Po mnoha přestavbách koupil mlýn v roce 1882 Jan Ort a věnoval ho svému synu Josefovi. Ten zahájil celkovou přestavbu a modernizaci výrobního zařízení.
Pohon šesti vodními koly nahradil turbínami, instaloval parní stroj a moderní mlecí stroje, v přestavěných budovách provozoval také elektrárnu a pekárnu, které sloužily rovněž potřebám obce. Po dokončení rekonstrukce počátkem 20. století se tak tento objekt stal prvním českým automatickým mlýnem.
Náprava minulosti
V majetku Ortů zůstal až do znárodnění v roce 1948 a díky opravám provedeným v roce 1947 se nacházel ve výborném stavebně technickém stavu.
Naopak po roce 1989 byl bohužel zcela zdevastovaný, takže když jej potomci původních vlastníků získali zpět v restituci, prodali ho zanedlouho současnému majiteli Josefu Kindlovi. Od té doby znovu probíhá postupná rekonstrukce jednotlivých budov mlýna i souvisejících ploch a pozemků.
Výročí 440 let
Po výměně strojního vybavení slouží mlýn jako malá vodní elektrárna. Jeho obnovu financoval převážně nový vlastník a doplňkově vypomohly prostředky z Regionálního operačního programu Severozápad.
Úprav se díky iniciativě majitele dočkal i tok řeky Ohře, mimo jiné na něm byl vytvořen rybí přechod. Mlýn se po dlouhé době opět stal neopominutelnou dominantou obce a součástí veřejného života. Výročí 440 let od jeho založení bylo podnětem pro oslavy i badatelskou činnost o historii a významu mlynářských rodin pro rozvoj obce.
Rodina inovátorů
Zdařilé rekonstrukce |
Podnikavý muž Josef Ort byl významným nositelem technického pokroku a podporovatelem spolkového a kulturního života v obci, v níž v letech 1896-1902 působil zároveň jako starosta.
Jeho syn Karel Ort se po studiích a působení ve význačných firmách v Evropě i Spojených státech amerických stal uznávaným odborníkem na elektrotechniku, spolupracoval s Edisonem i Marconim a uskutečnil první bezdrátové spojení v Rakousku-Uhersku.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.