Do Prahy se Kateřina přistěhovala před necelými dvaceti lety kvůli studiu na vysoké škole. Vyzkoušela různá bydlení, od studentských kolejí přes spolubydlení až po samostatné podnájmy.
Pak přišel tento panelákový byt 3+1. Tehdy trávila spoustu času v práci, chodila za kulturou nebo do společnosti s přáteli. Vzhled interiéru neřešila, ostatně byla v něm (a je dosud) v nájmu.
Dlouho ji nic nenutilo ke změně, ačkoli vnímala, že vybavení i „rozpříčkovaná“ dispozice jsou dávno přežité. Impulz však nakonec přišel.
„Po covidu mi došlo, že si tu i po tolika letech připadám jako na návštěvě. Byt patří mé tetě, která je trochu mojí druhou maminkou. Bydlí nedaleko, takže k sobě máme ve všech ohledech blízko,“ prozrazuje Kateřina, které se nedávno narodila dcera.
A ještě dodává: „Změna původní dispozice bytu 3+1 na 3+kk se tetě zpočátku nezamlouvala, ale současně respektovala fakt, že byt dlouhodobě obývám a chci se v něm cítit dobře. Ale když se tu teď prohání moje roční Maruška, uznává, že obývací prostor spojený s kuchyní je po rekonstrukci mnohem praktičtější.“
Cesta ke komfortu
„Projekt ukázal, že i částečné a postupné úpravy mohou přinést velkou změnu: novou dispozici, současné materiály, jiné barvy či osobité detaily. Dobře promyšlená řešení nemusejí vzniknout naráz, ale mohou růst spolu s potřebami uživatelů bytu,“ vysvětluje autorka proměny interiérová designérka Ema Majer Traplová.
V první etapě rekonstrukce prošla zásadní změnou dispozice. Odstraněním příčky (předtím dělila obývací pokoj od kuchyně) vznikl prosvětlený obývací prostor s kuchyňským koutem a jídelnou. Kromě estetického vylepšení odpovídá i současným technickým standardům.
„Shodit příčku není to největší bourání, horší jsou ,neviditelné’ zásahy. U starších panelových domů musíte vyměnit rozvody elektřiny často vedené v lištách po povrchu a nechat je zasekat do stěn. K tomu je obvykle nutné vybourat podlahy, vyrovnat stěny a spáry stropních panelů,“ říká Ema.
Namísto sádrokartonových desek zvolila nové omítky. „Sice jsme ,jen’ odstranili příčku, ale zbytek bytu byl poctivě rozsekaný,“ připomíná pobaveně designérka, „s Katkou jsme od začátku počítaly s tím, že byt projde kompletní proměnou. Základní materiály jsem tudíž volila tak, aby se v interiéru zopakovaly, například vinylová krytina, která sjednotila podlahovou plochu.“
Do třetice všeho dobrého
Byť v celkovém součtu mohou být náklady na dílčí změny o trochu vyšší, máte možnost si ,odžít’ nějakou dobu v novém prostoru a přitom promyslet úpravy nebo inspiraci pro další místnosti,“ zmiňuje klady designérka.
Jak dopadne rekonstrukce panelákového bytu, když chybí čas i finance |
„Nelituji jediné koruny, kterou jsem do proměny a profesionální spolupráce vložila. Myslím, že Ema mi peníze dokonce ušetřila. Nedokázala bych efektivně koordinovat stavební práce, vybírat materiály, nábytek i dekorace. Ušetřila však i mé nervy, jednoho dne jsem si sbalila kufry a po dvou měsících je vybalila ve zrekonstruovaném bytě. Pokud se mezitím objevily jakékoliv komplikace, nevím o nich,“ nešetří pro změnu chválou Kateřina.
Po první úspěšné akci přišla loni na řadu další část bytu, konkrétně ložnice. Součástí místnosti s výraznou modrou tapetou je kout s dětskou postýlkou. Až dcera povyroste, přesune se do vlastního pokoje a do ložnice se vrátí ,čtenářské’ křeslo. V plánu je modernizace sociálního zázemí, což Kateřina komentuje:
„Koupelna je mojí bolístkou. Mrzí mě, že jsem se do ní nepustila spolu s ostatními místnostmi. S malým dítětem už to bude o něco složitější. Umakartové jádro zmizelo už před lety, ale se zbytkem bytu prostě neladí. Ráda bych ji předělala, ale musím počkat, až bude dcera i moje úspory větší,“ směje se Kateřina.
Z malé úpravy panelákového bytu se vyklubala totální rekonstrukce |
Ema má mísu. A nápady
„S Katkou jsme takové známé neznámé. Před lety jsme se potkávaly při společné brigádě v divadelní šatně. Při zadání rekonstrukce mi před časem jen řekla, že se jí líbí minimalistické pojetí a nesnáší oranžovou. Bylo to tak volné, až jsem vlastně nevěděla, čeho se chytit,“ popisuje designérka.
Nakonec se odpíchla od tyrkysové lednice pořízené krátce před rekonstrukcí. „Typovou kuchyňskou linku jsem vybrala v IKEA, koutu dodává originalitu keramický obklad stěny. Zvolila jsem italské obkládačky z kolekce 41zero42 a růžovou spárovačku,“ dodává autorka proměny.
Z interiéru muselo kromě jedné komody vše pryč, prostor bylo potřeba zbavit dobových nánosů. Původní litinové radiátory vrátily do hry nové nátěry.
„Bez Emy by můj nový domov nebyl. S ní opravdu nemusím nic řešit. Teď navíc oceňuji, že ani po narození dcery jsem nemusela vůbec nic měnit,“ uzavírá spokojeně Kateřina.
