Projekt svěřila mladá rodina brněnskému Ateliéru Kopecký. Architekti dostali víceméně volnou ruku, neomezovala je ani okolní zástavba, protože dům je jen jedním z celé řady nesourodé skupiny volně „roztroušených“ rodinných staveb.
Autoři museli vyřešit rozpor mezi požadavky na bydlení prarodičů a současné generace.
Když dům spojuje
„Navržené řešení je založeno především na spojování. Propojit obytný prostor v jeden celek, propojit zahradu a obývací pokoj, propojit první a druhé patro,“ vysvětluje přístup k proměně domu architekt Jan Kopecký, jeden z autorů projektu.
Základ zůstal zachovaný: obytné místnosti jsou logicky orientovány na jih, naopak schodiště a koupelny na sever. Přízemí domu se proměnilo v jeden volně plynoucí obytný prostor, který plní hned několik úkolů.
Například podlahu v obývací části se podařilo snížit tak, aby fungoval přímý kontakt se zahradou přes lodžii. Ta prodloužila opticky obytný prostor a dovoluje trávit čas venku, avšak přesto v chráněném prostoru před deštěm, hlukem od dálnice či ostrým letním sluncem z jihu.
 |
Když okna čarují
Dlouhé okno v kuchyni nabízí nejen dostatek světla, ale také výborný přehled o dění venku či kdo právě přichází na návštěvu. Obývací pokoj s nečekanou výškou přes dvě podlaží vznikl vybouráním části stropu nad obývacím prostorem.
Do pokoje směřují i vnitřní okna ložnic, díky tomu vznikly zajímavé průhledy domem, aniž by bylo narušené soukromí v ložnicích. Zajímavým detailem je speciálně navržený lustr.
Oknem na západní straně domu vniká do jídelny odpolední slunce, zatímco na severní straně přibyla prosklená zimní zahrada s výstupem na zahradu. Je to skvělá „zkratka“ na cestu přes zahradu vedoucí k domu prostřední generace, tedy k babičce.
Rekonstrukce domu po prarodičích se zúčastnila soutěže Česká cena za architekturu 2025.
O projektuAutor: Ateliér Kopecký, Ing. arch. Jan Kopecký a Ing. arch. Tomáš Kopecký Spolupráce: Michaela Pánková Kopecká Zahradní architektura: Symbio studio, Pavla Drbalová |
