1. Těšitelův mlýn u Kutné Hory
Mlýn prošel pod dohledem nových majitelů proměnou a stal se z něj hotýlek.
Mlýn Dänemark neboli Těšitelův mlýn stojí u Kutné Hory od roku 1491. V posledních letech chátral. Majitelé si Mlýn Dänemark u říčky Vrchlice vzali do parády a od základů vše zrekonstruovali. Vznikl tak hotýlek v romantickém skalnatém údolí s 20 lůžky a bazénem.
První zmínka o mlýnu Dänemark, který je památkově chráněný od roku 1958, pochází z roku 1491. Název je odvozen od osady dánských horníků, kteří pracovali v místních štolách při těžbě stříbra. Mlelo se tu až do roku 1936.
Současnou podobu mlýn získal v 17. století. Po většinu 19. století jej vlastnila rodina Těšitelova a v 70. letech minulého století se tu hrálo divadlo.
Současní majitelé koupili mlýn v roce 2014. Nemovitost prošla proměnou a stal se z ní hotýlek. Intenzivní, ale velmi citlivá rekonstrukce trvala rok a půl. Pro veřejnost se mlýn otevřel v létě 2016. Mlýn u Kutné Hory si prohlédněte zde.
2. Pustovětský mlýn u Křivoklátu
Karolína Leitnerová se přestěhovala do mlýna v roce 2008.
Karolína Leitnerová se před osmi lety do chátrajícího mlýna okamžitě zamilovala. Prodala domek, peníze dostala předem a do 60 dnů musela do stavení přivést vodu, udělat odpady a suchý záchod s kohoutkem na chodbě nahradit splachovacím WC a koupelnou. Všechno zvládla s ročním synem v náruči.
Zanedbaný 166 let starý Pustovětský mlýn u Křivoklátu již desítky let zoufale volal po rekonstrukci. Majitelka dožívala u příbuzných a neměla ani v minulosti na modernizaci sílu. Díky tomu se v budovách zachovalo vše původní. Nikdo nic nezničil, ani nepředělal.
Nejstarší část domu je původní zděné stavení, k němu v roce 1850 přistavěl tesařský tovaryš Josef vodní mlýn poháněný strouhou s vodou z místního potoka.
„Modernizací prošel mlýn až v roce 1903, kdy majitelé dokoupili stroje na čištěnou bílou mouku a také museli přistavět patro a zvednout štít. Mlýnu se dařilo dobře až do druhé světové války, kdy byl jeho provoz ukončen. Po roce 1948 se již nerozběhl a postupně přišel o mlýnské kolo i náhon. Obec v 50. letech strouhu i náhon zasypala, vše zrušila a byl konec.
Historickému klasicistnímu objektu se již nikdo nevěnoval a majitelé nic nemodernizovali. Voda vedla jen na chodbu a elektřinou se svítilo pouze v jedné místnosti, kde visela ze stropu žárovka a v rohu se bála jedna zásuvka.
Na zahradě strašil suchý záchod, voda na vaření se tahala v kbelících a mylo se v lavoru s ohřátou vodou. Tristní stav vydržel do roku 2008. Tehdy do nepořádku, prachu a pavučin přišla Karolína, natáhla montérky a začala mlýn měnit k lepšímu. Mlýn u Křivoklátu si prohlédněte zde.
3. Mlýn pod hradem Okoř
Rekonstrukci domu, který tvoří vlastně několik budov, zvládli majitelé za 14 měsíců!
Na Okoř jezdili jeho současní majitelé na výlety od svých devatenácti let. Chátrající mlýn v podhradí jim učaroval už tehdy. Když to finanční podmínky po letech dovolily, objekt koupili a během čtrnácti měsíců jej i s okolím proměnili k nepoznání.
Když mlýn manželé kupovali, byl v dezolátním stavu. Sedmnáct let chátral, střechou teklo tak, až propadly stropy, zůstaly jen obvodové zdi, vše, co se dalo ukrást, během let zmizelo.
Záchrana vyžadovala i spolupráci s památkáři, kterou si majitelé velmi pochvalují, společně se na všem rychle domluvili. Mlýn i jeho okolí jsou tak dnes ve stavu, který je téměř totožný s tím, jak vypadal v druhé polovině 19. století, kdy zde došlo k zásadní rekonstrukci: zmizelo mlýnské kolo, přišla turbína, objekt se výrazně zvětšil a zmodernizoval. Mlýn pod hradem Okoř si prohlédněte zde.
4. Dolení mlýn v Bradlecké Lhotě
První zmínka o Dolením mlýnu je z roku 1568.
Už víc než deset let pracuje Jan Bartoníček na obnově Doleního mlýna v Bradlecké Lhotě na Semilsku, který patří k unikátním památkám svého druhu. Za obnovu získal ocenění Památka roku 2016 Libereckého kraje.
