,“ vysvětluje architektka.
Platilo to i pro tento dům. Například v dětských pokojích byla původně tradiční okna s parapetem, tak se protáhla až k podlaze, to samé se udělalo s okny v obývacím pokoji.
Koupelnu v patře osvětluje bezúdržbové okno Velux, jeho dřevěný rám kvůli vlhkosti kryje bílá polyuretanová vrstva.
Sauna je prosklená ze dvou stran, aby se přes ni dostalo přirozené světlo do chodby. Schodišťový prostor prosvětluje motoricky ovládané střešní okno, stejně tak horní koupelnu.
„Pro ni jsem vzhledem k vlhkosti prostředí zvolila bezúdržbové okno Velux, která má dřevěný rám potažený bílou polyuretanovou vrstvou,“ popisuje architektka Čudová Ajmová.
Pro horní šatnu mezi pokoji dcer střešní okno použít nešlo, protože nad šatnou je malá půda, proto architektka zvolila světlovod: „Nechtěla jsem, aby šatna byla závislá jen na umělém osvětlení, tak jsme světlo přivedli světlovodem.“
Po něm nakonec sáhla i v šatně přízemní jednopodlažní budovy, která navazuje na ložnici majitelů, ač tady se naopak na první pohled nabízelo spíše střešní okno v nové pultové střeše. Zvolený světlovod Velux je však důkazem promyšlenosti každého detailu, ložnici totiž odděluje od šatny příčka, která nedosahuje až do stropu.
„Pokud bychom nad šatnou udělali klasické střešní okno, tak tím, že dělicí příčka nejde až ke stropu, by majitelům ráno přes šatnu svítilo do postele sluníčko a budilo by je. Proto jsme zvolili světlovod a dali jej do tubusu tak, aby spodní hrana tubusu vyústila níže, než je horní hrana příčky, světlo tedy jde jen do šatny. Samozřejmě něco málo se odrazí, ale není to tak, že se probouzíte a nad vámi svítí koláč ranního slunce,“ okomentovala poslední detail Tereza Čudová Ajmová.