I když prošel mlýn přestavbami, zachoval se v podobě z roku 1781 jako zděné stavení s obytným roubeným patrem a prostorem vyhrazeným pro technologii. Unikátní jsou nejen zachovalé exteriéry, ale i vnitřní dispozice včetně černé kuchyně. Ze zařízení samotného mlýna se však mnoho nedochovalo.
„Mlýn byl na spadnutí, ale otci na smrtelné posteli jsem musel slíbit, že to neprodám. Takže to bylo o tom nechat to spadnout, nebo se do toho pustit, jiná šance nebyla,“ říká majitel, mladý právník Jan Bartoníček. Mlýn ve velmi špatném stavu zdědil, když mu bylo 18 let, na rekonstrukci začal pracovat v pětadvaceti.
Mlýn opravuje postupně. „Každý rok se udělal kousek. Museli jsme staticky zajistit zdi, opravit prostor, kde je vodní kolo, rozebírali jsme to do šestimetrové hloubky, žádná firma to nechtěla dělat, protože to bylo nebezpečné, každou chvíli to mohlo spadnout,“ popsal majitel, který cennou památku obnovuje sám s pomocí odborníků a přátel. Nové dubové kolo s vantrokem a stavidly včetně hřídele jsou dílem nositele lidových řemesel Františka Mikyšky. Mlýn v Bradlecké Lhotě si prohlédněte zde.
5. Mlýn u Brdské vrchoviny
„Při rekonstrukci jsme se snažili ubírat směrem, který nastolil architekt Máca, můj tchán. Vždy říkal, že to tu chce mít jako na Starém bělidle,“ říká současný majitel Hynek Chudárek.
Venkovskou idylou let minulých se pyšní mlýn z roku 1928 nedaleko brdských lesů s později přistavěnou „chaloupkou“, který před dvěma lety citlivě zrekonstruovali manželé Chudárkovi.
Stejně jako trávila Božena Němcová prázdniny se svými dětmi na Starém bělidle u řeky Úpy na Náchodsku v roce 1844, o více než sto padesát let později hostil vnoučata ve starém mlýně akademický architekt Radoslav Máca, otec Zuzany Chudárkové.
„Nechal naše děti dokonce běhat v točícím se mlýnském kole a kousek od mlýna vybudoval malý rybníček, do kterého svedl vodu z velkého rybníka nad domem. U rybníčku pak postavil přístřešek a tam s dětmi v létě přespával,“ vzpomíná na prázdninovou idylku devadesátých let zeť Hynek Chudárek.
Místo je to vskutku malebné: budova mlýna i další stavení, kterému neřekne nikdo jinak než „chaloupka“, leží na jakémsi poloostrůvku pod rybníkem. Z jedné strany jej obtéká voda vedená výpustí rybníka, která pohání mlýnské kolo a v dolní části zahrady vytváří potok lemovaný kvetoucími rostlinami, z druhé strany ohraničuje pozemek kamenné koryto s vodou protékající přepadem rybníka. Mlýn u Brdské vrchoviny si prohlédněte zde.
6. Nový mlýn v údolí Zákolanského potoka
Jednotlivé rybníčky jsou vzájemně propojené a protéká jimi potok. V těch hlubších se dá dokonce i koupat.
Mlýn v údolí Zákolanského potoka nedaleko Okoře obklopuje soustava rybníčků. Málokoho by napadlo, že je postupně vybudoval jeho majitel, akademický sochař Miroslav Jirava se svou ženou Sidonií.
Zchátralou usedlost nazývanou Nový mlýn a přestavěnou v duchu lidového baroka kdysi doporučil manželovi paní Sidonie kamarád architekt. Miroslav Jirava ho v roce 1960 od dcer posledního mlynáře Bauera opravdu koupil a řadu let pak dům s úctyhodnou historií využíval jako ateliér a letní byt.
Bylo to tu sice velmi romantické, ale i trochu spartánské: elektřinu sem zavedli až roku 1981, do té doby se ke svícení používaly jen svíčky nebo petrolejky. Po roce 1992 kvůli rostoucímu nájmu Miroslav se Sidonií definitivně opustili malostranský ateliér a nastěhovali se do Nového mlýna natrvalo.
Se stejnou invencí jako svoje sochy začal Miroslav (za vydatné pomoci své ženy) postupně tvarovat i původně zpustlý a zarostlý pozemek kolem domu. Celá koncepce vznikala postupně a spojovala prvky anglického parku i francouzské zahrady. Mlýn v údolí potoka si prohlédněte zde.
7. Janatův mlýn v Buřanech
Mlýn je z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se proměnila na pětipodlažní.
Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě a patří mezi národní kulturní památky. Jeho majitel Jiří Krch jej s kamarády postupně opravuje.
Mlýn stojící nedaleko Jablonce nad Jizerou je jedinečnou ukázkou lidové roubené architektury ze druhé poloviny 18. století. Nejstarší dochovaná část, přízemí a vlastní mlýnice, pochází z roku 1767. Jsou dílem stavitele Jana Bouzka ze Tříče pro Matěje a Karla Vondrákovy ze Tříče.
Mlýn byl původně dvoupodlažní. Rod Janatů, který jej vlastnil po čtyři generace od roku 1841, objekt výrazně rozšířil. Přibyla tak další tři podlaží.
Provoz mlýna byl ukončen úředním výnosem 13. srpna 1951. Podařilo se v něm ale zachovat kompletní technologii, nabízí tak unikátní doklad historie mlynářského řemesla.
„Snažíme se to nedělat jako klasické muzeum, ale když návštěvník přijde, aby měl pocit, že tam někomu před hodinou upadla lopata z ruky a že se v mlýně normálně žije,“ uvedl Jiří Krch a zdůraznil: „Myslím, že máme práci ještě na několik let.“ Mlýn v Buřanech si prohlédněte zde.
8. Větrný mlýn Wynde Milne
Dvě stě let starý větrný mlýn přestavěli majitelé na rodinný dům.
Rozpadlý větrný mlýn z roku 1812 se zalíbil manželům Peetovým z Velké Británie. Nadšeně se vrhli do jeho záchrany a nakonec se rozhodli, že v něm budou bydlet a přestaví ho na plnohodnotný rodinný dům. To se psal rok 1973.
Dvě stě let starý větrný mlýn, nyní již rodinný dům pojmenovaný Wynde Milne, stojí na severozápadě Anglie v městě Kirkham.
Z domu na kopci je krásný výhled do okolí a má také pěknou stupňovitou zahradu s cestičkami z břidlice. V domě jsou čtyři ložnice, tři koupelny, dva salonky, moderní obývací kuchyni s krbem, dvě garáže a venkovní parkování. Větrný mlýn si prohlédněte zde.
9. Větrný mlýn Tower House
Atraktivní mlýn postavený v roce 1715 byl předělaný na bydlení v roce 1914.
Větrný mlýn v anglickém hrabství Derbyshire je předělaný na útulný rodinný dům. Zajímavostí je kruhová věžní místnost s krásným panoramatickým výhledem na údolí Trent Valley.
Větrný mlýn má ještě jednu zajímavost. Tajně v něm pobýval milenecký politický pár Edwina Currie a sir John Major. Tehdejší politička a ministryně zdravotnictví a nynější spisovatelka v něm žila během čtyřleté aférky v letech 1984 až 1988. V roce 2002 zveřejnila deníky, které odhalily její vztah s tehdy již bývalým britským předsedou vlády.
Památkově chráněná nemovitost Tower House v hodnotě 850 tisíc liber má pět ložnic, tři přijímací místnosti a krytý bazén. Součástí je také pozemek velký 7 284 metrů čtverečních s parkem, opečovávanou zahradou, rybníkem a zemědělskou půdou.
Atraktivní mlýn postavený v roce 1715 byl předělaný na bydlení v roce 1914 a současnými vlastníky byl kompletně renovován. Elliottovi koupili dům v roce 2007. Tehdy byl ve špatném stavu a vypadal podivně kvůli nahodilým a nekvalitním přístavbám. Větrný mlýn si prohlédněte zde.
10. Mlýn poháněný větrem i vodou
Ve druhém podlaží je vstup na ochoz - balkon.
Mlýn postavený v roce 1847 v anglickém Louthu v hrabství Lincolnshire si vzal do parády šikovný majitel, který jej přestavěl na stylové bydlení. Do ložnice se ovšem musí vyšlapat po čtyřech schodištích a jedněch mlynářských schodech.
Strop ložnice, která je v pátém podlaží, zdobí borové trámy a dřevěné desky. V koupelně ve čtvrtém podlaží je samostatně stojící vana, umyvadlo a záchod. Všechny podlahy jsou nově položené, nová je také střešní krytina.
Mlýn, který byl poháněn větrem i vodou, prošel od doby, kdy se v něm přestala mlít mouka, celou řadou nepovedených rekonstrukcí. Ale v současné době je stavba ve výborném stavu.
V rozšířeném prvním podlaží je velký otevřený prostor s kuchyní s linkou vyrobenou z borového dřeva, obývacím pokojem s krbem a šatnou. Ve druhém podlaží je vstup na ochoz - balkon. Mlýn v v anglickém Louthu si prohlédněte zde.
